Multižánrový festival ‒ František Růžička
No vidíte, jak se všechno mění! I názvosloví musí jít s dobou, ruku v ruce s pokrokem. Ještě v loňském roce to byl jen tuctový „festival“, letos již „multižánrový“. Leč název shodný: „Město lidem, lidé městu“. Letos již šestý ročník. Projekt, spolufinancovaný Statutárním městem České Budějovice a realizovaný v rámci dotačního programu Jihočeského kraje. I tentokráte měl festival své partnery, mediální partnery a vybrané organizátory (nelze ani všechny vyjmenovat).
Snad to byla schválnost, snad si to snaživí organizátoři ani nezasloužili. Celé prázdniny doslova přímořské počasí, v poslední prázdninový den ale se zlomem počasí, citelným poklesem teploty a nepříjemně padajícími dešťovými kapkami. Ani několik desítek zavěšených deštníčků v barvách trikolory tomu nedokázalo zabránit. Prostě ohlásil se podzim… Bohužel, nic na tom nezměnila ani první zářijová sobota, takže závěrečný večerní lampionový průvod vyzněl s minusem. Pár rodičů s dětičkami a několika neposlušnými lampiony s nebezpečím zahoření.
I přes tuto nepřízeň počasí, kdy koberce umělé zelené trávy musely překrýt modré plachty, na kterých se slunit ani ležet nedalo, nic dalšího nezabránilo dvoudennímu hodování v ulicích krajského města. Lokality byly předem známé: Piaristické náměstí (se zastřešeným pódiem pod patronací firmy Robert Bosch), Krajinské korzo (s provozem Krajinská 27 a Masnými krámy, divadelní a filmovou stage u Beránka, designovým tanečním studiem), Česká ulice (jako food fest street s mnoha lahůdkami), Hroznovka (s mint marketem= designové trhy), Slepé rameno Malše (CB Auto POP UP s pláží, kajaky a paddleboardy, půjčovna pramic, paddleboard yoga)… Připraveno toho bylo dost. Kdo měl štěstí, něco si užil, něco jenom v rychlosti proběhl. Kdo štěstí neměl, možná trochu nebo více promokl… Takže za rok znovu, snad to nikoho neodradí. Jídla a pití totiž bylo, až zdrávo nebylo.
Bylo přesto možné vychutnat vůni vybraných gastronomický dobrot, čerstvě pražené kávy i bohatě naaranžovaných květin. K vidění byli akrobati, zpěváci, muzikanti, herci, kuchaři, kadeřníci, návrháři, architekti, sportovci… a hlavně bavící se dětičky se svým rodičovským doprovodem. O mládeži nemluvě, ta se dokáže zabavit v každé situaci. A to tak halasně, že okolo postávající ani nic neslyší. Co se kouřilo, nebudeme ani zmiňovat. Vše na vysoké úrovni. Stejně jako cenová hladina. Ta jde také s dobou. Adieu…
František Růžička (Hlas svědomí)
Ani deštníky nepomohly
