Svobodné noviny na internetu

Motto: „Když ukazoval Topolánek fakáče a ptáka, byl to [prý] vrchol politické kultury.“ (Názor čtenáře z internetu)

Jak nás postupně zbavují státní svrchovanosti, stejnou měrou se nás snaží také připravit o tradiční a zavedené státní symboly. Prý jako jediní v Evropě nemáme státní symbol ptáka (no Bože a co?). Rozvířenou diskusi obohatili mnozí myslitelé o takové bizarní návrhy, jako je husa, skřivan, straka, volavka, ledňáček říční, kavka obecná, fénix, kos, sokol, čížek, čáp, dudek… Chybí už jen pták Čau ze Studia kamarád. Rosomák z populární písničky od skupiny Olympic ptákem ve skutečnosti není, ale v zemi, kde byl největším Čechem Jára Cimrman, jeden nikdy neví…

Škoda, že duchovní původci podobných aktivit občas neotevřou učebnice dějepisu a nepřečtou si pojednání třeba o Přemyslovcích, kteří měli ve znaku plamennou svatováclavskou orlici. Někdy prostě nazývanou: přemyslovskou. Český stát byl v této době na výši a určoval dění v Evropě, což se pak na mnoho staletí stalo zbožným přáním. Proč se tedy nevrátit k této legendární orlici, když musíme mít za každou cenu ptáka? 

Osobně jsem jako každý český vlastenec hrdý na zavedeného českého lva a nevidím žádný důvod, proč se ho zbavovat. I kdyby nám to v Bruseli dali za domácí úkol, tak říkám třikrát: NE!

Tento nejapný pokus připomíná fiasko s návrhem nových hokejových dresů národního týmu, na kterých lev vypadal jako zmoklá slepice. To by se ale možná těmto ornitologickým neumětelům a amatérům líbilo.

Mgr. Bc. Jan Kopal

─────

Stanovisko redakce SN:

Součástí našeho slovesného umění jsou přísloví, pořekadla, rčení, pranostiky, ale i dětské říkanky a hádanky. Vedle lidových písní, pohádek a pověstí také tyto útvary tvoří základ naší ústní lidové slovesnosti. Oč bychom byli chudší, kdybychom je neměli. A naopak. Co by daly jiné, méně obdařené národy za to, kdyby je měly, a to v míře tak vrchovaté, jak se to poštěstilo nám.

V polovině předminulého století, v době končícího národního obrození (neplést s týmž výrazem, který nedávno zcela nepatřičně použil M. Zeman), posbíral česká, ale i další slovanská přísloví náš básník ze druhé generace národního obrození – F. L. Čelakovský (1799-1852) pod názvem „Mudrosloví národu slovanského ve příslovích“ (1852).

A protože momentálně máme u nás „nadúrodu“ nezodpovědných a hloupých politiků, vybral jsem z této knížky pár přísloví, nad nimiž by se měli příslušníci této „elity“ zamyslet. Například: „Komu není shůry dáno, v apatyce nekoupí.“ – „Na chytrého mrkni, hloupého trkni.“ – „Čím hloupější, tím drzejší, a čím moudřejší, tím nesmělejší.“ – „Raděj s moudrým plakati nežli s bláznem zpívati.“ – „Kdo od přirození hloupý, v Paříži rozumu nekoupí.“ – „Děravého měchu nenadmeš a hlupce nepoučíš.“ – „Běda světu, zachce-li se bláznu býti hrdinou.“ – „Co jeden hlupák zkazí, tisíc moudrých nenapraví.“ „S dobrými obcuj a zlých se varuj.“ A ještě jedno poučné přísloví: „Dutý sud nejvíce zvučí.“ Pokud se naši politici v některém z těch přísloví poznají, snad se z toho i poučí. A pokud ne, taky dobře: aspoň umřou hloupí. Žádná škoda jich nebude.

─────

Možná se někdo zeptá: cože má tento můj exkurs do literárního dějepisu společného s obsahem výše zveřejněného článku? Zdánlivě nic, ale znáte to: všechno souvisí se vším. Tím chci říci, že hloupých lidí bylo a je okolo u nás stále dost a dost. Nejinak je tomu i v politických stranách: jsou v nich lidé inteligentní, ale i hlupáci.

S výše uvedeným nápadem změnit náš státní znak a místo tradičního dvouocasého lva tam „šoupnout“ nějakého ptáka (lhostejno jakého) přišel jeden z nejdomýšlivějších a zároveň nejhloupějších funkcionářů „fialové“ ODS – nově zvolený místopředseda A. Vondra. Tento odéesácký“ mudrlant, který si vytrvale hraje na jakéhosi „disidenta“ v řadách „ptákostrany“, se zřejmě inspiroval u svých amerických loutkovodičů.

Nejenže by chtěl vybudovat v Mošnově na Novojičínsku americkou leteckou základnu (v posledních letech tam přistávají obří vojenská letadla, která se nevejdou na standardní letiště), třebaže nás o to nikdo nežádá (je to Vondrův dobrovolný „kapitalistický závazek“ na počest Dne nezávislosti USA), ale rád by podle západního vzoru změnil i náš státní znak. Prý bychom měli mít taky „ptáka“.

Vondra patří k pozdním chartistům (Chartu 77 podepsal teprve někdy na jaře 1989) a blízkým „kámošům“ V. Havla (zlí jazykové tvrdí, že byl víc než „kámošem“), sice vystudoval geografii, ale o historii našeho státu toho mnoho neví. Asi chodil víc za školu než do školy, protože by jinak věděl, že ještě před dvouocasým lvem měl raně středověký český stát (= přemyslovský) ve znaku tzv. svatováclavskou orlici. Tu pak v době tzv. Protektorátu zneužili nacisté k udělování vyznamenání za kolaboraci.

Možná z toho důvodu se nikdo k tomuto starému státnímu znaku nechce hlásit, ale není pro to žádný důvod. Přemyslovská knížata přece nemohla za to, co o mnoho století později prováděli nacisté a jejich pomahači. (Podobně bezohledně se k různým symbolům minulosti chovali komunističtí vládcové.) Svatováclavská orlice je patrná na všech starších vyobrazeních sv. Václava – jako zemského patrona.

Není tedy potřeba vymýšlet žádné nové státní znaky, abychom se někomu zalíbili: ať už ve Washingtonu, či v Bruselu. Český dvouocasý lev je dostatečně důstojnou heraldickou figurou. Ale je docela možné, že A. Vondra měl na mysli nějakého jiného „ptáka“. Třeba se inspiroval tím, o čem se zmiňuje autor citátu (motto), uvedeného pod nadpisem tohoto článku. Řeč je o „ptáku“ bývalého premiéra a předsedy ODS M. Topolánka. Místopředseda ODS A. Vondra má nejspíš jakousi skrytou zálibu v ornitologii. Obávám se však, že většina národa má na jeho hobby úplně jiný názor.

Dobře si vzpomínám na dobu, kdy Topolánkovy fotografie „dole bez“ z jisté toskánské vily i fotky P. Buzkové od Jadranu „nahoře bez“ obletěly náš malý český svět. Na pár dní byly příslušné bulvární noviny vyprodány, ale záhy se poměry vrátily opět k normálu. Prý za to tenkrát mohli „paparazziové“, kteří slídili okolo „celebrit“ (= politiků) tak dlouho, až se dočkali. Naštěstí to nedopadlo tak tragicky jako v případě britské princezny Diany.

A jaké z toho plyne poučení pro nás? Ať si Vondra nechá zajít chuť na „ptáka“ (že by Ohniváka – jako v té pohádce?) v českém státním znaku. Češi jsou velmi konzervativní národ, a proto jim lev docela dobře vyhovuje. Odpovídá totiž naší národní povaze: lev raději odpočívá, do práce (= do lovu) se moc nehrne a jen občas zařve. Jinak je to poklidné zvíře, které rádo pózuje před kamerami filmařů a fotografů. A navíc je reprezentativní a každý se ho bojí. Co víc si můžeme přát?

To jen různí Vondrové, kteří by tady měli rádi americké radary a vojenské základny, si pořád něco vymýšlejí. Ať se raději věnuje pořádně své práci v Evropském parlamentu! Tím prospěje této zemi daleko víc než vymýšlením všelijakých „ptákovin“.

31. 1. 2020

‒ RJ ‒

Vyobrazení:

1. Svatováclavská orlice.
2. Svatý Václav (svatováclavská orlice je vyobrazena na světcově štítu).