Včera se bude tančit všude… ‒ František Růžička
Zajisté máte naprostou pravdu: ten film nebyl včera, ale zítra. To jen tak ve zkratce si připomínáme ono „včera“. Celovečerní film „Zítra se bude tančit všude“ je hudební komedií z roku 1952, s režií Václava Vlčka a hudbou Ludvíka Podéště. Kdo z filmových pamětníků by zapomněl na herce Valu, Adamíru, Buchvaldka a mnoho dalších. Lidovou písní a tancem měl bojovat za radostný život, za nového člověka, za družbu a mír mezi všemi národy. Jak ušlechtilé. Dnes bychom to ohodnotili jako socialistickou agitku, která měla připomenout Berlín roku 1951 s nadějnou oslavou mládí. Byl promítán na VII. MFF v Karlových Varech.
Dnes si s klidem můžeme připomenout, že „včera“ se tančilo i na českobudějovickém náměstí Přemysla Otakara II. Jistě by náš král měl převelikou radost. Letní večerní hudba táhne. Takže i v tento prázdninový podvečer přilákal orchestr Metroklub-BigBand daleko více posluchačů, než bylo na protestních akcích „AntiBabiš“ a „AntiZeman“.
Spokojenost přítomných byla velká, tančilo se, jak se dalo. Maminky, děcka, milenci na dlažbě, múzy na budově radnice a dokonce i „dospěláci“ na střeše hotelu „Slunce“ (dnes Galerie Dvořák). I měsíc přišel na čumendu. Ještě že pan primátor nebyl doma (tedy ve své kanceláři). Jistě by musel povolat vždy bdělé místní strážníčky. Kde se procházeli v tuto domu, neznámo. Nebo třeba jen nic neviděli. Ale coby: „barák soukromej, tak ať si tam třeba i hulákaj a skákaj střemhlav dolů“.
Krásně k tomu zazpívala oblíbená DAŠA. Tak jen houšť a větší kapky…
František Růžička (Hlas svědomí)
Ať se děti vydování
Tanečky na střeše
Milenecký taneček na dlažbě
Měsíční tanec na nebi
Tančily i múzy
Daša čelem k masám
