M. Horáková nebyla sociální demokratka, nýbrž národní socialistka!

Není to tak dávno, kdy se pustil do europoslance Ondřeje Dostála (Stačilo!) jiný europoslanec – beznadějně profláknutý politický kašpar Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Komentovat tohoto hlupáka jsem vždy považoval za ztrátu času, přesto jsem to udělal. (Viz článek s názvem: Kolaborant z KDU-ČSL označuje jiné za „kolaboranty“?, SN č. 12/2024, vloženo 2. 12. 2024, ZDE). Bylo to správné rozhodnutí, které přišlo v hodině dvanácté.

Souběžně s tím, jak „dvouprocentním“ lidovcům, kteří v politice končí a nikdo na tom nic nezmění, zachutnala „fialová“ moc, jsme téměř denně svědky toho, že politikům této pastraničky, kterou již nikdo nevolí, nejen neslouží paměť, ale ztrácejí i poslední zábrany. Stud a pokora jsou pro tyto jedince neznámé pojmy. Zdechovský totiž nedávno označil Dostála za „kolaboranta“.

K tomu podotýkám, že již před několika lety tehdejší předseda KSČM V. Filip připomněl lidovcům, že 40 let „kolaborovali“ s jeho stranou, přesněji: s KSČ. Bohužel ‒ dnešní předsedkyně KSČM, K. Konečná, tolik odvahy nemá, i když již mnoho měsíců čelí podobným útokům jako Dostál. Je to její věc, ale zároveň i vizitka, jak na tom tato politička je. Nemyslím si, že dobře.

O bývalém předsedovi KDU-ČSL M. Jurečkovi je známo, že má nejen problémy s českým pravopisem, ale zřejmě i s tím, co se kdysi učilo ve škole v hodinách dějepisu. (Jurečka patří k těm politikům, kteří dávají přednost tzv. dějeBISu.)  Také on rád zapomíná na to, že ČSL, předchůdkyně dnešní KDU-ČSL, v letech 1948-1989 ochotně a nadšeně spolupracovala s totalitně vládnoucí KSČ. A protože lhát se u nás může, došlo nedávno k tomu, že Jurečka dokonce prosadil při hlasování o zkrácení důchodů prominentům minulého režimu to, že k těmto „výtečníkům“ nebudou započítáni funkcionáři ČSL a ČSS.

Ochotně mu v této falzifikaci dějin pomáhají vedoucí činitelé ÚSTR, instituce, která by měla objektivně zkoumat naše poválečné dějiny. Historie jednou sama zhodnotí „nadbíhání“ L. Kudrny a jeho zástupce ředitele K. Nedvědického politickým zájmům současné koalice. K čemu je nám ústav, který daňové poplatníky stojí 100 milionů Kč ročně, když se tam falšují dějiny?

Díky svému podlézání premiéru P. Fialovi se M. Jurečka stal nevolitelným politickým kašpárkem. Právě dnes, 19. 1. 2025, v den, kdy před 56 lety zemřel J. Palach, se tento ministr Fialovy vlády v přímém televizním vysílání opět „vyznamenal“. A znovu se to týká našich dějin bezprostředně po Únoru 1948, kdy kolaboranti z ČSL (A. Petr, J. Plojhar) spojili své síly s KSČ v Národní frontě. Vládli SPOLU až do samého konce – do pádu komunistického režimu v r. 1989.

Je proto pikantní, když si politik strany, která se takto zpronevěřila principům svobody a demokracie, dovolí kritizovat současnou politiku sociální demokracie (SOCDEM), strany vedené J. Maláčovou. Mám podezření, že jak Jurečka, tak i Maláčová o této historii mnoho nevědí. Jinak by Jurečka nemohl vypustit z úst takové nesmysly, jaké zazněly dnes (19. 1. 2025) v poledne v diskusním pořadu V. Moravce. O této debatě informuje článek „Parlamentních listů“ pod titulkem: „Chápu, že nás tu musíte prokádrovat.“ Maláčová se vysmála Moravcovi, ten spustil o roce 1989 (PL, 19. 1. 2025, 15:11).

Dovolím si Jurečkovo „řečnické cvičení“ ocitovat doslova. Jeho záznam pořídil internetový deník „Parlamentní listy“ – včetně komentáře své redaktorky N. Brožovské. Ta mimo jiné napsala: „Jurečka zpochybnil Maláčové přístup k možnému sbližování sociální demokracie s komunisty.“ (Rovněž tato redaktorka má problémy s gramatikou. Výraz „Maláčové přístup“ je mluvnicky nesprávný. Ve skutečnosti to má být takto: „přístup Maláčové“.)

Náš velký „myslitel“ z KDU-ČSL, M. Jurečka, k tomu poznamenal následující: „Kdyby viděla členka kdysi historické sociální demokracie Milada Horáková to, jak tu dnes nadbíháte komunistům a hledáte nějakou spolupráci a prosíte, abyste v té koalici mohli být, tak by asi nevěřila svým očím. Je to smutný příběh.“ Jurečka prý těmito slovy zpochybňuje snahu o jednotný postup levicových stran v předvolebním „hnutí“ STAČILO! Příslušná redaktorka konstatovala, že komunistický režim dal Horákovou, členku Čs. národně socialistické strany, popravit (†27. 6. 1950).

V rámci této diskuse bych očekával, že chybná fakta opraví především moderátor V. Moravec, který si rád hraje na „perfekcionistu“. Zdá se však, že tentokrát dostal strach a raději mlčel. Nevěřím totiž tomu, že by nezaregistroval to, že Jurečka chybně spojil M. Horákovou se sociální demokracií, nikoli se stranou E. Beneše a P. Zenkla – Čs. stranou národně socialistickou.

A uvedu ještě něco, čemu se bude možná Jurečka a spol. divit: Horáková nejenže udržovala kontakty s řadou komunistických političek, ale navštívila i Sovětský svaz. Podobně jako tam jezdil i Jan Palach, naposledy v průběhu roku 1968 – krátce před vojenskou invazí z 21. 8. 1968. Buďme proto objektivní a přestaňme si lhát do kapsy!

Vystoupení M. Jurečky potvrzuje mimo jiné jeho špatnou znalost politických stran po roce 1945, aniž si je tento politik svého omylu vůbec vědom. Inu, nevědomý hlupák je vůbec to nejhorší, co se v naší politice vyskytuje. Jurečka není ovšem sám, kdo zakopává o český pravopis i o prachmizerné vědomosti z dějepisu. Ve Fialově vládě je podobných „borců“ víc ‒ včetně pana „profesora“.

Na tomto hloupém Jurečkově vystoupení mi daleko víc vadí to, že si do svých nevymáchaných úst (spíše huby) bere jednu z nejstatečnějších žen naší historie. A přesto musím s Jurečkou v jedné věci souhlasit: Kdyby Horáková slyšela ty hloupé řeči z jeho úst, zpražila by ho svým pohledem a neztratila by s ním jediného slova. Proč? Protože to byla dáma – na rozdíl od tohoto pologramotného vesnického „křupana“ z Hané.

Na předsedkyni SOCDEM J. Maláčové mě mrzí to, že nedokázala Jurečkovi oponovat ani poukázat na věcnou chybu, které se dopustil. Nejspíš nebyla schopna se v této ideologické „přestřelce“ dostatečně soustředit. To je riziko každé improvizace. Nestačí totiž jen pohotově hovořit, je třeba rovněž o tom něco vědět. Proto se domnívám, že o tom taky nic neví.

─────

I toto by měl politik vědět…

Možná není od věci připomenout něco, co se zřejmě ani jeden z nich ve škole neučili. Rozdíl mezi komunisty a sociálními demokraty nebyl příliš velký. V uskutečňování levicové politiky používali podobných cílů, ale lišili se od sebe metodami, jak toho dosáhnout. V poválečném období, jak se lze přesvědčit z dobových dokumentů, byli dokonce sociální demokraté radikálnější než komunisté, např. v otázce tzv. znárodňování (spíše „postátňování“).

Sociální demokraté dávali přednost parlamentní cestě prosazování svých požadavků, kdežto komunisté upřednostňovali radikální postup – včetně násilného převzetí moci. Přesto i oni si byli dobře vědomi nutnosti „legitimizovat“ případné změny přijetím příslušných zákonů. Navíc využívali své přednosti: používat mimoparlamentních forem politického boje. Únor 1948 by nebyl možný a proveditelný bez masových lidových shromáždění na podporu komunistických požadavků.

Obě zmíněné strany trpěly i politickými „nemocemi“ z moci: Sociální demokraté „dojeli“ na svou pasivitu a politický oportunismus. Komunisté to zase přehnali se zneužíváním moci a násilnými metodami, jimiž chtěli uskutečňovat dosažení plánovaných cílů. Ani jedna z těchto stran se nedokázala ze svých chyb poučit. Proto obě tyto partaje skončily po volbách z r. 2021 mimo PS. Voliči je přestali volit z toho důvodu, že se z nich staly „papalášské“ strany, odtržené od potřeb občanů.

Ani vznik uskupeni s názvem „Stačilo!“ nesvědčí o tom, že tu máme skutečně „novou levici“, která si bude dávat větší pozor než tyto dvě strany, jež momentálně v Poslanecké sněmovně (PS) nejsou. Jisté není ani to, že se tam tento nový, dosud „neokoukaný“, subjekt dostane. Čeští voliči bývají hákliví na to, když z nich někdo dělá blbce. Neplatí to pouze o neschopném a nesoudném premiéru P. Fialovi, nýbrž i o dalších stranách a hnutích na naší politické scéně.

Proč to všechno připomínám? Ani dnes totiž není mezi oběma stranami (KSČM, SOCDEM) příliš velký rozdíl. Kromě toho je postavení politické levice natolik problematické, že žádné reálné nebezpečí případného mocenského zvratu nehrozí. Není, kdo by jej provedl.  Proto je falešný pokřik ohledně spojování levicových politických subjektů v novém hnutí „Stačilo!“, jaký spustila Fialova koalice, pouze výrazem strachu z politické prohry v nadcházejících volbách. Za tento neúspěch si ovšem může koalice sama. K. Konečná s tím nemá nic společného.

19. 1. 2025

‒ RJ ‒

─────

P. S.

Nervozita politiků koalice prozrazuje, jak moc se bojí výsledků voleb

Dnešek přinesl ještě jeden zajímavý „střet“. Odehrál se v jiné televizi – CNN Prima News. Moderátorka T. Tománková již neví, jak by ještě víc dala najevo svou bezvýhradnou podporu premiéru P. Fialovi. Proto si na sebe dnes navlékla fialové šaty. I to je jeden z aktuálních projevů ztráty soudnosti některých našich politiků a novinářů. Jako by nestačil ten cirkus se samomluvou P. Fialy před týdnem v pořadu T. Tománkové. I nadbíhání politikům by mělo mít jistou úroveň!

Součástí debaty v „Partii T. Tománkové“ (19. 1. 2025, 12.00) byl vyostřený dialog mezi třemi političkami: Evou Decroix (ODS), Danuší Nerudovou (STAN) a Kateřinou Konečnou (KSČM). První ze jmenovaných političek prohlásila následující: „Poslední věc, kterou připustím, je, aby mi vyhrožoval komunista.“  Ve skutečnosti o žádné vyhrožování nešlo. Paní poslankyni pouze povolily nervy poté, kdy K. Konečná konstatovala toto: „Přicházíme s programem, který vás bude bolet a bude vás mrzet, protože se bude zaměřovat i na audit toho, co všechno jste provedli.“ (PL, 19. 1. 2025, 18:52)

No – řečeno je to velmi umírněně. Já bych to formuloval daleko radikálněji, bez obalu. Koalice se bojí nejen toho, že „projede volby“, ale i toho, že její politici budou následně voláni k odpovědnosti – včetně té trestně-právní. Kolik jich skončí ve vězení, na to si budeme muset teprve počkat. Daleko větší strach však tito politici mají nikoli z K. Konečné a jejího „hnutí“ Stačilo!, nýbrž z občanů, kteří se již teď netají tím, že to Fialově vládě spočítají i s úroky.

K tomu poznamenávám: Kdo uteče včas, ten si zachrání krk. A kdo tady zůstane a bude se i nadále spoléhat na pomoc „amíků“ nebo Uršuly, ten nejspíš skončí na lavici obžalovaných. Nedivme se proto nervozitě té Fialovy tlupy. Jenom oni dobře vědí, co všechno napáchali a za co budou jednou voláni k odpovědnosti.

Nechtěl bych být na jejich místě. V nouzi se pak může hodit i onen známý „paragraf na kolaboranty“, který koalice „spatlala“ a nechala jej odhlasovat ve Sněmovně těsně před Vánocemi 2024. I právníci se červenají, když to čtou. Horší paskvil jsme tady dlouho neměli. Prý je do toho „namočen“ i samotný „vrchní čučkař“ gen. M. Koudelka. Očekávám, že bude brzy povýšen do hodnosti „generalissima“. Pepa Stalin mu může jen závidět.

19. 1. 2025

‒ RJ ‒

─────

Doporučuji oběma politikům, M. Jurečkovi i J. Maláčové, aby si doplnili své vědomosti o osobě M. Horákové a o době, v níž tato statečná žena žila. Více se o tom dozvědí oni i čtenáři SN z článků, na něž uvádím tyto odkazy:

https://www.i-sn.cz/clanky/sn-c.-6-2020/justicni-vrazda-judr.-milady-horakove.html

https://www.i-sn.cz/clanky/sn-c.-7-2020/kdo-vsechno-si-pral-smrt-m.-horakove-.html

https://www.i-sn.cz/clanky/sn-c.-12-2020/---flasinet----zvany-ceska-televize--2.-cast-.html

https://www.i-sn.cz/clanky/sn-c.-1-2022/nase-media-dal-lzou-o----kauze-valkova-urvalek----.html

https://www.i-sn.cz/clanky/sn-c.-1-2021/filip-pripomnel-lidovcum-jejich-minulost.html

https://www.i-sn.cz/clanky/sn-c.-11-2024/ustr-pomaha-fialove-vlade-falsovat-nase-dejiny-.html