Svobodné noviny na internetu

„Rychlá varianta hospodářské reformy V. Klause způsobí hospodářský a sociální rozvrat, jehož cílem je podstatné snížení hodnoty národního majetku a jmění. Krycím cílem je konvertibilita čs. měny. Zahraniční investoři a potenciální věřitelé vyčkají poklesu hodnoty národního majetku (znehodnocení uzavíraných továren apod.), protože to sníží ceny, za které potom, v druhé fázi, tento majetek skoupí. Rovněž bude dosaženo poklesu ceny pracovní síly prostřednictvím nezaměstnanosti. Velmi značné úspory obyvatelstva budou likvidovány postupným zdražováním …“ (M. Dolejší: Analýza 17. listopadu, vydaná r. 1990)

Lid jásal nad sponzorovanou naivitou a dobrosrdečností jakéhosi Havla-Lahváče Veškrny, tleskal Tunelfotrovi Klausovi s jeho Koženou privatizací, slzel nad dobráckým opilstvím Jezevce Zemana a byl lidsky dojat kariérou nezralého maníka Standy Výpravčího, který se v roli premiéra tak trápil pomocí sociálně potřebným, až z toho chudák sám zbohatl a byl nucen utratit miliony za nákup nemovitostí (dači) na Floridě u Velkého Bratra. Přinesl tak osobní oběť pracujícímu lidu, stejně jako mnozí další „levicoví“ figuranti této tragikomické scény. Vzpomeňme jen odborářské bojovnosti Táty Falbra, podvodné kreativity Saši Radara, inseminátorky na býčí farmě a zpěvačky proamerických songů Krásné Parkanové a mnoha dalších. Co jméno, to výkvět lidských záporných kvalit a individuální zhovadilosti. Že prezident tohoto „státu“ krade při zahraničních návštěvách propisovací tužky, už nemůže nikoho překvapit a je pouhou třešničkou na dortu.

Jsme zde, v této kdysi prosperující, nezadlužené a stále ještě krásné zemi, postupně zbavováni všech jistot, výsledků své celoživotní práce, zdraví a radosti ze života. Že údajně nejsou peníze na důchody, na zdravotní péči, školství, pomoc potřebným, na vědu a technický rozvoj, není způsobeno žádnou globální krizí a akutní potřebou úspor, ale nenasytnou chtivostí parazitické „elity“, která pro uspokojení své marnivosti, touhy po moci a majetku je ochotna obětovat VŠE mimo sebe!

Lidu se ovšem dostane ve vrchovaté míře dramatických sportovních utkání, debilizačních televizních seriálů, veřejné politické masturbace politiků a podřadných potravin v levných obchoďácích. Mnozí s tím jsou stále ještě spokojeni. Ti, co kradli ve velkém, spekulovali a hrabali majetek, se budou cítit bezpečně a na koni až do poslední chvíle (!).

Všechno to bylo autorem Analýzy 17. listopadu předloženo veřejnosti s náležitým předstihem již před jednadvaceti lety. Snad bylo možné situaci počátkem roku 1990 ještě modifikovat a pozměnit, dnes už to možné NENÍ, nečiňme si navzájem iluzí. Potenciální změny v budoucnosti budou velmi bolestivé. Miroslav Dolejší, dlouholetý politický vězeň, zemřel uštván politickou lůzou dne 26. 6. 2001.

Ten, kdo není spojen se stávajícím politickým establishmentem osobní prostitucí, kariérou, vděkem a ambicemi či postavením a majetkem, dá Mirkovým myšlenkám, prognózám a rozborům bezvýhradně za pravdu, neboť námi všemi nabyté zkušenosti za uplynulých jednadvacet let je PLNĚ POTVRZUJÍ a není k nim alternativy!!!

Čest jeho památce!

Josef Dolejší