Svobodné noviny na internetu

Na otázku v titulku tohoto článku je jednoduchá odpověď: Už to tak vypadá a nikdo s tím nic nenadělá. Pryč jsou ty časy, kdy platilo tvrzení o tom, že „komunismus je mládí světa“. Naštěstí jsme dál. Svět se nezastavil a realita okolo nás se mění doslova ze dne na den. Co platilo včera, to již dávno pravda není. A upřímně: buďme rádi, že tomu tak je!

Po nečekaném úspěchu levicového projektu „Stačilo!“, jehož hlavní tváří se stala předsedkyně KSČM Kateřina Konečná, se zdá, že „nová levice“ by mohla uspět i v parlamentních volbách na podzim příštího roku. Otevře-li se tento politický projekt dalším (možná všem) představitelům politické levice, mohl by se naplnit předpoklad, že politika na nejvyšší úrovni (PS, Senát PČR, vláda ČR) se bez levice dělat nedá. Nejlepším důkazem tohoto tvrzení jsou asociální rozhodnutí Fialovy vlády, v níž například lidovci slibovali (ústy M. Jurečky), že budou „sociálním svědomím“ této koalice. Jak to dopadlo, všichni víme.

Politická scéna se v posledních týdnech a měsících stala prapodivným „kolbištěm“, na němž se střetávají představitelé parlamentní koalice a opozice (ANO 2011, SPD), avšak přístup dalších politických uskupení na tuto scénu je silně limitován. Čím? To se mi zatím nepodařilo rozluštit. Proto jsme svědky nejrůznějších politických přestřelek a vzájemných, často nelogických výpadů, jež končívají v „ztracenu“. Nejsou promyšlené a postrádají to nejpodstatnější: znalost naší historie, zejména té nejmladší, polistopadové.

Nestačí se totiž pouze zaštiťovat odkazem V. Havla, ale je nutno o tom něco vědět. Naši politici si „nevidí do huby“ a rádi „plácají, co jim slina na jazyk přinese“. Vydatně tomu napomáhají sdělovací prostředky: neustálé zvaní do všelijakých diskusí pro představitele ANO 2011 a SPD činí z těchto politiků součást establishmentu. To je velký malér, který z těchto stran dělá „neakceschopnou opozici“.

Že se politici mohou díky časté účasti v různých debatách dostat až na scestí a zbytečně se ztrapnit, to nám názorně předvedl nedělní pořad „Otázky Václava Moravce“ dne 13. 10. 2024. Mezi pozvanými hosty byla tentokrát i předsedkyně KSČM Kateřina Konečná. Ta se dopustila vůči jinému hostu, ministru zahraničí Janu Lipavskému, níže uvedeného, „památného“ výroku. Znovu se potvrdilo, že někteří naši politici rychleji mluví, než přemýšlejí. Výrok této političky na adresu J. Lipavského zněl: „Vás komunista a rozvědčík jmenoval do úřadu, pane Lipavský!“

Třebaže od jmenování vlády P. Fialy brzy uplynou tři roky, na okolnosti tohoto jmenování i na to, co mu předcházelo („pohovory“ s uchazeči v prezidentském „akvárku“ na Hradě; bylo to v době „covidu“), si mnozí z nás dobře pamatují. Ostatně – na zjevný omyl upozornila bezprostředně po pronesení tohoto výroku na sociálních sítích poslankyně Barbora Urbanová, které se podařilo (zřejmě v rozčilení) sklouznout až do nespisovné češtiny. Napsala totiž toto: „Takovej výpad vůči Miloši Zemanovi bych v prvních 10 minutách pořadu od ní (= K. Konečné) nečekala.“ (Sociální síť X, 13. 10. 2024, 12:11)

Ano, tato nepříliš chytrá poslankyně z „dozimetrického“ uskupení STAN (viz připojený článek za tímto textem), která pochází z Dolních Břežan u Prahy, kde dlouhá léta „kraloval“ Věšek Michalik, s nímž Fialova koalice původně počítala jako s ministrem průmyslu a obchodu, má pravdu. Pirátského nominanta J. Lipavského přes velké výhrady jmenoval na konci svého druhého mandátu prezident republiky Miloš Zeman. Ten Lipavskému vytýkal jak nedostatečné vzdělání (Bc.), tak i absenci politických zkušeností a malou či spíše nulovou publikační činnost. Teprve historie posoudí, zda Lipavský byl dobrým ministrem, nebo jenom nastrčeným panákem, jenž odkýval všechno, co mu z Bruselu a Washingtonu doporučili.

Stalo se to, co se občas přihodí i mnohem zkušenějším lidem, než je K. Konečná. V atmosféře vybičovaných emocí z poslední doby si totiž tato politička spletla „v přímém přenosu“ minulou a současnou hlavu státu. Zmýlit se může každý z nás, ale měl by se následně opravit a za svůj omyl omluvit. Debata, která se o tom rozproudila v médiích, neměla šanci zasáhnout do průběhu tohoto vysílání. Konečná se zřejmě dozvěděla o svém omylu až ex post. Také to se stává. Žijeme v dynamickém světě a učíme se na něj reagovat „za pochodu“. To se samozřejmě týká i politiků.

Pikantní na celé této příhodě je to, že za „komunistu a rozvědčíka“ označila současnou hlavu státu, Petra Pavla, nedávno znovu zvolená europoslankyně a předsedkyně postkomunistické KSČM, jejíž členská základna zůstává po léta téměř identická s předlistopadovou KSČ, stranou „zločinnou a zavrženíhodnou“, jak ji charakterizuje Zákon o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu č. 198/1993 Sb. A nejen to. Konečná sama pochází z komunistické rodiny: její otec byl před r. 1989 dokonce zemědělským tajemníkem OV KSČ v Novém Jičíně. Na internetu pak lze narazit i na svědectví pamětníků o tom, kterak její děd pomáhal „rozkulačovat“ tehdejší venkov. No – každý z nás má nějakou minulost, že ano? Někdo lepší, jiný horší.

Díky uvedenému výroku, který byl pronesen ve veřejnoprávní České televizi, si občané mohli uvědomit, že se stále ještě nacházíme v polistopadovém režimu, a to 35 let od zatím posledního historického mezníku našich novodobých dějin. Nejen V. Havel, ale i mnozí další přímí účastníci Listopadu 1989 by na to všechno, co se dnes odehrává, „koukali s otevřenou hubou“. Něco takového tehdy doopravdy možné nebylo. Naše politika se stala nejen obhroublou, ale i bulvární a v některých případech dokonce perverzní.

To všechno se děje vinou jak politiků, kteří nedospěli k tomu, aby mohli důstojně reprezentovat demokratický stát, tak i jim posluhujících médií, jejichž nadbíhání „fialovému hnusu“ (včetně fialového oblečení pracovníků ČT) je až nechutné. Našim politikům totiž chybí to nejpodstatnější: soudnost, sebereflexe, skromnost a pokora. S tím měli do politiky přijít, protože tam už se to nenaučí. Proto ty neustálé, zbytečné politické tanečky, lži a výmluvy, proč to či ono nejde. U veřejnoprávních médií je to ještě zřetelnější: stačilo by pouze dodržovat vlastní „Kodex“.

Ať tak či onak: K. Konečná je živým důkazem toho, že i potomek z „kované“ komunistické rodiny se může dopracovat k novým, modernějším názorům, než jaké měli její rodiče a prarodiče. Zda to bude skutečně platit, ukáže až čas. Komunisté, jak známo, v minulosti klamali své voliče a spoluobčany stejně úspěšně, ne-li líp, než jak to činí dnes P. Fiala a jeho koalice. Všechno se to ukáže teprve po parlamentních volbách 2025. Pravda vždy vyplave na povrch – jako olej na hladinu vody.

Že bude v nové politické konstelaci nutno počítat i s oběma „extrémy“, uskupením „Stačilo!“ i se stranou SPD či „Motoristé sobě“, je jasné již nyní. Proto realisticky smýšlející politik nebude vykřikovat, že on komunisty nikdy do vlády nevezme, jak to neprozřetelně v těchto dnech vytroubil do světa A. Babiš (Novinky.cz, 14. 10. 2024, 9:42). Nikdo totiž nemůže s jistotou vědět, jak tyto příští volby dopadnou, ani to, zda bude vůbec možné sestavit nějakou funkční povolební koalici. Že v ní nejspíš nebude žádná ze stran současné Fialovy vlády, je více než jisté.

Ano, všechno nasvědčuje tomu, že parlamentní volby 2025 budou pro naši společnost „kruciální“. Budou stejně důležité, jako byly svého času první polistopadové volby z června 1990. Může se proto stát, že právě tyto volby zásadním způsobem „překreslí“ naši politickou mapu a „vymažou“ z ní ty strany a hnutí, jež prokázaly svou neschopnost, ale současně i všehoschopnost. Výsledkem těchto předpokládaných změn může být definitivní tečka za celým polistopadovým režimem, z něhož nám (i „zásluhou“ Fialovy koalice) zbylo jen torzo.

Masaryk i Havel by hořce zaplakali nad tím, kam až jsme to s tou naší svobodou a demokracií dovedli. Je třeba začít znovu a lépe!

14. 10. 2024

‒ RJ ‒

P. S.

„Pávek“ a jeho „politručka“ Eva by se měli stydět…

Pár minut po napsání výše zveřejněného článku jsem na internetu narazil na text, který přináší novou, doplňující informaci. Také ta se týká předsedkyně KSČM K. Konečné a jejího vztahu k manželce prezidenta republiky P. Pavla – „první dámě“ Evě Pavlové. V diskusi pod tímto článkem lze opakovaně číst námitku, že dotyčný pisatel v této uvědomělé soudružce žádnou dámu nevidí. Popravdě ‒ ani já ne. Pro mě je obyčejná pokladní ze supermarketu či uklízečka ve škole nebo v úřadě větší „dámou“ než ona. Ani z Marty Gottwaldové se nestala dáma, byť si nechávala říkat od podřízených „milostivá paní“ a navlékala na sebe kožešiny.

Podobně na mě působí „politručka“ E. Pavlová, která se pokouší zamaskovat svou předlistopadovou minulost hrou na „módní přehlídku“. V tomto směru má velkou konkurenci v obdobných „dámách“ z velkého světa, kterému se říká Česká televize. Tam se momentálně soutěží v tom, kdo a kolikrát na sebe oblékne něco ve fialové barvě: šaty, halenku nebo aspoň kravatu. Do této „soutěže“ se již zapojil kdekdo a stále tomuto divadelnímu představení není konec. Tato podivná soutěž (možná to tam dostali nařízeno od svých šéfů) jistě vstoupí do dějin mediální hlouposti a patolízalství. Presstitutům z ČT se E. Pavlová sotva vyrovná: jsou totiž bez konkurence.

Na sociálních sítích se tentokrát K. Konečná pustila do manželky prezidenta republiky – Evy Pavlové, podplukovnice naší předlistopadové ČSLA a vystudované „politručky“ z vysoké vojenské školy v Bratislavě. Konečná na síti X píše: „Ve veřejném prostoru zaznívá, že paní Pavlová nepobírá od státu žádný plat. To ale není pravda. Vyzývám paní Pavlovou, ať zveřejní výši své výsluhy.“ (Super.cz, 14. 10. 2024, 13:32)

[Humornou příhodu s požadavkem KPR na měsíční „apanáž“ pro soudružku „politručku“ Pavlovou raději nechávám bez komentáře. Názor na tuto bezočivost a nenažranost některých bývalých komunistů, kteří se bůhví proč považují za jakousi „elitu“ národa, si dozajista udělají čtenáři sami. Chce se mi z toho zvracet.]

V této souvislosti je nutné, aby zazněla tato slova: Nemravnost současného, postkomunistického režimu, který o sobě falešně tvrdí, že je svobodný a demokratický, spočívá v tom, že vyplácí výsluhy oporám někdejšího komunistického režimu z doby před rokem 1989. Týká se to jak vojáků, tak i příslušníků tehdejší policie (SNB, včetně útvarů StB, nikoli jejich agentů). Tyto výsluhy přirozeně pobírají jak Petr Pavel, tak i jeho manželka Eva Pavlová. Za nebetyčnou troufalost a drzost proto považuji pokus prezidentského páru (kdopak jim to poradil?) „pumpnout“ státní kasu o další peníze pro tuto „politručku“. Hanba by je měla oba fackovat, ale opak je pravdou.

Ano, to jsou ty „hodnoty“ a „vyšší level demokracie“, které nám Fialova koalice před volbami v roce 2021 slibovala. Zbyla z toho jen pachuť a trapný pocit, že jsme zase komusi „nalítli“. Někteří lidé jsou doopravdy nepoučitelní troubové a naivkové.

14. 10. 2024

‒ RJ ‒

Odkaz na článek o B. Urbanové:

https://www.i-sn.cz/clanky/sn-c.-7-2024/neni-kolder-jako-kolder---.html