Letopisy kozáctva: Kozáci v centrální Evropě
Proudí mi rukama množství odborných knih a statí všeho typu, z nichž citelná většina nepřesahuje svým pojetím kompilát existující literatury na dané téma, do něhož autor zakomponuje svou „trochu do mlýna“. Práce tohoto typu svým významem pak zásadně nepřesahují slohová cvičení. S přibývajícím podílem těchto případů v nabídce odborného čtiva pro mne bylo nesmírně osvěžující setkání s knihou Letopisy kozáctva: Kozáci v centrální Evropě. Jde o dílo naprosto původní, přinášející na knižní trh zcela nově publikované a zpracované archivní materiály na téma dosud u nás i ve světě dosti chabě probádané. S vydáním této knihy dochází k zásadnímu napravení tohoto stavu.
Byť jde o publikaci po faktografické stránce velmi nabitou, rozhodně nelze hovořit o nějakém suchém výčtu informací. Vše je citlivě zasazeno do dobového kontextu, s důrazem na nezbytné vykreslení bezprostředního zeitgeistu. V tomto ohledu hraje významnou roli nejen vyvážený popis, v němž se snoubí stručnost s životností, či neomylná selekce důležitých kontextuálních informací, ale také vynikající uspořádání jednotlivých témat a kapitol. V nejhrubších rysech lze knihu rozdělit na tři části:
První z nich (po předmluvě emeritního česko-slovenského metropolity Kryštofa) je věnována přítomnosti kozáků ve střední Evropě (a zejména samozřejmě u nás) během 18. a 19. stol., tehdy ještě v podstatě příležitostné. Ta byla v té době spojena nejprve s pohybem ruských vojsk přes naše území v rámci spojeneckých operací s habsburským domem (1735-36, 1798-99), posléze pak i přímou účastí v bitvách na našem území (1805 – bitva u Slavkova, 1813 – bitva u Přestanova a Chlumce). Další přítomnost kozáků u nás souvisí především s opakovanými návštěvami cara v průběhu 19. stol. a jejich přítomností v carské suitě.
Tato barvitá část navozuje patřičnou atmosféru a tvoří skvělý úvod do druhé, nejvýznamnější sekce knihy, jež podrobně mapuje masivní kozáckou emigrantskou vlnu počátku dvacátých let minulého století a její život v meziválečném období.
Po kritických událostech ruské občanské války patřilo Československo k nejvýznamnějším příjemcům kozácké emigrace a právě ve zmapování této opomíjené dějinné kapitoly je nejzásadnější historiografický přínos knihy.
Po nezbytném rozboru spouštěcích dějů a historických okolností exodu se dozvíme mnoho podrobností o kozáckých emigrantských spolcích v ČSR a jejich klíčových osobnostech. Samostatná pojednání jsou věnována mj. kozákům donským, kubáňským, těrským či Kalmykům, zvláštní kapitoly se zaobírají též ukrajinskou kozáckou emigrací nebo studentskými spolky. Za zmínku nesporně stojí impozantní prosto, věnovaný „obyčejným“ kozákům, což je zcela nedocenitelné pro pochopení skutečné podoby jejich života v emigraci u nás, a dočkáme se i vzpomínek pamětníků, jež dr. Dolejší při své práci neváhal osobně navštívit.
Otevírá se nám tak první celistvý pohled na tuto dějinnou epizodu a na pozadí historických reálií začínáme rozumět i lidskému rozměru věci: od prvotního entuziasmu a zápalu, projeveného mj. právě v mimořádně široké škále spolkových činností, až po závěrečné fatální rozkoly, podmíněné vypjatými předválečnými okolnostmi, jejichž krystalizací pak byla účast kozáctva na obou válčících stranách.
Na toto gros knihy navazuje závěrečný úsek, jenž líčí jednak situaci kozáctva během 2. světové války, ale především (po nevyhnutelném útlumu kozáckého spolkového života v poválečném období nejen ve středoevropském regionu) jeho výrazné obrození na přelomu tisíciletí. To výmluvně uzavírá problematiku nejednotnosti kozáctva ve vztahu k řešení otázky návratu domů a jeho opětovného sjednocení.
Myšlenky, jež se nám honí hlavou poté, co s autory absolvujeme celou fascinující cestu příslušnou historií, zdaleka přesahují téma knihy i problematiku jedné menšiny na konkrétním území. Poznávejme dějiny, inspirujme se jimi a učme se z nich! Vnímavý čtenář k tomu zde dostává jedinečnou příležitost.
Publikace vyšla nákladem 1000 kusů, je dvojjazyčná – rusko-česká (připravuje se rusko-anglická verze), v pevné vazbě, s bohatým obrazovým doprovodným materiálem. Použitý papír je mimořádně kvalitní, rovněž proti tisku nelze mít výhrady. Drobným nedostatkem je určité množství formálních chyb (drobné překlepy, úprava textu), rovněž několik obrazových příloh mohlo (a původně asi i mělo) být o stránku či dvě vedle. Jde o problémy způsobené hektickou atmosférou a komplikovanou situací kolem vydání a představují skutečně jen nepatrnou pihu na kráse celého díla, jehož samotný vznik je v dnešní době malým zázrakem.
Európske centrum výtvarných umení, Bratislava 2013
528 stran, vázaná, 170 x 245 mm
ISBN 978-80-970927-8-8
Autor recenze: Martin Jílek
Užitečné odkazy:
http://militaria.cz/cz/link-recenze?item=kozaci-v-centralni-evrope (recenze)
http://militaria.cz/cz/clanky/valky-a-valecnici/posledni-kozacka-cesta.html (ukázka z knihy)
http://kazaki.cz/cs (Všekozácký svaz Českých zemí a Slovenska)
