Svobodné noviny na internetu

Možná je to jen pouhá náhoda, možná znásobená malou slovní hříčkou. V době svého působení na fabrice (Tesla) seděl v nedaleké kanceláři pan Pečinka, kterému jsme říkali „Pečenáč“. Byl to řadový OTkář. Po jisté politické angažovanosti však přešel mezi kádry na českobudějovickou radnici, aby řídil úsek dopravy jihočeské metropole. Dále bez komentáře. Do dnešního dne denně poznáváme, jak to s tou dopravou tady na jihu vypadá. A to ji dnes řídí jiná odbornice - zahradnická architektka.

No nic. Takový už je život vezdejší. Užvaněná politika především! V čísle 37 Reflexu (ty předchozí rovněž zatím nekomentuji) mne nikoliv zaujal, ale přímo nabudit duch atentátníků. Jak vidíte, i to může být nakažlivé a inspirativní. Bylo to jako šňůrka ledově bojovných vloček navázaných na vánoční stromeček. Tradiční editorial mistra šéfredaktora „Je za pět minut dvanáct… Zastavme Miloše Zemana!“ Analýza „Pastičky pro demokraty“ (Jefim Fištejn). Převládající obavy „Málo demokratů, málo demokracie“ (Jan Jandourek). Mylná předvolební strategie „Atentát na Andreje Babiše“ z pera laureáta Ceny Ferdinanda Peroutky Bohumila Pečinky (novinář, publicista, komentátor - Reflex).

Jistěže existuje mnoho pohádek o boháčích, kteří byli přesvědčeni, že si za své peníze mohou koupit vodu, vzduch nebo i samotné slunce. Jak dobře víme (my, kdož nezapomínáme), samotné je to sežehlo. Našemu čtenáři bych v krátkosti nastínil pár řádků z daného článku… Andrej Babiš je složitá figura, s deseticentimetrovými zuby a instinktem vlka. Pohrdá demokratickým bordelem, našel odezvu u desítek šéfů a manažerů bývalých JZD, zemědělský ochranář a vyznavač vlády pevné ruky. Nelze přehlédnout to podstatné - člověk se sklony k idealizaci minulého režimu, leč je vypadající jako vypuštěný balón. V závěrečném shrnutí pak oponuje politologům (Pehe, Lebeda), což nazývá kolosální hloupostí expertů z marketingu nebo politologie! Propletení na Václava Klause a Jaromíra Jágra už nechme raději bokem. Podstatná úvaha komentátora tví v tom, že je docela možné, že se „ANO“ dostane do poslanecké sněmovny, ale jen díky tomu, že jej bude volit okrajový segment protestních voličů - jinými slovy: BLBCI.

Již vícekrát jsem si mnohé z článků pana novinového experta Pečinky barevně označkoval.

Teprve teď jsem se odhodlal nahlédnout do jeho minulostí… Za VŠ studií sympatizant s komunistickou ideologií a vedením státu, kandidát KSČ. Tečka. Po listopadu pravicový, blízký ODS a panu Klausovi. Následně Svobodným.

Jak je ta svoboda ošidná! Jen bych připomenul článek s označením „Nepoučitelný“ z pera Milana Šmída na internetu. Vykřičník.

Skutečně je to asi pravdivé. Novinář (disident-nedisident, pravičák-nepravičák, levičák-nelevičák, svobodný či volnomyšlenkář) si může na papír dovolit úplně všechno. Hlavně, že je dobře zaplacený. V lednu 2013 napsal: „Jedna a táž věc může být negativním i pozitivním doporučením.“ Otazníků už proto netřeba. Dobře víme, čí peníze za naším cirkusem stojí!

(P. S. - Vysvětlení pro čtenáře: ANO nevolím).

František Růžička, České Budějovice