Svobodné noviny na internetu

Výroky našich politických zoufalců (leden 2021)

31. 1. 2021

V čase předvolebním, kdy se již někteří politici vidí v příští vládě, kdežto jiní zase ve frontě na Úřadu práce, dopouštějí se mnoha nerozumných, ba podivných výroků. Jsou natolik vytržené z reality, že nad nimi zůstává rozum stát. Člověka pak napadne: Myslí to ten politický kašpar vážně, nebo si z nás dělá zase legraci?

Dnes jsem narazil při prohlížení zpráv o nejnovějším politickém dění na internetu (je to rychlejší než listovat hromadou potištěného papíru, který stejně zítra skončí v popelnici na odpad) na dva výroky politiků. Těch „borců“, kteří od roku 2018 tvoří oficiální i „neoficiální“ koaliční spojenectví s partou Babišových „ředitelů zeměkoule“. Ta teď musí řešit největší zdravotnicko-politickou krizi, jaká tady za posledních sto let byla. A protože se tito „ředitelé“ dostali do politiky víceméně náhodou (asi je vylosovali jako v tombole) a nemají pro výkon svých funkcí ani ty nejzákladnější předpoklady, jsme dnes na tom tak, jak na tom jsme.

Někdo by to řekl po pravdě: „Jsme v p*deli.“ Co je na tom ovšem nejhorší, je fakt, že bude ještě hůř, až to všechno skončí…

─────

VÝROK PRVNÍ

„Buď Andrej Babiš napraví to, co spáchal, anebo tedy musí přijmout to, že Komunistická strana Čech a Moravy už nadále nebude tolerovat jeho excesy, které nejsou ve prospěch České republiky.“

Autorem tohoto pozoruhodného výroku není nikdo jiný než poslanec Stanislav GROSPIČ (KSČM). Toto docela překvapivé sdělení zaznělo dne 29. 1. 2021 v televizním pořadu „Události, komentáře“ na ČT24. Informuje o něm „dezinformační“ internetový deník „Parlamentní listy“ (30. 1. 2021, 9:03).

[À propos: Pokaždé, když vidím na televizní obrazovce tohoto komunistického nešťastníka, napadne mě tatáž otázka: Jakpak mu děti ve škole přezdívaly? Samozřejmě, že to tuším, ale raději to psát nebudu, abych nepobuřoval čtenáře. Oni taky budou vědět, jak to asi bylo: „Velká p…“, že ano?]

Na Grospičově výroku není ve skutečnosti nic „dezinformačního“, ledaže bychom samotnou pravdu považovali za účelově vypuštěnou „fake news“. Výrok je, bohužel, krutě pravdivý a pojmenovává tristní stav, do něhož se naše politika v posledních letech pod vládou slovenského oligarchy, který „kapitánům“ české politiky a ekonomiky nevadil a nevadí, dostala.

V tom je totiž onen problém: Jak je možné, že v čele českého státu stojí Slovák (věrná kopie soudruha G. Husáka), a to 28 let od rozdělení společného státu, který si dělá, co ho napadne, avšak česká „reprezentace“ není schopna mu v tom zabránit? Naopak ho v tom nesmyslně podporuje. Zřejmě se tady někdo zbláznil.

Dnes je ovšem situace poněkud jiná: Babiš se dostal do vleku událostí a nezbývá mu čas ani energie na to, aby uskutečňoval své původní „byznysové“ plány, kvůli nimž ve skutečnosti do politiky zamířil. Je nucen improvizovat – ze dne na den. Musí hasit požár, který zčásti založil on sám, ale hlavně ten, jenž se k nám rozšířil z okolního světa. Na to mu bohužel minimax stačit nebude. Tragikomická situace, do níž se Babiš dostal, velice nápadně připomíná zoufalého Sašu Dubčeka z roku 1968.

Dubčekův tragický politický a lidský osud byl způsoben hlavně tím, že tento stranický byrokrat, odchovaný v SSSR, kam jeho rodiče odešli v době hospodářské krize za prací a „lepším životem“ (nepřipomíná vám to něco?), byl natolik politicky nezkušený a neschopný, že ty sovětské tanky vlastně v srpnu 1968 „přijely včas“, aby mu zachránily „zadek“. Stejně nakonec skončil v propadlišti dějin, protože to celé nezvládl. Kdyby ho pochopové z KGB tehdy „odkráglovali“ někde na Sibiři, čehož se on sám nejvíce obával, nebyla by ho zřejmě žádná škoda.

[Zvláštní, úplně jiné „zacházení“ sovětských orgánů s A. Dubčekem a F. Krieglem, o němž někteří činovníci mluvili jako o „haličském Židovi“, nasvědčuje tomu, že dotyční funkcionáři KSČ byli pravděpodobně agenty NKVD. Potvrzují to i některé pasáže z Dubčekova vlastního životopisu, kde „mlží“ o okolnostech pobytu v SSSR i o úřady „povoleném“ návratu Dubčekovy rodiny do ČSR, zatímco jiní lidé končili v Gulagu.]

Hrdinou, který si zaslouží obdiv a poděkování, „lidská tvář“ A. Dubček rozhodně nebyl. Spíše naopak. Byl jedním z předobrazů dnešních slabých a zbabělých politiků („plačka“), k nimž patří i A. Babiš. Způsobil této zemi tolik problémů, že je to plně srovnatelné s tím, co se nyní odehrává za vlády A. Babiše. Až čas rozsoudí, jaká je historická pravda, a umožní nám, abychom výčet všech těch ztrát mohli dokončit. Budou to částky v bilionech Kč.

Výrok poslance S. Grospiče je sice pravdivý, avšak jaksi „mimo mísu“. Vždyť to byli právě komunisté, kdo se s Babišem spřáhli a dotlačili ho do dnešní neřešitelné situace. Spolehli se totiž na to, že tento bývalý člen KSČ a donašeč StB jim bude „zobat z ruky“. To se také stalo. Dnes nad tímto rozlitým mlékem komunisté pláčou. Co čekali? Že budou z nebe létat pečení holubi lidem rovnou do úst?

Přitom situace v samotné KSČM je naprosto tragická. Komunisté, spíše však současné stranické špičky, které se tam drží dlouhá léta (je to beznadějně „zabetonované“), nemají odvahu svolat stranický sjezd, protože by na něm bylo současné vedení nemilosrdně smeteno. Nikdo netuší, jak by to celé dopadlo. Komunisté, hlavně však to dobře vykrmené stádečko z Poslanecké sněmovny, které je u koryt již dlouhou dobu, by rádi „zastavili čas“, avšak nechápou, že to možné není a že ten jejich „čas“ již uplynul.

Je zřejmé, že po volbách již komunisté v PS nezasednou, a tak se rozhodli využít aspoň toho, co jim Babiš nabízí: díky své slabosti a politické závislosti na jejich libovůli. Vynutili si proto odebrání deseti miliard Kč z resortu obrany, ale dostali se tím do neřešitelné situace: oni i Babiš ‒ a s ním celá vládní skvadra. Proto ta beznaděj a bezvýchodnost, kterou cítíme z Grospičových slov.

Co poradit našim komunistům? Už to rozpusťte, soudruzi! Máte to stejné marné. Lidi vás volit nebudou. A ty kecy, kterými obtěžujete občany tohoto státu, si můžete strčit za klobouk nebo je přednášet u hrobu Klementa Gottwalda. Nikam jinam se totiž nehodí a do slušné společnosti nepatří. Jste stranou minulosti. Máte smůlu jedině v tom, že letos jste chtěli s velkou parádou oslavovat 100. výročí založení KSČ. Asi z toho nic nebude. Upřímně: nebude to žádná škoda.

─────

VÝROK DRUHÝ

Je tak trochu z jiného „soudku“. Dopustil se ho dnes, 30. 1. 2021, na sjezdu Zelených předseda ČSSD a ministr vnitra Jan HAMÁČEK. Zní takto:

„Je jasné, že nás čekají velké výzvy a výzvy tak velké, že si nemůžeme dovolit jim čelit každý sám. Pro případné spojenectví a spolupráci hovoří i výsledky vnitrostranické ankety, kterou jsme si v ČSSD udělali.“ (iDNES.cz, 30. 1. 2021, 9:42)

Co k tomuto, na první pohled zcela zmatenému, prohlášení říci? Již to opakování módního slůvka „výzva“ naznačuje, že J. Hamáček je zcela mimo realitu. O žádnou výzvu nejde. „Jádrem pudla“ je kruté zjištění, že o socany na naší politické scéně již nikdo nestojí. Před několika dny totiž ztroskotalo jednání mezi Zelenými na jedné straně a formující se dvojkoalicí „Pirátů“ a STAN na straně druhé. Zelení se chtěli přidat ke dvojkoalici, aby ona tuto pidistraničku také vynesla na svých zádech do Sněmovny. Nakonec z toho nic nebylo.

„Piráti“ totiž mají zamotanou „šišku“ z toho, že podcenili možnost „kroužkování“ při volbách, kterým by jejich kandidáty mohli „přeskákat“ uchazeči o příští teplá místečka z řad STAN. Další „černé pasažéry“ proto „Piráti“ nechtějí. Pak by se z této strany mohl brzy stát „zablešený pejsek“, plný parazitů.

„Piráti“ si navíc ještě neuvěřitelně „zavařili“ tím, že někteří jejich poslanci dne 22. 1. 2021 porušili přímo v budově PS vládní opatření proti „koronaviru“ tím, že seděli bez roušek a bez rozestupů v parlamentní restauraci a konzumovali tam jídlo a pití. To je malér jako hrom, který bude mít ještě svoji politickou dohru. A ne že ne! Být v kůži I. Bartoše, raději bych se nechal vystřelit na Měsíc. On jistě tuší, že to bude zlé, ale naivně se stále ještě domnívá, že to nějak „uhraje“. Obávám se, že i tentokrát se osudově mýlí.

Ale teď k samotnému výroku J. Hamáčka. Budu-li upřímný, v kontextu celých, 142letých, dějin sociálně demokratického hnutí v českých zemích je to jen málo významná epizoda. Z pohledu do budoucnosti je to však problém naprosto zásadní. ČSSD se právě vinou současného stranického vedení ocitla v roli tonoucího, který se chytá každého stébla.

Pozorovatelé dění na naší vnitropolitické scéně již zaregistrovali, že dosavadní vládní koalice je již v této chvíli, osm měsíců před volbami, mrtvá a jakýkoli pokus o její „resuscitaci“ je předem odsouzen k nezdaru. Proto se ČSSD rozhodla hledat „náhradního“ partnera. Nikdo však o socany nestojí. Mají tak špatnou pověst, že s nimi do „politického sňatku“ dobrovolně nikdo nepůjde. Byla by to politická sebevražda. Důsledkem toho všeho proto bude, že se ČSSD po volbách do PS nedostane a že ty stovky všelijakých dobře placených „vyžírek“, rozmístěných na různých ministerstvech a dalších úřadech, budou bez práce. A to nemluvím o desítkách dalších „trafikantů“ v dozorčích radách a jinde.

Socany čeká velká politická „dieta“. Když ji spojí s dietou skutečnou, tento půst jim jenom prospěje. Stranický šéf J. Hamáček totiž vypadá již teď jako dobře vykrmený vepř, která čeká jen na to, kdy přijde řezník, aby udělal zabijačku a něco z té výslužky poslal Milošovi na Hrad. Míla Ovar má zabijačkové pochoutky ze všeho nejraději. Možná mu to bude chutnat, i když to maso bude z jeho kamaráda Honzy. Stane se to jen součástí dnes tolik rozšířené „kanibalizace“ na naší politické scéně. Tato nejnovější „vymoženost“ už dorazila i k socanům do Lidového domu. Brzo se i tam bude pořádat zabijačka. Nedá se vyloučit, že těch poražených prasat bude víc.

To, o čem píšu, není žádná legrace, ale tvrdá politická realita. A co vzkázat J. Hamáčkovi a jeho zoufalcům z „Liďáku“? Už to taky zabalte, soudruzi a kamarádi, a jděte si raději najít nějakou práci, která vás uživí!

V jednom má Hamáček nicméně pravdu: varuje před připravovanou a tajně dojednávanou vládou ANO 2011 a ODS, která by měla nastoupit po říjnových parlamentních volbách. Čeho jsou schopni „tuneláři“ a „odkláněči“ z ODS, to jsme zažili již v 90. letech 20. století. Dodnes jsme se z toho nevzpamatovali. Škody byly v řádu několika bilionů korun. K těm připočtěme další biliony, jež nás bude stát dosud neskončený boj proti „covidu-19“.

Před blížícím se úpadkem a následným zánikem ČSSD varuji ve svých článcích od roku 2017. (Viz odkazy připojené za tímto článek.) Bohužel – panstvo z Lidového domu těmto signálům nenaslouchalo nebo jim nechtělo rozumět. Proto se ČSSD dostala do dnešních, neřešitelných problémů. Socanům, komunistům i lidovcům se přihodil tentýž malér: Mylně se dlouhá léta domnívali, že když jejich strana má tak dlouhou historii a tolik členů, že jim nic zlého nehrozí. Opak byl však pravdou.

Místo zavírání očí před problémy a dlouhodobého ignorování návrhů na jejich řešení se tito straničtí šíbři spolehli na věštby některých samozvaných historiků a politologů (např. P. Pitharta, P. Fialy). Ti je ujišťovali o tom, že je všechno v nejlepším pořádku a že to budou oni, kdo se zase po pádu Babiše dostane k „lizu“. Byla to osudová chyba. Raději se měli podívat pravdě do očí a zaplatit si provedení solidní sociologicko-politologické analýzy situace ve své straně. Dnešní politická realita je zcela jiná, než jim věštil lidovecký „černokněžník“ P. Pithart, o němž se dlouhá léta traduje, že patří ke svobodným zednářům.

Nakonec z toho, jak se zdá, nic nebude. Proto je nutno se dobře připravit na politický funus a zbytečně ho neodkládat. Mrtvoly všech tří stran již pořádně zapáchají. Všechny tyto pohřby by se mohly odehrát v krátké době na Olšanských hřbitovech. Tam je to ze stranických sekretariátů těchto tří stran nejblíž. Teď už jde jen o toto: natisknout smuteční oznámení, koupit věnce a kytice a pozvat smuteční hosty.

Naši vždy pohotoví presstituti přinesou o průběhu těchto pohřbů obsáhlé zpravodajství. O moderování této novinářské „lahůdky“ se již strhla doslova rvačka mezi nejznámějšími havlistickými „podržtaškami“ z ČT (Fridrichová, Řezníček, Železný, Witowská, Drahoňovský aj.). Chybět prý nebudou ani „špičkoví“ redaktoři ze známých tištěných a internetových deníků (Kopecký, Honzejk, Tabery, Neff, Buchert, Mitrofanov, Šafr, Balšínek, Slonková a další). Samozřejmě tam budeme i my z redakce SN. Přineseme co možná nejpodrobnější informace – se všemi detaily i pikantnostmi. Naši čtenáři a hlavně čtenářky se mají na co těšit.

To je celá pravda o nejnovějším a možná i posledním veřejně proneseném výroku předsedy ČSSD J. Hamáčka, než ho vlastní členové vyhodí před vrata Lidového domu.

Zdá se, že „koronavirus“, který prý poškozuje i mozek, si vyžádal rovněž v případě J. Hamáčka svou daň. S tím už teď sotva bude moci dokončit to své „vysokoškolské“ studium překladatelství. Nu což! Nebude ani první, ani poslední, kdo půjde i se svou partají pod kytičky bez akademického titulu na úmrtním oznámení. Takových, jako on, už tady bylo! Dnes po nich ani pes neštěkne.

Na shledanou a hezké dny!

30. 1. 2021

‒ RJ ‒

Články o KSČM a ČSSD (viz odkazy):

https://www.i-sn.cz/clanky/sn-c.-3-2015/zamysleni-pred-38.-sjezdem-cssd---phdr.-rostislav-janosik.html

https://www.i-sn.cz/clanky/sn-c.-2-2017/sobotkuv----vystrel----z-aurory.html

https://www.i-sn.cz/clanky/sn-c.-3-2017/staronovy-predseda-cssd--do-svestek-----phdr.-rostislav-janosik.html

https://www.i-sn.cz/clanky/sn-c.-5-2017/cssd--fenix--ktery-uz-vstava-z-popela---.html

https://www.i-sn.cz/clanky/sn-c.-5-2017/zaslouzeny-uspech-socialni-demokracie-----phdr.-rostislav-janosik.html

https://www.i-sn.cz/clanky/sn-c.-7-2017/co-udelal-b.-sobotka-spatne------phdr.-rostislav-janosik.html

https://www.i-sn.cz/clanky/sn-c.-10-2017/co-s-vitezem--ktereho-nikdo-nechce-.html

https://www.i-sn.cz/clanky/sn-c.-1-2018/prezije-cssd-rok-2018-.html