Vláda nečasu – František Růžička
Jak výstižné. Opravdový nečas padl na jihočeskou metropoli v nedělním odpoledni 15. dubna L. P. 2012. Přesto se i tady několik stovek občanů sešlo na demonstraci proti vládním reformám a v podstatě proti již příliš dlouho trvající vládě pana Nečase a jeho zkorumpovaných přisluhovačů zavázaných koaliční smlouvou. Dlouhotrvající nespokojenost lidu není vyslyšena, je zametána pod modro-rudý koberec, vyšetřovací a soudní procesy se stávají panoptikálními taškařicemi vzbuzujícími jen další pocit bezmoci a beznaděje.
Netřeba připomínat, že svolavatelem byli aktivisté Holešovské výzvy, podepisovala se petice, rozdávaly se pozvánky na další celostátní demonstraci (Praha 21. 4.), zazněly protestní projevy aktérů, studentů, odborářů… Setkání zahájila původní československá státní hymna, projevy byly doprovázeny potleskem a souhlasnými výkřiky.
Mráz mi opakovaně projel po zádech. „Kde jste byli, vy všichni, když jsem zde již začátkem devadesátých let odsoudil manýry OF a nastupující ODS. Již tehdy jsem prohlásil, že žádný samet nepomůže, je třeba vzít klacky a tu verbež vyhnat makat na pole…“ Vůbec se to tehdy nelíbilo. A nejspíše se nebude líbit ani teď, když odsoudím pochvalu, které se od mikrofonu dostalo sdělovacím prostředkům, jejich reportéři přišli demonstraci podpořit.
Myslím si, že je to jen fatální a ostudný omyl. Oni totiž přišli jen očumovat, aby měli čím zaplnit své dobře placené reportáže. To je jejich poslání za uplynulých dvacet polistopadových let. Zpočátku to byli odchovanci VUMLu, dnes novodobí bezzásadoví přisluhovači. Kdo z nich sám půjde stávkovat, kdo z nich udělá pro občana více, než že nasmolí svůj článek. Příště druhý, třetí… Bez toho, že by se cokoliv změnilo.
Jistě není potřebné dlouze vypisovat zásady Holešovské výzvy. Cítíme to všichni (my dole) každodenně na vlastní kůži - chybí transparentnost politiky, důkladná a účelná reforma policie a celé justice, potřebujeme jednodušší daňovou správu, podporovat vzdělání, zdravotnictví a sociální služby a nikoliv je donekonečna zatěžovat dalšími škrty položek. Naopak to už měl dělat všeuměl Kalousek v oblasti státní správy celé minulé období své kariéry. Namísto nákupu vadných padáků a namísto zlatých padáků rozkradačům a defraudantům. Mám ale i další obavu. Aby totiž dštěná zášť a síra z pera spisovatelky Lenky Procházkové (a jiných) proti církevním restitucím nebyla jen další vlnou nových „Věcí veřejných“!!! (Doporučuji prostudovat všechny souvislosti, zejména po ekonomické stránce, této připravované transakce. Její dopad zdaleka není tak nákladný, jako stav současný, již 20 let trvající).
V závěrečném obrazu si promítněme chrochtající prasata, kterým již nestačí vyčalouněné chlívky, ale potřebují vyzlacené paláce, obklopují se urostlými gorilami a zakládají své politické strany jako dobře fungující penězovody ze státního rozpočtu.
František Růžička, České Budějovice