Lidovce ani Jurečka s traktorem nezachrání – Mgr. Bc. Jan Kopal
Sjezd lidovců rozdal karty. Do svého čela tato rádoby křesťanská strana instalovala Mariana Jurečku, známého žoviálního tlachala, exministra a jezdce na traktoru.
Nejde ale přes jeho relativně mladý věk o žádného politického nováčka. V čele této strany již stál a má svůj podíl na stávající nedobré kondici lidovecké partaje. Nechápu, proč čekají zázraky od padlých hvězd.
Lidovcům by pomohla jedině důsledná obrana křesťanských principů a pevný postoj k ochraně křesťanské Evropy před islámskou hrozbou. Místo toho současní lidovci počítají buzeranty a lesby ve vlastních řadách, pošilhávají po progresivismu a dalších „cool“ ideologiích, jezdí na sudeťácké srazy, podkuřují Bruselu, vykupují vepříny a páchají další smrtelné politické hříchy. Škoda, že se bojí vsadit na Jiřího Čunka a další poctivé lidovce, kteří jediní je mohou spasit.
Mgr. Bc. Jan Kopal
─────
Stanovisko redakce SN:
Jako již mnohokrát předtím musím vyjádřit téměř absolutní souhlas s autorem. (Je dávným spolupracovníkem SN, a to již od r. 2002, tedy dlouhých 18 let. Odvedl za tu dobu ‒ jako publicista ‒ spoustu užitečné a záslužné práce.)
Ztotožňuji se autorovým názorem, že traktorista M. Jurečka stranu nezachrání, ale zatáhne ji do ještě většího marasmu (lépe by bylo použít výraz: sra*ek), než ti političtí „kašpaři“, kteří tam byli před ním. Vzhledem k tomu, že i Jurečka patří k oné mnou často kritizované „partičce“ Bělobrádkových „kámošů“ z generace „Husákových dětí“, která si kdysi z KDU-ČSL udělala svůj soukromý „výtah k moci“ (pokusili se pouze napodobit to, co úspěšně předtím realizovali V. Klaus a M. Zeman, když jejich strany byly u moci), nelze čekat žádnou změnu, nýbrž jen pokračování procesu postupného „umírání“ této tradiční strany.
Osobně je mi to líto: nejen jako moravskému patriotovi, katolíkovi, ale také jako někdejšímu voliči této strany. Dělat se s tím nedá nic, protože ani členové strany, ani voliči této partaje nebyli schopni udělat si pořádek ve svých řadách (viz kriminální kauza O. Benešíka), ale jen pokračují ve vršení chyb, kterých se vedení KDU-ČSL jako na běžícím pásu dopouští. K zastavení tohoto zhoubného procesu nestačil ani právě skončený sjezd (25. 1. 2020), na němž si delegáti znovu zvolili do funkce místopředsedy beznadějně provařeného O. Benešíka. Na to se dá říci jediné: Kdo chce kam, pomozme mu tam! Budu upřímný: pořádání podobných stranických „maškarád“ považuji za ztrátu času a zbytečné vyhazování peněz, které si strana měla nechat na horší časy, jež brzy přijdou.
Ve výše zveřejněném článku je uvedeno všechno podstatné. O řadě problémů jsem psal nedávno ve své „Výzvě delegátům mimořádného sjezdu KDU-ČSL“ a dalšími aspekty se budu ještě zabývat v jiném, hodnotícím článku. V něm bude podán rozbor toho, v čem mimořádný sjezd naprosto selhal. KDU-ČSL je strana, které není pomoci. Obávám se, že se již nedá zachránit, protože jí chybí vůle žít. Zbyla tam pouze touha některých vysoce postavených funkcionářů zůstat ještě chvíli u koryt. To je pro další existenci strany zoufale málo – a navíc je to smrtící a nemravné. U strany, která se zaklíná křesťanstvím a obhajobou „tradičních“ hodnot, je to spíše politováníhodné.
KDU-ČSL by se měla začít chystat na blížící se stranický funus. „Pohřební“ nálada byla ostatně patrná jak na tomto sjezdu (v hotelu Ambassador to vypadalo jako ve smuteční síni; měli to spíše přesunout do strašnického krematoria), tak i z večerní besedy kandidátů na nového předsedu v pořadu „Události, komentáře“ na ČT24 (24. 1. 2020), v němž těmto politikům pokládal moderátor M. Řezníček (za to ho chválím) některé otázky hodně „na tělo“. Vzácně se shodovaly s tím, o čem jsem psal ve výše zmíněné „Výzvě“, jež byla zveřejněna krátce před půlnocí dne 23. 1. 2020.
Jediné, v čem s autorem nesouhlasím, je úvaha o „středoškoláku“ J. Čunkovi – jako „zachránci“ této strany. Opak je totiž pravdou. Právě tento politik KDU-ČSL v minulosti nejvíc poškodil. Protože je to nestydaté individuum, nejenže se nestáhl z politiky, což by udělal každý čestný a soudný člověk, ale naopak dřepí i nadále ve funkci hejtmana a senátora, prosazuje „na sílu“ nesmyslný projekt nové krajské nemocnice ve Zlíně-Malenovicích a ještě si hraje na „mučedníka“, kterého prý všichni nenávidí kvůli jeho „pravdě“. Vskutku komická situace. Ale na nejrůznější herecké kousky lidovecké politické „šmíry“ jsme si už zvykli a nic nás nemůže překvapit. Snad jen to, že by ještě mohlo i v létě sněžit. Jinak doopravdy nic.
Tady musím uvést věci na pravou míru. Samozřejmě – v případě zlínské nemocnice o žádnou nepohodlnou Čunkovu „pravdu“ nejde, ale pouze o byznysové zájmy Penty a dalších zákulisních hráčů (zřejmě i A. Babiše a jeho lidí). Lidovcům to má přinést chybějící peníze do stranické pokladny pro časy, kdy již budou opět mimo „velkou“ politiku. Tak prosté to je, že by to již mohli pochopit také intelektuálně nevyspělí jedinci, kteří tohoto podivného lidoveckého politika stále ještě v rozporu se zdravým rozumem volí. Čunek není žádný „spasitel“, ale škůdce této země a zlínského regionu, podobně jako žádným „gerojem“ nikdy nebyl a není ani jeho „kámoš“ ze Slovenska ‒ A. Babiš. Snad tu jejich “fintu“ již mnozí z našich občanů „prokoukli“…
Že je „tahá za fusekli“, pochopili v minulých měsících, poté, kdy si Čunek nechal odhlasovat proti vůli zastupitelů za ODS a ANO 2011 projekt krajské nemocnice ve Zlíně-Malenovicích, také jeho koaliční partneři. Padala silná slova o křiváctví a podrazáctví, které vždy patřilo k politické „výbavě“ lidovců – od nepaměti. Byla to vždycky strana lhářů, křiváků a podvodníků již od časů masarykovské První republiky. „Hlavně být u koryt, lhostejno s kým,“ to bylo a stále je „krédo“ lidovců. Na tom se bohužel do dnešních dnů nic nezměnilo. Bělobrádkovi „hoši“ (včetně Jurečky) to jen přivedli k naprosté dokonalosti. Političtí „virtuózové z KDU-ČSL jen lžou a podvádějí – a ani se u toho nezačervenají. Považují totiž takové chování za „normální“ a v souladu s jejich „křesťanskou“ morálkou.
Aktivity senátora (nechápu, že ho tam mohl někdo zvolit) a zlínského hejtmana J. Čunka nejlépe potvrzují farizejskou, obojakou, politiku KDU-ČSL. Stále platí ono známé: „had na tři ‒ jako za časů J. Luxe. Po nedávném sjezdu tuto „štafetu“ po Luxovi, kterým se všichni kandidáti na nového předsedu zaklínali jako Písmem svatým, převzal i nově zvolený předseda ‒ „Slovák“ M. Jurečka. Ať žije moravská KDU-ČSL v čele s tímto politickým komediantem, jemuž kryje záda tak obskurní postavička, jako je J. Čunek!
Ten naštěstí pochopil, jak „vachrlatá“ je jeho politická pozice, a proto raději svou kandidaturu na místopředsedu strany stáhl. Udělal dobře. Ještě lépe by však bylo, kdyby se stáhl z politiky úplně a odešel do důchodu, kam již dávno patří. Má na to věk: vloni dovršil 63 let. Ať se vrátí do Vsetína! Netrpělivě ho tam čeká medvědice Máša. Měl se s ní setkat na Horním městě, na Maštaliskách, ale Čunek tam prý nepřišel. Asi dostal strach, že by mu Máša vyčinila za to, co o ní prohlašoval v televizi.
Teď budu trochu osobní. Čunek má smůlu v tom, že pocházím ze Zlínského kraje (narodil jsem se v Malenovicích, ve Zlíně jsem dlouhá léta žil a ve Vsetíně jsem krátce po skončení vysoké školy působil jako muzejní historik) a část roku tam i pobývám coby důchodce-chalupář. (V tom má zase smůlu poslanec O. Benešík.) Proto disponuji dostatkem informací o stavu, do jakého Zlínsko přivedl J. Čunek. Je to hanba, srovnatelná snad jen s obdobím komunistického režimu, kdy se z centra Baťova obuvnického impéria stalo ospalé provinční město, které dodnes spojuje se světem kromě automobilovou dopravou přetížené silnice ze Zlína do Otrokovic (právě v její bezprostřední blízkosti má vyrůst nová krajská nemocnice, což je v rozporu jak s péči o zdraví občanů, tak i se zdravým rozumem!) pouze jednokolejná železnice z Otrokovic do Vizovic, která byla postavena ještě za císaře pána v r. 1899.
Od té doby se v dopravní oblasti (co se týká investic) tohoto regionu nestalo vůbec nic. Zatím ani vizionářská knížka A. Babiše, ani jeho údajný investiční plán za několik bilionů korun na tom nic nezměnily. Je to jen fantazírování za peníze daňových poplatníků. A skutek jako vždy utek′. Podnikatel Tomáš Baťa se musí obracet ve svém hrobě na Lesním hřbitově ve Zlíně. Hlavně že před budovou „jednadvacítky“, kde je sídlo Krajského úřadu ve Zlíně, stojí sousoší obou Baťů ‒ Tomáše a Jana Antonína! Jistě je to ta nejlepší inspirace pro práci lidoveckých politiků!
Dodnes jsem si v paměti uchoval vzpomínku na „dědictví“, jaké zanechali dva „porevoluční“ starostové Zlína za KDU-ČSL (výraz primátoři považuji za nepatřičně vznešený na tu lidoveckou personální bídu): v první polovině 90. let 20. století zde bylo úplně zbytečně dvakrát předlážděno hlavní zlínské náměstí (= nám. Míru) – namísto jiných, důležitějších investic. Současný zlínský hejtman J. Čunek je pouhým pokračovatelem této „černoprdelnické“ personální bídy. Čím dříve Čunek ve funkci hejtmana skončí, tím lépe. Všichni „Zlíňáci“, k nimž se stále počítám i já, si odechnou, až zmizí.
Čunku, vrať se do Vsetína! Čeká tě tam medvědice Máša! Tam ti bude líp než ve Zlíně! A pozdravuj ode mě Mášu!
26. 1. 2020
‒ RJ ‒