Svobodné noviny na internetu

Svůj zdvořilý dotaz, obsažený v titulku tohoto článku, adresuji přímo našemu plachému a často „neviditelnému“ (jak si stěžují naši novináři) premiéru P. Fialovi. Nerad bych totiž, aby to vypadalo tak, že proti němu něco mám. Navzdory mé dosavadní kritice na jeho adresu jsem vždy popravdě konstatoval, že má docela solidní vzdělání, slušné vystupování a na dnešní poměry až překvapivě dobré vyjadřovací schopnosti – hlavně co se týká mluveného projevu.

To se ovšem o členech jeho kabinetu říci nedá ani náhodou. Je to zcela unikátní „panoptikum“, jaké jsme tady od r. 1989 ještě neměli. Je ostudou tohoto „slušného“ nepolitika, že se do čela tohoto podivného shluku mocichtivých jedinců postavil. Nejnověji se to potvrdilo při natáčení reportáže s fingovaným „rodilým mluvčím“ (anglického jazyka) pro publicistický pořad N. Fridrichové „168“.

Jak se zdá, Česká televize (ČT) již po volbách začíná „otáčet“: těch malérů, přešlapů a nesplnitelných slibů Fialovy vlády je již tolik, že by si toho nevšiml leda tak slepý a hluchý obyvatel nějaké zapadlé vísky v pohraničí. Holt – každý musí jednou skončit. A skončí-li včas, bude to dobře pro nás pro všechny.

─────

M. Pekarová mezi svými: pologramoty a plagiátory

Den poté, kdy prezident republiky M. Zeman „umyl hlavu“ předsedkyni TOP 09 M. Pekarové-Adamové za její zcela nevhodný výrok na sociálních sítích, který se týkal maďarského premiéra V. Orbána, udělala si tato nedávno zvolená předsedkyně Poslanecké sněmovny (historicky patří k nejostudnějším figurkám této parlamentní komory od r. 1993 – spolu s M. Vlčkem) „výlet“ na Slovensko. Předběhli ji mezitím již ministr zahraničí J. Lipavský (Piráti) i premiér P. Fiala (ODS).

Oficiální část této návštěvy zahrnovala jak setkání se slovenským kolegou,  předsedou parlamentu (= Národní rady SR) B. Kollárem, tak i s premiérem E. Hegerem a prezidentkou Z. Čaputovou. K „neoficiální“ části pak patřila návštěva pietního místa na počest zavražděného slovenského novináře J. Kuciaka a jeho snoubenky na jednom z bratislavských náměstí.

Celkově se jednalo o již několikátou návštěvu této političky v zemi našich východních sousedů, odkud pochází její manžel. Pekarová se tak řadí po bok V. Klause st., jehož manželka Lívia je Slovenka. Téhož původu je i manželka nedávno zesnuIého I. Havla, bratra prvního polistopadového prezidenta V. Havla.

Čistě soukromě navštívila M. Pekarová s manželem Slovensko docela nedávno, před několika týdny. Jejich pobyt na Malé Fatře se uskutečnil v době, kdy na celém Slovensku platil „lockdown“. A protože je Slovenská republika zemí často až nepochopitelných kuriozit, ba absurdit, pro tyto české prominenty, jak se ukázalo, žádné zákazy neplatily.

Že by slovenští politici i nadále zůstávali v dobrovolném, vazalském vztahu ke „staršímu bratrovi“ z Čech? Doufejme, že tak zlé to není, ale že se jednalo pouze o nešťastnou shodu okolností. Vždyť i Slováci mají svou hrdost, jak nám to mnohokrát v dějinách tisíciletého svazku mezi Čechy a Slováky sami dokázali!

Titulek tohoto článku jsem nezvolil náhodou: přesně totiž charakterizuje situaci, v níž se oficiální návštěva této české političky uskutečňuje. Minimálně tři z významných představitelů současného Slovenska mají totiž problém tohoto druhu: buď s pravopisem (E. Heger), nebo s plagiátorstvím (B. Kollár, I. Matovič).

Poměry u našich sousedů jsou v tomto směru specifické: stěží tam najdeme politika, který by nebyl do něčeho „namočen“ nebo se nezapletl do nějaké „levárny“. Asi nejznámějším z Kollárových předchůdců byl předseda NR SR A. Danko, u něhož bylo odhaleno plagiátorství jeho rigorózní práce. (On i tehdejší premiér R. Fico „lítali“ ještě v jiném maléru: bývalý ministr obrany jim udělil vojenskou hodnost – jen tak, ze sympatií. Dankovo jméno v loňském roce figurovalo rovněž v souvislosti s plánovanou návštěvou J. Hamáčka do Moskvy – kvůli „kauze Vrbětice“.)

O více než podivných a politicky neuspořádaných poměrech na Slovensku v posledních letech se mohou čtenáři SN více dozvědět z článku „Quo vadis, Slovakia?“, na který uvádím odkaz za touto statí. Případů českého „plagiátorství“ se týkají další z uvedených článků: o „králíkářce“ T. Malé (ANO 2011) či o ministru P. Krčálovi (ČSSD).

Oba tyto případy „vyplavaly“ na povrch díky investigativním novinářům (dnes již žádné nemáme), kteří se tímto způsobem pokusili „odstřelit“ A. Babiše hned na počátku fungování jeho druhé vlády (= koalice s ČSSD a s podporou KSČM). Na třetího z připravené řady „lidí na odstřel“, ministra obrany L. Metnara, již nedošlo. Buď se ho někomu zželelo, nebo to kdosi shora „zastavil“.

Od té doby je na naší politické scéně klid. Je to zlověstné ticho, které signalizuje, že strach z možného odhalení dalších plagiátorů je napříč politickým spektrem tak veliký, že se všichni politici rozhodli svorně mlčet a čekat, kdy tato kauza „vyhnije“. Tak se to u nás dělá, když se nikomu nechce problémy řešit. Známe to z minulosti, a proto to není nic nového. Pouze se tím víc a víc propadáme do marasmu, který se tady hromadí desítky let – již od roku 1945.

Jestliže tehdy, v době „králičí aféry“, hrozilo nebezpečí, že se Babišova vláda rozpadne jako domeček z karet, je dnes situace mnohem horší. Podobné nebezpečí totiž hrozí jak Fialově vládě, tak i oběma komorám parlamentu. Všude sedí osoby, u nichž existují oprávněné pochybnosti o tom, zda nenabyly svých vysokoškolských diplomů podvodem.

V atmosféře zarytého mlčení se přece jen těsně před loňskými volbami odehrál zatím ojedinělý pokus toto „ticho“ prolomit a odhalit další problematické majitele vysokoškolských diplomů. Tento pokus uskutečnila redakce tolik pomlouvaných „Parlamentních listů“ (PL), v nichž shodou okolností rádi publikují např. lidovci. (To jsou ti, kteří se desítky let řídí heslem: „Kam vítr, tam plášť.“) Výsledkem „investigace“ PL bylo odhalení nedostatků v závěrečné práci M. Pekarové-Adamové. (Této kauze je věnován článek: „Došlo na má slova“ (SN č. 7/2021, vloženo 1. 7. 2021) – viz odkaz za tímto článkem)]

V době vyjednávání o personálním složení budoucí vlády P. Fialy se pak objevily pozoruhodné informace o nízké úrovni závěrečné (bakalářské) práce kandidáta na ministra zahraničí J. Lipavského. Hovořil o tom dokonce prezident republiky M. Zeman. Nedalo mi to a tuto práci jsem si prohlédl na internetu, kam to kdosi umístil. Byla to hrůza po stránce obsahové i jazykové. Horší „slátaninu“ jsem již dlouho nečetl. To mimo jiné dokládá, jak nízkou odbornou úroveň mají ministři dnešní Fialovy vlády. Pan „profesor“ tzv. politologie to, bohužel, nezachrání. Kdyby zůstal u toho, co původně vystudoval, možná by se vypracoval na něco jiného než na „pavědce“.

V téže době si někteří lidé vzpomněli také na plagiátorskou kauzu znovuzvoleného poslance M. Bendy, známého věčného studenta a doživotního poslance, který se z Prahy musel uchýlit do Plzně, aby na zdejších proslulých právech získal (coby „turbostudent“) konečně nějaký diplom. Četl jsem na internetu vyjádření jednoho zkušeného vysokoškolského učitele (tuším, že to byl prof. J. Zlatuška) o této Bendově závěrečné práci: prý tam bylo obrovské množství pravopisných chyb. Jako bývalého učitele češtiny mě to nepřekvapuje: PS je plná negramotů a pologramotů. Často o nich píšu. Hlavně, že těmto „géniům“ neschází touha řídit tento stát. Svěřte ho „nemehlům“ ‒ a ti jej spolehlivě přivedou k totálnímu rozvratu!

─────

Kardinální problém Fialovy vlády: český pravopis a angličtina

V poslední době registruji u našich politiků, hlavně u těch z Fialovy vlády, neúměrné množství pravopisných chyb v textech, jimiž nás, voliče a občany, zásobují: v článcích v médiích i na sociálních sítích. Skoro to vypadá tak, jako by tím chtěli naštvat ty „staromilce“, kteří ještě pamatují doby, kdy ze škol vycházeli absolventi s perfektní znalostí mateřského jazyka.

To je dnes hluboká minulost. Úpadek národa v této oblasti je tak obrovský, že by tomu ani P. Eisner, ani F. Trávníček neuvěřili. Někteří naši politici se totiž začali domnívat, že zvolením do vysokých funkcí pro ně přestala pravidla pravopisu platit. A totéž se týká i dodržování zákonů. „My jsme přece zákonodárci, a proto si budeme dělat, co nás napadne!“ tvrdí někteří z nich – alespoň doma, kde dělají „ramena“.

Mohu tato chorobně domýšlivá individua ujistit, že pravidla platit nepřestala pro nikoho ‒ ani pro ně. Právě naopak: Politici se musí těmito pravidly řídit jako kdokoliv jiný a vyvarovat se zbytečných chyb. Pokud pravopis neznají nebo si tím nejsou jisti, není nic jednoduššího, než aby si sehnali někoho, kdo jim ty chyby opraví ještě předtím, než dotyčný text nabídnou ke zveřejnění. Pouze arogantní hlupáci to budou cpát do médií i s těmi chybami. Stále totiž platí: Když je někdo blb, ať neleze do politiky!

Jen namátkou uvedu jména našich politiků, které jsem v posledních měsících kritizoval za jejich nedostatky v pravopise. Naštěstí mezi nimi není premiér P. Fiala, ale ani to by mě nepřekvapilo, protože jeho slovenský protějšek, E. Heger, k těm pologramotům patří. Horší už to je s Fialovou koalicí („slepencem“). Je to jeden pologramot vedle druhého: M. Pekarová-Adamová, M. Jurečka, V. Rakušan, J. Farský, M. Výborný, J. Bartošek, T. Zdechovský, J. Grolich, V. Válek, A. Hubáčková, P. Gazdík atd.

Tak ostudnou „reprezentaci“ České republiky jsme tady neměli za celých 32 let. A troufám si říci (jako pamětník), že tak zlé to tady nebylo ani za komunistického režimu. „Rudé právo“ (ať si o něm myslíme cokoliv), bylo „výkladní skříni“ čistoty pravopisu. Pamatuji si dobře na to, že ani „čtyřkaři“ mezi mými spolužáky na základní škole nezápasili s pravopisem tak jako dnešní ministři Fialovy vlády. Je neskonalá ostuda, do jakého stavu se naše společnost dostala.

Nebude jistě náhodou, že si právě tito nedovzdělanci dělají posměšky z češtiny A. Babiše, o němž je dostatečně známo, že se narodil na Slovensku a že česky se nikdy pořádně nenaučil – a už ani nenaučí. Na rozdíl od těchto „kritiků“ si je však svých nedostatků vědom a veřejně se k nim hlásí. Pouze tito „géniové“ si ve své bohorovnosti nejsou ničeho vědomi. Svatá prostoto! To jsme dopadli – pár týdnů po volbách! Kdo by tušil, že taková hloupá, arogantní a nevzdělaná cháska obsadí vedoucí pozice v tomto státě? Je to jako invaze kobylek.

─────

Kdo se ujme prověřování závěrečných prací našich politiků?

Vzhledem k neuvěřitelné koncentraci osob, které mají ve Fialově vládě, ale i v Poslanecké sněmovně problémy s českým pravopisem, překládám našim občanům tuto veřejnou výzvu: Ať premiér P. Fiala dá z moci svého úřadu (nikoli coby koníčka) zkontrolovat všechny bakalářské, diplomové, rigorózní a dizertační práce svých ministrů i vedoucích pracovníků Úřadu vlády ČR!

Měl by tak učinit bez ohledu na datum, kdy byla příslušná práce obhájena. Týkat se to musí nejen škol veřejných, placených z peněz daňových poplatníků, ale i všelijakých, často obskurních, vysokoškolských „učilišť“, na nichž svá „moudra“ čerpali takoví „odborníci“ na vědu a rozvoj, jako je absolventka dvou soukromých „vysokých“ škol – H. Langšádlová. Obdobnou akci by měli provést také oba předsedové komor parlamentu – M. Pekarová-Adamová a M. Vystrčil.

Teprve po provedení kontroly těchto závěrečných prací budou mít naši občané – jako „zaměstnavatelé“ našich politiků – jistotu, že v čele státu stojí ti nejlepší a nejkvalitnější jedinci. Osobně jsem přesvědčen o tom, že až polovina z těchto závěrečných prací (hlavně těch z doby před rokem 2010) může patřit k plagiátům: větším či menším.

Současně s touto akcí bychom měli trvat na tom, aby do budoucna mohli vstupovat do vrcholné politiky pouze ti lidé, o jejichž dosažené kvalifikaci nejsou žádné pochybnosti. Měly by to být zároveň osoby, jež mají za sebou alespoň deset let praxe v oboru, který vystudovaly. Vyvarujeme se tak stavu, kdy jdou do politiky lidé rovnou ze školních lavic, kteří nic neznají a ničemu nerozumí. Takto nastavená pravidla budou nepochybně naší veřejností přijata s povděkem.

Nebojme se podívat pravdě do očí! Jedině pravda nás osvobodí. S ní se nemusíme bát vykročit ani po neprošlapaných cestičkách směrem do budoucnosti. Bez toho nám hrozí, že zabloudíme i na právě dokončené dálnici, jež vede odnikud nikam.

17. 1. 2022

‒ RJ ‒

────

P. S.

Koaliční „slepenec“ bude na podzim ve volbách zcela vymazán!

Je to prosté a každému srozumitelné. Po tom, co nám zatím zoufalý Fialův „slepenec“ od jmenování nové vlády předvedl, vidíme okolo sebe jen zmatek, pokračující chaos a celkovou bezradnost. S tím se dá těžko v politice uspět. Obzvláště ne v tak složité etapě vývoje, jakou právě prožíváme.

Doufám, že i vystudovanému historikovi P. Fialovi je to jasné. Chápu ho nicméně v tom, že kvůli koaličním partnerům se musí tvářit tak, že je tomu přesně naopak. Nechtěl bych být v jeho kůži. Výprask, který na podzim tuto „pětikoalici“ čeká, bude strašlivý. Bude to doslova masakr, jaký jsme tady v polistopadovém období ještě nezažili. Všech pět stran skončí v propadlišti dějin, protože je nikdo volit nebude!

Tam, kde chybí sebereflexe, nemůže být ani žádná budoucnost. Proto je P. Fiala již v této chvíli „politickou mrtvolou“. Pohřeb se bude konat brzy!

17. 1. 2022

‒ RJ ‒

────

Odkaz na články o plagiátorství našich politiků:

https://www.i-sn.cz/clanky/sn-c.-5-2021/quo-vadis--slovakia-.html

https://www.i-sn.cz/clanky/sn-c.-6-2021/doslo-na-ma-slova---.html

https://www.i-sn.cz/clanky/sn-c.-7-2018/dalsi-ministerska----rychlokvaska----.html

https://www.i-sn.cz/clanky/sn-c.-7-2018/---kralici-afera----a-jeji-politicke-dusledky.html

https://www.i-sn.cz/clanky/sn-c.-1-2022/---krava-patri-do-chliva--a-ne-do-snemovny----.html

Seznam vyobrazení:

1. Expremiér Igor Matovič, slovenský plagiátor.
2. Diplomová práce.