Svobodné noviny na internetu

Poslankyně B. Peštová nebyla daleko od pravdy…

27. 1. 2024

Asi nejsem sám, kdo tvrdí, že poslankyně Berenika Peštová (ANO 2011) je politička, o níž se dá říci, že patří k těm „nejviditelnějším“ z celého Babišova „stáda ovcí“. Už proto, že si ji často berou do úst novináři z internetového deníku „Forum24“. S trochou nadsázky by ji bylo možno označit i za „veselou kopu“.

V poněkud ponuré Poslanecké sněmovně (PS), odkud se již dávno vytratil upřímný smích (místo toho tam zůstávají jen škleby a úšklebky, které se vzdáleně podobají úsměvu), stávají se vystoupení této poslankyně před sněmovním řečnickým pultíkem přece jen jistým oživením. Ano, nálada v PS dnes spíše připomíná „zákopovou válku“. Veselých a povzbudivých okamžiků je tam tak málo, že je nelze přehlédnout ani přeslechnout. Poslankyni B. Peštové zatím může směle konkurovat pouze jiný její kolega z dolní komory Parlamentu ČR – Ondřej Babka.

Ten mě skoro před rokem rozesmál svým vystoupením v televizní debatě na PRIMĚ, a to výrokem o „zmrazení politiků“. Z jeho strany to bylo docela obyčejné přeřeknutí, byť sympatické a neotřelé. Přesto to oživilo ono nudné vykecávání se politiků před televizními kamerami. Leč – podnětný „návrh“ pana poslance zůstal nerealizován. Já sám jsem na to tehdy zareagoval touto průpovídkou: Fialovu vládu bychom měli zmrazit, ale již nerozmrazovat. Kdyby k tomu tenkrát doopravdy došlo, mohli jsme si ušetřit všechna ta zklamání z nesplněných předvolebních slibů i z nekonečné řady „prů*erů“, do nichž se tato neschopná vláda namočila, včetně jejího premiéra, kterého nám prý závidí celý svět.

[Babkův návrh na „zmrazení politiků“ je stále aktuální – i do budoucna. Dá se použít v každé situaci. Zmíněný článek na toto téma byl zveřejněn pod tímto titulkem: „Zmrazení politiků“? To by bylo řešení! (SN č. 3/2023, vloženo 23. 3. 2023, ZDE).]

Strana/hnutí „ANO 2011“ podala před mnoha měsíci návrh k Ústavnímu soudu ČR, aby posoudil rozhodnutí vlády o zkrácení částky určené pro valorizaci důchodů z června 2023. K rozhodnutí o této kauze došlo dne 24. 1. 2024. Bezprostředně nato jsme mohli zaznamenat řadu kritických vyjádření jak ze strany politiků, tak i občanů. Jednou z těchto političek byla i B. Peštová, která na sociálních sítích napsala na adresu soudce-zpravodaje V. Šimíčka toto sdělení: „Když slyším odůvodnění soudce Šimíčka, nevím proč, ale vybavuje se mi proslov soudce Urválka.“ (Forum24, 25. 1. 2024)

Uvedený příspěvek si zaslouží malou opravu: Pozdější komunistický prokurátor JUDr. Josef Urválek pocházel z Českých Budějovic, kde začínal jako soudce okresního soudu. Tehdy byl členem sociální demokracie. Po válce se přidal k těm služebníkům každého režimu, kteří neodolali a vstoupili do KSČ, aby mohli udělat závratnou kariéru, tentokrát již v roli prokurátora. Urválkovi se to v krátké době podařilo: Po válce se angažoval v tzv. retribučních procesech. V r. 1950 byl jedním z pěti prokurátorů, kteří se zúčastnili soudního přelíčení s JUDr. M. Horákovou a jejími společníky (4 hrdelní rozsudky). O dva roky později (1952) byl J. Urválek již hlavním prokurátorem v procesu proti tzv. spikleneckému centru v čele s R. Slánským (11 hrdelních rozsudků). Po skončení tohoto procesu se v r. 1953 stal předsedou Nejvyššího soudu ČSR. V důsledku začínajících rehabilitací nespravedlivě odsouzených členů a funkcionářů KSČ (1963) byl z této funkce odvolán a „uklizen“ do „Vědecko-výzkumného ústavu kriminalistiky při Generální prokuratuře“. (Tam se s ním později setkala i H. Válková – jako začínající právnička.)

Vyjádření poslankyně B. Peštové je docela originální a dalo by se s ním za jistých okolností a s několika „korekcemi“ souhlasit. Já však raději nabízím jiné, daleko přiléhavější srovnání. Na mě totiž soudce V. Šimíček, který je jen o rok starší než problematická generace tzv. Husákových dětí (to jsou ti, kteří si do života odnesli tu nejhorší komunistickou výchovu), působí dojmem přestárlého svazáka z líhně slovenského soudruha Juraje Varholíka. [Byl to komunistický „borec“, který po srpnu 1968 založil v tehdejší ČSSR novou, kolaborantskou organizaci naší mládeže: „Leninský svaz mladých“. Ten se stal předchůdcem pozdějšího „Socialistického svazu mládeže“ (SSM).]

Také soudruhům z této politické „líhně“ bylo všechno předem jasné, „nalajnované“ tak, jak to strana a vláda pod vedením soudruhů G. Husáka a L. Štrougala odsouhlasily. Rovněž v nálezu ÚS, který V. Šimíček před televizními kamerami vyhlásil, je všechno nad slunce jasné. Tam, kde to trochu „drhne“, jako např. u tzv. pravé rektroaktivity nebo u zásady legitimního očekávání, si přece lze nehodící se fakta trochu „uzpůsobit“ či „ohnout“ tak, aby to odpovídalo aktuálním potřebám. Ne sice moc, ale jen trošinku. Většina lidí si toho ani nevšimne.

Hraje-li si tento soudce na jakéhosi „perfekcionistu“ nebo „právního cizeléra“, jenž se neostýchá zapojit do svého „představení“ pro veřejnost i něco z umění slovní ekvilibristiky, pak bylo svého účelu dosaženo. Co na tom, že právo dostalo „na frak“ a že od vyhlášení tohoto „nálezu“ bude každý občan vědět, že „nezávislý“ Ústavní soud ČR „jde vládě a prezidentu republiky na ruku“? Pouze člověk zcela slepý a hluchý by si toho nevšiml. A tak svoboda, demokracie a právní stát od nástupu Fialovy koalice postupně, krok za krokem, umírají. Z Havlovy polistopadové republiky tady zůstaly jen trosky.

Nejspíš nebude náhoda, že z vládního tábora se proti názoru B. Peštové nejhlasitěji ozval ministr průmyslu a obchodu – Slovák v české vládě Jozef Síkela. (Tento soudruh zřejmě ještě nezaregistroval, že Československo již před více než 30 lety skončilo a že doba soudruha G. Husáka je ta tam. Co se týká tohoto užvaněného soudruha, jedná se o nominanta STANu, kterého Fialovi doporučil P. Gazdík, jeden z výtečníků zapletených do kriminální kauzy „Dozimetr“. No a tento jeho „kámoš“ se neustále chlubí tím, jak „odstřihl“ ČR od ruského plynu i ropy. Přitom těchto surovin odebíráme dnes ještě víc než předtím.

Ministr J. Síkela na sociálních sítích zareagoval na příspěvek B. Peštové těmito slovy: „Paní poslankyně Peštová by měla okamžitě rezignovat na svůj poslanecký mandát. Podobně jako celé vedení sekty ANO dnes ukázala, jak by vypadala justice za jejich vlády. Buď budou soudci rozhodovat podle nás, nebo je budeme dehonestovat přirovnáním k těm největším zrůdám minulého režimu. V době, kdy jejich šéf chodí k soudům víc než do Sněmovny, to je dost děsivá zpráva.“ (Sociální síť X, 24. 1. 2024, 20:56)

Komentovat tohoto nepříliš chytrého a nevychovaného bankéře ze Slovenska, kterému P. Gazdík dohodil zajímavý „džob“, netřeba. Stačí připomenout jeho trapné vystupování na téma: „závětrná elektrárna, kde to hodně fouká“! Hloupější výrok jsem za desítky let neslyšel. Podobných hlupáků a „nařvanců“ je Fialova vláda plná. Tam je to jeden větší „chytrolín“ než druhý. Proto navrhuji: Vraťme „Závětrnou elektrárnu“ zpátky na Slovensko! Premiéru Ficovi by se mohla hodit – v té současné energetické krizi. Na cestu do původní vlasti rodičů tohoto „českého“ ministra by si J. Síkela mohl obléknout tričko s Putinem (podobné má J. Černochová a D. Drábová) a zabalit se do izraelské vlajky.

─────

Jméno bývalého komunistického prokurátora JUDr. Josefa Urválka (1910-1979) se objevilo v krátké době čtyř let v našich médiích již podruhé. A pokaždé jsou z toho palcové novinové titulky. Jako by nebylo dost jiných témat, často i zajímavějších. Výrok poslankyně B. Peštové přesto vypadá jako hodně „přestřelený“ vtip, který sotva bude mít nějakou větší odezvu. Už proto ne, že je to tak trochu nepatřičné a mířící jinam, než kam by se skutečná kritika měla zaměřovat: na Fialovu vládu a na strany Pětikoalice.

Na rozdíl od výše zmíněného výroku B. Peštové znamenala „Aféra Válková-Urválek“ z ledna 2020 doslova mediální politický hon na bývalou ministryni spravedlnosti v Babišově vládě – prof. JUDr. Helenu Válkovou. Jednalo se o „mediální lynč“, jaký jsme tady neměli od 50. let 20. století – od doby procesu s R. Slánským (1952). Ani komunistické tažení proti Chartě 77 (a osobě V. Havla) s tím nelze srovnávat.

Na samém počátku „Aféry Válková-Urválek“ byl článek na serveru „Info.cz“ ze dne 9. 1. 2020, který tvrdil, že exministryně H. Válková se „podílela na šikaně disidentů“. Tehdy proti ní vystoupil i dnes známý „hladovkář“ J. Gruntorád. Ten se ovšem nechal zmanipulovat k něčemu, co nebylo pravdivé. Jeho mylné tvrzení musela posléze přímo do televizní kamery opravit jiná disidentka – A. Šabatová. Přesto kampaň proti Válkové pokračovala dál.

Autorem zmíněného, manipulativního článku byl šéfredaktor serveru „Info.cz“ Michal Půr. Ten to celé ovšem nevymyslel: pouze přetiskl a okomentoval to, co zveřejnil na sociálních sítích známý historik z ÚSTR – Petr Blažek, který se často a rád honí za senzacemi, aby se mohl proslavit. Tento statečný „komunistobijec“ tehdy zveřejnil faksimile stránky z dobového časopisu „Prokuratura“, v němž byl publikován článek H. Válkové a jejího „spoluautora“ – JUDr. Josefa Urválka. Válková tehdy tvrdila, že o tomto spoluautorství nevěděla. Možná to byla i pravda, protože ta doba byla doopravdy velice podivná a takové věci se občas stávaly.

Záhy na Blažkův „výstřel z Aurory“ zareagovala zcela neadekvátně a s velkým nadšením Česká televize. Nejvíce se v tomto směru angažovaly dvě redaktorky: Nora Fridrichová a Světlana Witowská. Během několika dní se těmto snaživcům podařilo zmíněnou aféru nafouknout tak, že skoro na půl roku zaměstnávala část našich „uvědomělých“ novinářů. Jinak ovšem osob, které samy svou vlastní hlavou na nic nedokázaly přijít a musel jim to kdosi strčit až pod nos. Daleko horší však bylo to, že nikdo z těchto novinářů si dotyčná fakta neověřil a uvěřil všemu, co P. Blažek zveřejnil. Až později se ukázalo, že to byly polopravdy a spíše jen subjektivní názory a hodnocení autora – než nezvratná fakta. I tady se potvrdila stará známá moudrost: největší škody vždy nadělají iniciativní blbci.

Exministryně H. Válková sice tuto aféru ve zdraví přežila, avšak spravedlnosti se bezprostředně nato nedomohla. Doba totiž nebyla pro ni příznivá. Třebaže se obrátila na soud, první instance její žalobu na ochranu osobnosti zamítla. Teprve v odvolacím řízení jí dal soud za pravdu. Trvalo tři roky, než se domohla spravedlnosti. Nakonec soud označil „mediální lynč“, jemuž byla vystavena, za neopodstatněný: M. Půr se musel za server „Info.cz“ omluvit a zaplatit poměrně vysokou částku jako odškodné této političce.

Potrestán sice byl ten, kdo to zveřejnil na internetovém serveru, avšak původce této „prasárny“ vyvázl bez trestu. Touto osobou byl historik P. Blažek, jehož informaci ze sociálních sítí převzal právě M. Půr. Není pochyb o tom, že se jednalo o „špinavost“, jaká tady v posledních desetiletích ještě nebyla. A tento nečestný muž, P. Blažek, kterému se nic nestalo, i když způsobil takový skandál, byl docela nedávno jmenován do funkce ředitele zcela zbytečného „Muzea paměti XX. století“. Instituce, kterou budeme ze svých daní platit my všichni, ačkoli ji nikdo nepotřebuje. K Blažkovu jmenování došlo v rozporu s platnými dokumenty této instituce. Přesto ve své funkci dřepí dál a tváří se, že je všechno v nejlepším pořádku.

Každý slušný občan této země si před tímto individuem musí od plic odplivnout. Doba, která instaluje do podobných funkcí kreatury s takto pokřiveným charakterem, není bohužel příznivá tomu, aby se v ní dařilo pravdě a dobrým mravům. Svědčí akorát rozmnožování krys a potkanů. Na partu deratizátorů byste ovšem v tomto případě marně čekali. Žádní nejsou k dispozici.

„Kauzu Válková-Urválek“ jsem tehdy, před čtyřmi lety, pozorně sledoval a zdokumentoval ve svých článcích. Až s odstupem času se ukázalo, jak cenné informace i poučení obsahují. Od těch dob se pomalu a jistě suneme směrem k propadlišti dějin. Od mediální štvanice na H. Válkovou totiž vedla přímá cesta k manipulacím s informacemi v České televizi – až k současnému, bezbřehému šíření propagandy všeho druhu, k vítězství „fialového hnusu“ ve volbách v r. 2021 a k celkovému rozvratu našeho státu pod vedením tlupy neschopných politiků v čele s P. Fialou. Ti vedou naši zemi k bankrotu a do války. Až se to jednou uzavře, bude to nejsmutnější kapitola našich novodobých dějin. Za rámeček si to nikdo nedá.

S tím vším souvisí i ono nedávné rozhodnutí Ústavního soudu ČR o valorizaci důchodů. Pod vládou P. Fialy se totiž v naší politice začala provozovat poněkud zvláštní sportovní disciplína: plivání na důchodce (seniory), kteří tuto zemi vybudovali, aby hochštapleři a kariéristé z Fialovy vlády měli co rozhazovat a posílat na Ukrajinu. Hanba jim! Místo v pekle již mají zajištěno.

26. 1. 2024

‒ RJ ‒

─────

Odkazy na články ke „Kauze Válková-Urválek“: