Národní pták? Jen zmatek v hlavách politiků!
Jedním z bodů vládního prohlášení Fialovy vlády nedouků a pologramotů je jakýsi podivný pokus s opičením se po mnohem mocnějších a významnějších státech. Tím se má stát vyhlášení „národního ptáka“. Jistě si nikdo nemyslí, že by jím mohl být např. pohádkový „Pták Ohnivák“. Ale proč ne, že ano? Pták jako pták!
Nevím sice, v čí popletené hlavě se tato „geniální“ myšlenka zrodila. Pouze to tuším: přesně to totiž odpovídá celkové úrovni politiků dotyčné strany. Samotnou předstíranou „diskusi“ na toto téma považuji za stejně zbytečnou, jako byla svého času anketa o „Největšího Čecha“. Ve švejkovských Čechách bylo jen logické, že se jím stal vymyšlený „génius“ Jára Cimrman. Takových „géniů“ máme dnes plnou Fialovu vládu: jeden chytřejší než druhý.
Ale teď docela vážně! Většina významných států má skutečně ve svém znaku ptáka: USA, Německo, Polsko, Francie aj. My zase máme lva („krále zvířat“), Rusko medvěda a Číňané zase uctívají draka. Symbolika zástupců z říše zvířat je naprosto zřejmá. Český lev, jak potvrzují již nejstarší středověké literární památky (včetně těch ikonografických), byl vždy chápán jako reprezentativní tvor mezi ostatními zvířaty. Na tom není třeba nic měnit.
Proč bychom měli nahrazovat dějinami prověřenou symboliku jakýmsi novým zvířetem, dokonce ptákem? To bychom si mohli rovnou zvolit třeba nějakého archaického živočicha z dávných geologických dob, např. Archaeopteryxe nebo pohádkového ptáka Noha. Paleontologové by nám jistě nabídli řadu zajímavých tipů…
Četl jsem kdesi na internetu výsledky laické ankety na toto téma. Jasným vítězem se stala „sýkora koňadra“. Poté, kdy začali hromadně mizet nejrozšířenější „vrabci domácí“, je právě populární „sýkorka“ tím nejrozšířenějším ptákem u nás. Potvrdilo to ostatně i nedávné sčítání ptactva. K zajímavým poznatkům patří také to, že typickým ptákem českých regionů je známý „čáp bílý“. Jeho zvolení „národním ptákem“ by jistě vyvolalo nežádoucí asociace s Babišovým „Čapím hnízdem“. To by nadělalo víc škody než užitku. Nic proti tomu, ale s českým lvem se žádným z těchto ptáků srovnávat nedá!
Možná se kdosi z dnešních „sociálních inženýrů“ z líhně Aspen Institutu pokouší vsugerovat veřejnosti, že k naší nestatečné době patří spíše než lev tak křehké a plaché zvířátko, jako je ta sýkorka. Ano, premiér P. Fiala je doopravdy velmi plachý člověk (tím byl ostatně i V. Havel), ale přesto není nutné, abychom kvůli tomu vymýšleli jakéhosi „národního ptáka“! Ostatně ‒ v době, kdy bude tato anketa uzavřena, P. Fiala již dávno premiérem nebude. Dávám mu maximálně čas „do švestek“. Pak se budou konat nové volby, v nichž celá „pětikoalice“ zmizí v propadlišti dějin.
Když už jsme u těch historických „národních ptáků“, dovolím si upozornit na to, co se dnes objevilo na jednom zpravodajském serveru (Deník.cz): Není třeba nic vymýšlet! Máme přece ve velkém státním znaku jiné zvíře, než je český lev, a to moravskou a slezskou orlici! V této souvislosti připomenu ještě jednu věc: V době vlády Přemyslovců byl v českém státním znaku nikoli lev, ale „Svatováclavská orlice“. Lev se stal symbolem českého státu až za vlády posledních Přemyslovců. Ano, „orlice“ je pro nás, Čechy, Moravany a Slezany, tím pravým reprezentantem z říše „národních ptáků“!
Nedávno se na toto téma vyjádřil i prezident republiky M. Zeman. Upozornil na tradici jiného ptáka, jenž se v našich končinách vždy těšil velké úctě: sokola. Asi nebude náhodou, že právě po tomto ptáku byla pojmenována známá tělocvičná organizace, která vznikla pod názvem „Sokol pražský“ právě před 160 lety (16. 2. 1862).
K tomu doplním ještě jednu informaci – jako historik, jenž se zabývá i staršími českými a moravskými dějinami. Již slavný velkomoravský panovník, kníže Rostislav (846-870) z dynastie Mojmírovců, se s oblibou věnoval jednomu z dobových „koníčků“ – sokolnictví. A nikoli náhodou byl právě v době, kdy se oddával této zálibě, zajat strůjci státního převratu v r. 870. Následně putoval do sídla panovníka Východofrancké říše, Ludvíka Němce, jenž ho nechal oslepit a uvrhnout do vězení, kde v zapomnění zemřel.
Chovejme se jako vyspělý a civilizovaný národ! K tomu nepotřebujeme vymýšlet žádné obskurní soutěže typu „Hledáme národního ptáka“! Spíše by se slušelo ohlédnout se do naší historie a uvědomit si, odkud a kam vlastně na cestě dějinami kráčíme. Obávám se, že zmatek v hlavách některých našich politiků je tak velký, že toho nejsou schopni. V tom případě by bylo na místě, aby tito politici raději zmizeli ze scény a uvolnili místo někomu rozumnému, kdo má všech pět pohromadě. Politici Fialova „slepence“ k nim zcela jistě nepatří.
Divím se proto premiéru P. Fialovi, že stále ještě stojí v čele vlády tak podivných, v řadě případů kuriózních, postaviček, které mají zapotřebí ke svému zviditelnění vymýšlet takové hlouposti, jako je „národní pták“. Doporučil bych těmto nevzdělaným a pologramotným ministrům i dalším „chytrákům“ ze stran tzv. pětikoalice, aby raději začali hledat díru, kterou tesař nechal v tom jejich vládním „domečku“. Až si budou muset začít balit svá fidlátka, bude se jim to náramně hodit. Netřeba s tím čekat až „do švestek“. Vždy je lepší, když je člověk připraven včas i na tu nejhorší variantu vývoje.
20. 1. 2022
‒ RJ ‒
P. S.
Čápi jsou u nás tak populární, že dali své jméno řadě obcí
Čáp bílý patří k dávným obyvatelům českých zemí. Na zimu sice odlétá do teplých krajin, ale pokaždé se k nám na jaře vrací. Tak tomu bylo zřejmě od nepaměti. Na našem území existuje několik obcí téhož místního jména: TUČAPY. V Čechách jsou nejznámější Tučapy u Soběslavi (okr. Tábor). Obce téhož jména se nacházejí také na střední a jižní Moravě: Tučapy u Vyškova, Tučapy u Holešova a Tučapy u Uherského Hradiště.
Zatímco první z těchto moravských obcí je poprvé připomínána v písemných pramenech až k r. 1358, v případě Tučap u Holešova a Tučap u Uh. Hradiště je to již k r. 1141. Jména těchto obcí můžeme číst vůbec v nejstarším soupisu majetku olomouckého biskupství, který dal pořídit Jindřich Zdík (†1150). Další Tučapy, zřejmě jako pozůstatek po kdysi samostatné obci, jsou dnes součástí Dubu nad Moravou. Také Dub je poprvé jmenován ve zmíněné listině z r. 1141. [Oboje Tučapy mají na svých webových stránkách obce uveden chybný letopočet nejstarší písemné zmínky: 1131. Chtělo by to tento nesprávný údaj aktualizovat. Dub nad Moravou to má správně.]
Samotné místní jméno „Tučapy“ svědčí o tom, že součásti života těchto vesnických sídel byli i čápi. Toto místní jméno doslova znamenalo: „tu [žijí/jsou] čápi“. Podobně se na Uherskohradišťsku nachází obec Tupesy (Tučapy leží pár kilometrů odtud), která splývá se sousedním Zlechovem. Je to obdobné jako s názvem „Tučapy“: „tu [žijí/jsou] psi“.
20. 1. 2022
‒ RJ ‒