Svobodné noviny na internetu

Jsme jednou nohou ve válce. V té, kde budou válčit převážně stroje a umírat civilisté. Lidé se pro život vládců stávají zbytečnými a bude výhodné je vyhubit. Ještě by se mohli bouřit a ohrozit plány svých „bohů“. Čeká se jen, až někdo šlápne na jimi nastraženou minu, ze které obviní protistranu (Sarajevo, Gleiwitz). Země je přelidněná a je potřeba její stávající obyvatele zredukovat na asi půl miliardy (Georgijské kameny). Podle Alternativy 1 je pro to nejvhodnější válka. Už i proto, že je třeba spotřebovat stávající zbraně, a lze na ní i vydělat. Na Alternativách 2 a 3 se zřejmě ale také pracuje (tajné kosmické mise Apollo a jiné). Alternativa 4 (nevratný exodus současných politiků) by byla nejlepším řešením. Vždyť koho z dnešních politiků by bylo možné jmenovat „Pan Čistý?“ Velmi se obávám, že žádného.

Podle vtipně uvedených pravidel Bohumila Koblihy pro rozdělení funkcí mezi lid a jeho vládu nemají lidé do toho co mluvit. Demokracie jako teoreticky vláda lidu nemá prakticky šanci. To dluhové otroctví a bezmezný liberální kapitalismus je totalita jedna z nejhorších. Přeci (teoreticky, či utopisticky) by tu ale jistá šance byla, byť vláda lidu znamená, že kolik lidí, tolik názorů a přání - monarchie. Ovšem je problém, jak zajistit osvícenost monarchy. Ani prezidentský systém, tomu se podobající, se neosvědčil (viz Obama a jiní, o té variantě u nás raději nemluvím). Úvah na toto téma jsem již psal několik, a jak se dalo čekat, zcela bez odezvy. Pracující občan, věda předem, že neuspěje, zpravidla nehodlá věnovat svou vůli a čas pro obhájení svých zájmů. Už i pro nepohodlí jít volit nebo vybírat někoho ze šesti set jemu stejně neznámých jmen (Praha 10), když to stejně nic nezmění. Švýcarský systém s referendy je jeden z nejlepších, ale vyžaduje zodpovědné občany, neváhající se podílet na vedení společnosti, a těch je u nás málo.

V poslední době však výpočetní a sdělovací technika dospěly tak daleko, že bezpečné elektronické hlasování je možné uskutečnit jen stisknutím tlačítka hlasovacího mobilu a je tedy možné, že osobní zájem převládne nad pohodlím. Zcela utopicky by mohla být úřednická vláda, kontrolovaná občany ratifikačním referendem s negativní účastí (kdo nehlasuje, souhlasí, alespoň v poradním, či kvitovacím referendu), jak jsem již několikrát psal. Za takových podmínek může vláda rozhodovat prakticky jen s ohledem na souhlas lidu a soukromé aktivity úředníků jsou značně omezeny. Je pak možno vyslovit obdobu Rothschildova výroku, že bude-li mít možnost kontrolovat peníze, na tom, kdo dělá zákony, nezáleží tak, že budou moci lidé kontrolovat úředníky, na jejich kvalitě už tolik nezáleží.

Což není samozřejmě úplná pravda. Úředníci musí být schopní, stejně jako osvícení monarchové. K tomu ovšem lze říci, že by takoví měli být pro svou práci studiem připraveni, a že by tedy měla existovat výběrová, důsledně proti elitářství kontrolovaná škola pro správní úředníky, která by pro jejich zaměstnání byla podmínkou (kolik za polistopadovou dobu jich mohlo být vystudováno a nemusel by kandidovat na prezidenta člověk, který prý nemá ani maturitu). A pro nejvyšší posty by museli mít úspěšnou praxi z nižších úrovní státní správy. Pak by šlo možná mluvit o osvícené, lidu prospěšné demokratické vládě, nikoli o stranických mafiích. A stávající prezident, který ve volební kampani sliboval voličům, že jejich hlas bude vždy slyšet, by jim nemusel teď říkat: „Já se vás nebojím!“ Je to pohrdání jejich vůlí, byť to nebyli všichni, kteří jej volili, a byla to spíše dělostřelecká příprava pro předčasné prezidentské volby. Navíc to bylo téměř totožné prohlášení s vystoupením soudruha Štěpána v ČKD před pětadvaceti lety.

To je ovšem pořád jen ta utopická demokracie, která, obávám se, se současnými lidmi, modifikovanými sdělovacími prostředky a inženýrsky upravených chemickým sprejováním, není uskutečnitelná. Ale snít zatím ještě zakázáno není. Nic jiného nemohu a ani nehodlám dělat…

9. 11. 2014 (aktualizováno 17. 11. 2014)

Ing. Vladimír Veselý