Svobodné noviny na internetu

Kdo čekal, že naše nejstarší parlamentní politická strana, KDU-ČSL, najde v sobě dostatek sebereflexe, aby se „vybabrala“ ze všech stávajících problémů, které tuto stranu táhnou ke dnu, musel být po dnešním (26. 1. 2024) zasedání celostátní konference zklamán. Vedení této strany nebylo schopno vyřešit vůbec nic – kromě ponechání zkompromitovaného M. Jurečky v čele strany i v jeho ministerské funkci. To se rovná sebevraždě v přímém přenosu. Nic horšího se této straně nemohlo přihodit. Pokud to ovšem nikdo nechápe, není žádný důvod tuto stranu litovat. Její vedení si samo rozhodlo o politickém konci, který je neodvratný.

Čeká-li snad někdo, že se stane „zázrak“, který to všechno vyřeší, potvrzuje pouze to, že je krajně nezodpovědný a naivní jako malé dítě. „Zázraky“ v politice se nedějí. Všechny úspěchy, kterých jakákoli strana v minulosti dosáhla, jsou vykoupeny usilovnou prací stranického vedení i členské základny. Jestliže je toto vedení hluché a slepé, pak takové straně není pomoci a je odsouzena k zániku. V této pozici se teď KDU-ČSL nachází. Je to předsmrtný stav.

O lidovcích píšu již několik let. Jsou to samé neveselé věci. Před blížícím se úpadkem strany jsem varoval již po nástupu M. Výborného do čela této strany před pěti lety. Vývoj od té potvrdil všechna moje očekávání a varování. Jurečkovo vedení strany podlehlo lákání do koalice SPOLU v naivní víře, že si tím zajistí budoucnost na dlouhá léta dopředu. Bylo to „lákání Sirén“. Jurečka a jeho partička namlsaných vyžírek a papalášů se nechali nachytat na jalové sliby a falešné vize o věčném blahobytu a bezstarostnosti. Teď, když jsou v koncích a když celá ta jejich slavná koalice půjde „do kopru“, se jim budou všichni jen smát. Dobře vám tak, hlupáci! Komu není rady, tomu není pomoci!

Na celém tom nekonečném „rokování“ lidoveckých funkcionářů (nejde tady o členskou základnu, která by měla mít právo vyjádřit se k existenčním otázkám ve vnitrostranickém referendu) je nejsmutnější to, že se v celé straně našlo tak málo lidí, kteří projevili zájem o zachování této strany. Když na tom nezáleží ani členské základně, nelze s tím nic dělat. Pouze začít připravovat stranický „funus“. Ten by se mohl konat na podzim letošního roku. Poté, kdy tato strana opakovaně neuspěje ve všech letošních volbách. Že by po tom všem někdo ještě KDU-ČSL volil, o tom netřeba ani uvažovat. Tato strana je po dnešku mrtvá. Mrtvoly patří na hřbitov!

Jsem rád, že stejně neúprosný soud o budoucnosti této zanikající strany vyslovil těsně po stranické konferenci (26. 1. 2024) na ČT24 i politolog L. Valeš. V poslední době se moje i jeho názory skoro neliší. Asi to nebude náhoda. Lidovcům nepřeji nic zlého. Nemá-li však někdo sílu žít, nelze ho k tomu nutit. To platí i pro politické strany. KDU-ČSL, sbohem!

26. 1. 2024

‒ RJ ‒