Kdy shoří na pirátské hranici J. Čunek?
Motto: „Hloupost a pýcha na jednom dřevě rostou.“ (České přísloví)
Zlín marně vyhlíží „nového“ Baťu…
O situaci ve Zlínském kraji, odkud pocházím a kde jsem také vloni pobýval pár měsíců na své chalupě před nástupem druhé vlny „koronaviru“, jsem psal již v několika článcích, zveřejněných v loňském roce v SN. Samozřejmě jsem sledoval zdejší vývoj i bezprostředně po krajských a senátních volbách (2.-3. 10. 2020). V následujících týdnech se zlínský region, zejména Uherskohradišťsko, ocitl na prvních stránkách našich médií (tištěných i elektronických) – jako oblast nejvíce sužovaná pandemií „covidu-19“.
Mezitím se ustavila nová krajská koalice v čele s vítězným „ANO 2011“ a začaly obvyklé politické hrátky nikoli již těch starých harcovníků z tradičních stran, nýbrž z úplně nových uskupení. „Skokanem“ těchto voleb se nejen ve Zlínském kraji, ale i v jiných regionech napříč republikou stali „Piráti“. Přesněji: členové České pirátské strany, jak zní celý název tohoto politického subjektu. Od „Pirátů“ se tedy právem očekávalo, že přinesou do politiky (celostátní, regionální i komunální) nové podněty, že poněkud „provětrají“ a „rozpohybují“ ty naše zahnívající vody.
Ale protože ve většině krajů jsou „Piráti“ naprostými nováčky, outsidery, od prvních okamžiků, jen co byly sečteny všechny hlasy voličů, nás začali překvapovat svými „novinkami“. A co víc: někteří z nově zvolených zastupitelů a radních se rozhodli vystrčit své, do té doby schované, „růžky“. Budou-li včas a náležitě „umravněni“, stáhnou se zase do své ulity. Ono jim totiž nic jiného ani nezbývá. Zatím mají příliš málo zkušeností, aby si to mohli dovolit – a politicky s tím uspět.
Popravdě: také já jsem docela bezelstně (možná spíše naivně) přivítal, že se „Piráti“ objevili na regionální politické scéně a že ve volbách uspěli. Plně to platí především ve Zlínském kraji, který je tradičně religiózní, i když má za sebou relativně dlouhé vládnutí KSČ (před r. 1989), jakož i ODS a ČSSD (po r. 1989). „Bačování“ lidovců spolu s regionálním uskupením „Starostové a nezávislí“, jež se zformovalo právě v tomto kraji (jako politický „výtah k moci“ pro „vykuky“ a „vyžírky“ typu P. Gazdíka), se stalo jen krátkou epizodou, jakýmsi vybočením z nového, polistopadového politického paradigmatu. Rozhodně nešlo o potvrzení toho, že Zlínsko i nadále zůstává „katolickou“ baštou v ateistické zemi. Již dávno tomu tak není!
Zhoubné dílo komunistů v ateizaci českého národa (hlavně nábožensky založených Moravanů) se zdařilo i tady: mladá a střední generace je tím poznamenána doživotně. Proto voličskou základnu lidovců ve Zlínském a Jihomoravském kraji tvoří hlavně staří občané. Zapomenout nesmíme ani na jeden pozoruhodný moment, který se v těchto religiózních regionech projevil po r. 1989: z bývalých členů KSČ a jejich rodin se rázem stali „věřící“ katolíci (mnozí se zřejmě upamatovali na svá „ministrantská“ léta po boku místního pana faráře), kteří začali chodit do kostela a navštěvovat různé církevní slavnosti doma i v zahraničí. Znám mnoho takových případů, dokonce i ve svém příbuzenstvu.
Proto asi nikoho nepřekvapí, budu-li konstatovat, že od lidovců a působení jejich politiků ve Zlínském kraji se čekalo mnohem víc, než nakonec předvedl jinak politicky zkušený hejtman Jiří Čunek (KDU-ČSL). Ačkoliv jsem se nikdy netajil svými výhradami vůči jeho osobě, musím objektivně uznat, že se snažil hájit „značku“ lidovců dobře, ale podcenil nepříznivé okolnosti, které mu to neumožňovaly.
Čunek je tak trochu „bílá“ vrána i mezi lidovci. Patří ještě ke „staré gardě“ politiků z časů J. Luxe. Ani jemu se však nepodařilo, aby se jeho „hejtmanská“ éra stala naplněním někdejšího lidoveckého kréda. Lidovci na Zlínsku již přestali být onou tradiční „klidnou silou“ (jako za předsedy J. Luxe), nýbrž se stali politickým uskupením hodně netrpělivým a zbytečně nervózním. Jejich program pro tento kraj byl plochý, monotematický. Z nové nemocnice se stala politická „modla“ a z J. Čunka hlavní oběť, která jí byla nakonec přinesena.
Je to skoro jako v antickém dramatu. Přesto se obávám, že málokdo z dnešních občanů toto úsilí ocení. Čunkova zarputilost (podobně jako ta Babišova) občany a voliče spíše odrazovala. Lidem totiž chybí potřeba vize budoucnosti: chtějí spokojeně a dobře žít tady a teď, ne až za desítky let. (Tak trochu mi to připomíná Babišovu předvolební knížku „O čem sním, když právě spím“.)
●●●
J. Čunek ztroskotal kvůli lpění na nerealistickém projektu nemocnice
Jen co se změnily poměry ve složení krajského zastupitelstva ve Zlíně, začaly se i tady dít věci do té doby nevídané a neslýchané. Na rozdíl od nových zastupitelů, kteří se v politice teprve zabydlují, pamatuji celou dobu polistopadového vládnutí ve Zlíně i ve Zlínském kraji, a proto mohu srovnávat. Vzpomínám si jak na krátké období „starostování“ lidoveckých politiků (Kladníček, Schneider), tak i na relativně dlouhou éru, kdy zde vládli politici ODS (Daťka, Úlehla, Ondrová). V živé paměti mám i působení „tandemu“ L. Lukáš (ODS) – S. Mišák (ČSSD) v čele Zlínského kraje. Pak následovala éra „Zlíňáků“ ze Vsetína – J. Čunka (KDU-ČSL) a M. Adámka (STAN). Je to především ostuda zdejších občanů, že něco takového dovolili.
Nazíráno touto optikou, bylo čtyřleté působení hejtmana J. Čunka (KDU-ČSL) vlastně jen krátkou epizodou. Ke škodě lidovců, kteří vždy patřili k silným politickým hráčům v regionu Zlínského a Jihomoravského kraje. J. Čunek totiž promarnil svůj mandát až nepochopitelným protlačováním nesmyslného projektu nové krajské nemocnice ve Zlíně-Malenovicích. Bez celospolečenského konsenzu se něco takového uskutečnit nedá.
Jelikož jsem se v Malenovicích narodil (znám to tam velmi dobře) a ve Zlíně jsem prožil kus svého života před odchodem na vysokou školu do Prahy, je vcelku přirozené, že mne projekt zmíněné nemocnice nemohl nechat lhostejným. Kdybych totiž měl možnost spolurozhodovat o tom, kam tuto důležitou instituci situovat, určitě by to nebyl katastr Malenovic, uprostřed průmyslové zóny, jež začíná v Otrokovicích a končí ve Zlíně. Je to bratru 11 kilometrů po úzké, nevyhovující komunikaci, jež dodnes čeká na své rozšíření, aby kapacitně stačila na ten obrovský automobilový provoz. Co se týká této dopravní „tepny“, od Baťových časů jsme se neposunuli ani o milimetr vpřed.
●●●
Nepodařené entrée pirátky Hany Ančincové
To, co se po měsících nesmělého přešlapování na místě ze strany nových krajských radních ve Zlíně stalo, považuji spíše za velké politické selhání, jež se týká i novopečeného hejtmana Zlínského kraje R. Holiše (ANO 2011). Úzce souvisí s tím, že stále ještě zůstává starostou města Rožnov pod Radhoštěm a ve Zlíně „vládne“ jen tak na „vedlejšák“. U tak velkého města a v tomto nikoli nevýznamném regionu je to na pováženou. Rozhodně by za to neměl dostat vyznamenání – jako neúspěšný Babišův IT odborník V. Dzurilla.
Mnohoobročnictví našich politiků je velký, po léta nedůsledně řešený problém. Osobně to považuji za vážnou politickou chybu, jež se R. Holišovi může stát osudnou. A do toho všeho ‒ jako chybějící kamínek do mozaiky ‒ zapadá i incident s pirátkou H. Ančincovou. Také on potvrzuje, že hejtman Holiš nemá situaci ve Zlínském kraji plně pod kontrolou. (Je to pochopitelné vzhledem k tomu, že R. Holiš se ocitl v čele kandidátky ANO 2011 až na poslední chvíli – jako náhradník za neschopné regionální politiky, které se předtím rozhodl „vyzvednout“ do funkcí A. Babiš. Zdá se, že hledal špatně a jako „manažer“ rovněž on selhal.)
„Pirátům“ se doopravdy (spíše nechtěně) podařilo rozčeřit poklidné, stojaté vody Zlínského kraje akcí, jež nemá v naší politice obdoby. Těžko bychom po něčem takovém pátrali v dobách, kdy se na extremistické politické scéně pohyboval republikán M. Sládek. Ani tehdy k excesům tohoto typu nedocházelo. Rovněž v tomto případě platí, že předseda České pirátské strany I. Bartoš nemá dění ve své straně pod kontrolou. Svědčí o tom ostatně i chaos, jenž doprovázel „angažmá“ pirátských zastupitelů v povolebních vyjednáváních z října 2020 v některých krajích (včetně Zlínského a Jihomoravského). Tehdy jsem to ostře kritizoval, ale „Piráti“ se k nápravě neodhodlali. To byla první chyba, která je může v příštích měsících stát volební vítězství, na něž se tolik těší. Jak už to tak bývá, těší se předčasně.
Zlínský kraj nikdy nepatřil k regionům, v nichž se dařilo extremistům – zleva či zprava. Zčásti se na tom podepsal brzdící „efekt“ baťovské tradice. Zdejší občané jsou zvyklí řešit vzniklé problémy s nadhledem a bez zbytečných emocí: politických „cirkusů“ i „estrád“. Lidé tady vždy dávali přednost poctivé práci před působením všelijakých „vizionářů“ a obchodníků s deštěm. (Pražští „kavárníci“ by tady – i bez „koronavirových“ restrikcí – zkrachovali v řádu několika týdnů.)
Proto i pro mne byla zpráva o H. Ančincové tak trochu jako z jiného světa. Kdyby nebylo nenápadného článku v „Parlamentních listech“ (autor se podepsal šifrou „jma“), nejspíš bychom se o tom ani nedozvěděli. Z pohledu celostátní politiky se totiž jedná o naprostou „marginálii“. Dokonce o tom neinformovali ani líní a neschopní televizní „krajánci“ ze Zlína (J. Kvasnička, L. Dostál), kteří by si zasloužili vyměnit a poslat na Úřad práce. Zachovali se tak asi proto, že to nepovažovali za důležité, třebaže to pro další vývoj ve Zlínském kraji důležité je.
Na rozdíl od těchto televizních lenochů jsem jiného názoru: pro zdejší krajskou politiku se totiž jedná o „zlomovou“ událost, která brzy rozhodne o tom, jak se budou utvářet vztahy mezi regionálními politiky. Zdá se, že téma nové nemocnice neskončilo s odchodem J. Čunka z budovy zlínské „jedenadvacítky“, ale bude rezonovat dál. Teď už nepůjde o odbornou oponenturu, nýbrž o vzájemné vyřizování účtů mezi těmi, kdož nemocnici hájí, a těmi druhými, kteří ji z principu odmítají. Přitom je jasné, že Zlínský kraj novou, moderní nemocnici potřebuje (tvrdím to dokonce i já), avšak na jiném místě, než si to naplánoval J. Čunek.
Předmětný článek o pirátské náměstkyni H. Ančincové má výstižný titulek: „Pirátské pyro: Náměstkyně hejtmana s posměchem spálila projekt nenáviděné nemocnice“ (PL, 14. 1. 2021, 16:56). Informuje mimo jiné o odmítavém vyjádření bývalého politika ODS a pražského exprimátora Ing. arch. Jana Kasla, dnešního předsedy České komory architektů. Kasl totiž podrobil ostré kritice provokativní akci náměstkyně zlínského hejtmana R. Holiše (ANO 2011) – „Pirátky“ Bc. Hany Ančincové.
Tato nedávno zvolená krajská politička se na sociálních sítích pochlubila fotografií, na níž drží v ruce hořící propagační materiál k projektu nové krajské nemocnice ve Zlíně-Malenovicích. Úmyslně nepoužívám označení „dokumentace“, protože ta vypadá trochu jinak, jak mohou potvrdit lidé, kteří měli někdy možnost něco podobného vidět nebo tím listovat. Již tento nepřesný výraz našich novinářů svědčí o tom, že ani paní náměstkyně, ani ti pisálkové z novin, kteří se rozhodli „Pirátům“ udělat zadarmo PR, ve skutečnosti netuší, „vo co gou“.
Bývalý pražský primátor J. Kasl se po odchodu z aktivní politiky vrátil zpátky ke své původní profesi. Už to je věc dnes téměř nevídaná: z většiny bývalých politiků zůstávají jen neužitečné „vyžírky“, kterým se již pracovat nechce. A tak se různě přiživují, jak se dá. Architekt J. Kasl se rozhodl sdělit své stanovisko na zveřejněnou fotografii s vysvětlujícím textem, jejichž autorkou je H. Ančincová. Formuloval něco, co by si měli „zapsat za uši“ všichni dnešní mladí, zvláště pak nevzdělaní, leč nebetyčně domýšliví politici – napříč celým spektrem: zleva doprava.
Kasl ve svém textu uvádí: „Nejenom že nás vracíte do dob pálení knih – naposledy za nacistů v Německu a komunistů v Sovětském svazu, ale že jste jasně vyjádřila svůj vztah k práci někoho jiného, kdo není ani vaším politickým oponentem, ani není nijak odpovědný za plán stavby, kterou vy nechcete realizovat. (…) Vzpamatujte se!“
Přeloženo do řeči běžného občana: Tak to dopadá, když se potkají nevzdělanost s hloupostí a nevychovaností. To jsou totiž typické vlastnosti, které nám např. v Poslanecké sněmovně, ale i jinde v politice předvádějí hlavně zástupci „Pirátů“ – tito odrostlejší „svazáci“ z líhně soudruha J. Varholíka. Neměli bychom se proto nechat mýlit tím, že nosí dredy nebo mají gumičkou stažené vlasy do ohonu. (K podobným „umaštěncům“ patří i O. Veselý od Hamáčkových socanů.) Inu, „Piráti“ se již cítí být vítězi příštích voleb, a tak někteří z nich začali v předstihu odhazovat zábrany i škrabošky. Až se začnou v rauši zbavovat i svých svršků, to se teprve máme na co těšit! Bude to podívaná pro bohy (pohanské).
Na zmíněný incident se spálenými materiály ohledně projektu nové zlínské nemocnice reagoval na Facebooku rovněž bývalý zlínský hejtman J. Čunek (KDU-ČSL). Ten napsal, že „Ančincová ukázala, jak to může dopadnout, když významnou funkci získá nevyzrálý mladý člověk bez zkušeností.“ Ačkoli patřím k dlouholetým a vytrvalým kritikům J. Čunka, v tomto případě mu musím dát za pravdu. Já bych na rozdíl od něho volil slova mnohem tvrdší a přiléhavější.
Sluší se zveřejnit také to, co našlo tolik kritiků, totiž stanovisko H. Ančincové. Možná je věcně správné (= na zlínskou nemocnici v plánované výši nikdy nebylo dost peněz), avšak celé je to zbytečně teatrální. Škoda, že s tím „Piráti“ nevystoupili již před volbami: jejich výsledek mohl být daleko lepší.
Pirátská náměstkyně hejtmana Zlínského kraje na sociálních sítích napsala toto: „Plány na novou nemocnici shořely jako papír. Během kampaně jimi (= Čunkem a jeho podporovateli) slibované čtyři miliardy [Kč] na novou nemocnici jsem nenašla ani ve sklepě, ani na střeše „jednadvacítky“ (= budova č. 21 bývalé Baťovy továrny, zvaná „zlínský mrakodrap“), a to jsme s Piráty prohledali opravdu každý šuplík. Čtyři miliardy na novou nemocnici totiž neexistují, protože jsou již navázané na jiné investice v kraji.“
●●●
„Piráti“ jako KDU-ČSL: „Kam vítr, tam plášť“?
Jak známo, „Piráti“ až do říjnových voleb 2020 v krajském zastupitelstvu ve Zlíně přítomni nebyli. Proto širší povědomí o jejich názorech a politických aktivitách zůstávalo velmi omezené. Příliš jsme se toho o jejich vztahu k projektu „Čunkovy“ nemocnice nedozvěděli ani z volebního čísla „Pirátských listů“ (obsahujících příspěvky nevalné úrovně jazykové i stylistické a s mnoha pravopisnými chybami). Jelikož jsem v té sobě pobýval ve Zlínském kraji, dobře si pamatuji, že „pirátský“ postoj byl spíše zdrženlivý a opatrnický. Něco v tomto smyslu: spočítáme to a pak se uvidí. (Zkrátka: typické „hamáčkovské“ stanovisko.)
Jak se lze přesvědčit z mých článků, které byly na toto téma publikovány v SN v době od jara do podzimu 2020, odmítavý postoj vůči nemocnici je tam jasný a nezpochybnitelný. Také ostatní politické strany, které měly své zástupce v krajském zastupitelstvu až do říjnových voleb 2020, projekt nemocnice odmítaly (ANO 2011, ODS, Soukromníci, ČSSD, KSČM).
Podobné „lavírování“, jaké „Piráti“ předvedli ve věci zlínské nemocnice, bylo možno sledovat také od 20. 9. 2020, kdy došlo k úhynu ryb v řece Bečvě (mezi Valašským Meziříčím a Přerovem). K této politováníhodné události došlo krátce před volbami: KDU-ČSL a STAN tehdy nedělaly v této věci vůbec nic. A rovněž „Piráti“ se „probudili“ až pět minut po dvanácté. Teprve po volbách se politické strany rozhoupaly: do té doby byli všichni místní politici zaujati pouze volbami a nic jiného je nezajímalo.
Tato zvýšená „aktivita“ se týkala i nově zvolené zastupitelky H. Ančincové, jež se od okamžiku zvolení „skamarádila“ s P. Gazdíkem (ten volbami přišel o lukrativní post krajského radního pro školství) do té míry, že spolu vypsali finanční odměnu za účelem získání informací, jež měly vést k odhalení viníků otravy na řece Bečvě. „Namlouvání“ mezi H. Ančincovou a P. Gazdíkem tehdy zašlo až tak daleko, že této pirátské zastupitelce bylo nabídnuto místo hejtmanky. (Byl to rafinovaný tah ze strany KDU-ČSL a STAN, jak dostat zpátky do hry o post hejtmana J. Čunka.) Jak by to dopadlo, kdyby k tomu doopravdy došlo, si lze snadno představit.
Třebaže politici „Pirátů“ jsou stále v zajetí představ o příštím volebním vítězství a následném vládnutí (I. Bartoš jako premiér, V. Rakušan jako ministr vnitra), čtenáři našich internetových médií jsou daleko realističtější a hlavně ostražitější. Vždyť i samotný A. Babiš před těmito „neomarxisty“ a „vítači migrantů“ varuje. Posuďte sami, co si běžní občané o „Pirátech“, a tudíž i o H. Ančincové, myslí:
„Jó, Piráti, to je mládež nová, to je mládež Sorosova. Alespoň na vlastní oči [lidi] vidí Sorosjugend v akci.“ – „Od smažky inteligenci nečekejte!“ – „Nechápu, kdo mohl tuhle bečku sulcu volit.“ – „Lidičky, tohoto přežraného vorvaně jste si zvolili?“ No – není to nic hezkého. Snad budou naši občané na podzim volit uvážlivěji.
●●●
Všeobecné varování před „Piráty“ trvá a sílí…
Před několika dny ve Zlíně shořely díky „Pirátům“ alespoň symbolicky papírové plány (spíše se jednalo o propagační materiál) k nové krajské nemocnici, jež se měla stavět za 8 miliard Kč ve Zlíně-Malenovicích. Kdy se dočkáme hranice pro čarodějnice, na níž bude pro výstrahu upálen bývalý hejtman J. Čunek?
Tyto a podobné výstřelky „Pirátů“ naznačují, na co si máme v příštích měsících a letech dávat dobrý pozor. Opatrnosti totiž nikdy nezbývá. Proto pustit tuto špatně vychovanou, společenskými konvencemi pohrdající, jakož i provokující levičáckou chásku k moci na úrovni celostátní politiky by představovalo příliš velké riziko. Stačí, co předvádějí „Piráti“ na regionální úrovni, kde se začali chovat jako na dobytém území. Nějaké gentlemanské dohody (= hejtmanem se stává vždy „první na pásce“), to je pro tyto „revolucionáře“ jen nepotřebná politická veteš.
To, k čemu se u nás po krajských volbách 2020 schyluje, by mohlo letos na podzim skončit nikoli novým „Únorem 1948“, ale spíše novou „VŘSR“ (i s křižníkem „Aurorou“ jako nezbytnou historickou rekvizitou). Jen ty figury by byly poněkud jiné a měly by česká jména. Je povinností nás, historiků, abychom před tímto vývojem včas a dostatečně hlasitě varovali. Proto tak činím!
19. 1. 2021
‒ RJ ‒
─────
P. S.
„Žádný strom neroste do nebe!“
„Pirátům“, zejména I. Bartošovi, bych rád připomněl ještě jedno české přísloví, které doplňuje motto z úvodu tohoto článku: „Pýcha předchází pád.“ Ten by mohl „Piráty“ postihnout ještě před podzimními volbami, nezačnou-li se chovat rozumně. O skromnosti a pokoře nestačí jen teatrálně hovořit do televizních kamer, ale hlavně se tak chovat.
Po volbách z října 2020 se některým „Pirátům“ z té jejich slávy zatočila hlava a začali blbnout. Bude záležet jen na nich, zda z toho nakonec nebude velký politický pád „na hubu“. Pak by se „Pirátům“ stalo to, že znovu spadnout až k deseti procentům. S tím už se nedá ani zvítězit ve volbách, ani sestavit vláda.
„Piráti“, přemýšlejte o tom!
‒ RJ ‒
─────
Odkazy na články o „Pirátech“ a o Zlínském kraji:
https://www.i-sn.cz/clanky/sn-c.-1-2021/piratum-a-ods-hrozi----vykrouzkovani----.html
https://www.i-sn.cz/clanky/sn-c.-12-2020/pirat-j.-michalek-neni-urvalek-ani-dzerzinskij-.html
https://www.i-sn.cz/clanky/sn-c.-12-2020/kvuli-volbam-byly-ohrozeny-zivoty-obcanu.html
https://www.i-sn.cz/clanky/sn-c.-11-2020/benesiku--konecne-uz-zmiz-.html
https://www.i-sn.cz/clanky/sn-c.-10-2020/stripky-z----koronaviroveho----babisistanu--jaro-2020-.html
https://www.i-sn.cz/clanky/sn-c.-10-2020/piratum-hrozi-odliv-volicu-.html
https://www.i-sn.cz/clanky/sn-c.-8-2020/pirati--nepokazte-si-to-.html
https://www.i-sn.cz/clanky/sn-c.-8-2020/dalsi----epochalni----udalost-ve-strani-.html
https://www.i-sn.cz/clanky/sn-c.-8-2020/tonouci-j.-cunek-se-chyta-kazdeho-stebla---.html
https://www.i-sn.cz/clanky/sn-c.-6-2020/o-zlinske-nemocnici-musi-rozhodnout-referendum-.html
