Pane prezidente… – František Růžička
S troškou humoru a nadsázky bychom mohli pokračovat známou melodií Jarka Nohavici. Ten sice vedle jiných laškovných neřestí ve státě zvaném Česko zesměšňuje kalamitu sněhovou. Tu už jsme ale na jihu Čech, kam přijížděl na pracovní návštěvu pan prezident Ing. Miloš Zeman v pondělí 17. února, zvládli bezproblémově. Nejen díky tomu, že úklidu velel sám českobudějovický primátor, ale především tím, že k celému Jihočesku byla letos paní Zima víc než vstřícná. Měla práci v jiných lokalitách. Netřeba hned na začátku této slavnostní chvíle připomínat, že se svou sněhovou absencí nechala plně odkrytý náhled na nečistotu v ulicích jihočeské metropole. Nelze se pak ani divit, jak si to prezidentská kolona fofrem uháněla z místa na místo. Určitě to nebylo z obavy, že by někdo z bodrých Jihočechů mohl vymyslet nějakou nepředvídanou masopustní překážku. Spíše proto, aby tak našlapaný program byl vůbec ke zvládnutí. Tak nějak to připomíná let na Měsíc. Fofrem tam, nahrabat pár šutrů a zase fofrem zpátky. Své žně si však užili jistě dobře placení novináři, které má pan prezident tak rád. Téměř minutu po minutě zaznamenávali jeho pohyb s příslušným, autocenzurovaným komentářem. Není nad svobodu slova, takže si jihočeští občané mohli na setkáních položit i pár „dotěrných“ otázek. Jakých odpovědí se jim dostalo, to si již musí každý vyhodnotit sám.
Je zcela pochopitelné, že jako aktivní občan v dobrém důchodovém zabezpečení, který trvale dění v metropoli nejen sleduje, ale také dosti tvrdě kritizuje, jsem o přípravách a cestě páně prezidentově na vinici jihočeskou, byl informován z místních sdělovacích prostředků. Vždyť lakýrky si od svých slouhů jistě nechali v dostatečném předstihu naleštit i pánové krajský hejtman a metropolitní primátor. Svou pozornost jsem uvedl do pohotovosti v okamžiku příchodu na hlavní náměstí Přemysla Otakara II., kde parkovala kolona napulírovaných limuzín v doprovodu bezpočtu vozidel v barvách PČR. Povícero z nich s modrými majáčky. Bylo mi jasné – už je tady! Náměstí přesto vylidněné. Konec konců – co je to za štěstí vidět pana prezidenta, že?
Pohledem do připraveného itineráře jsem zjistil, že pan prezident s doprovodem se právě posilňuje obědem v hotelu Malý pivovar. Zděsil jsem se, když jsem si vzpomněl, jak nás s naší zahraniční návštěvou tady před několika měsíci laxně obsluhovali. Bylo mi ale hned jasné, že před panem prezidentem se chce každý vytáhnout. To již bylo po přivítání hejtmanem na krajském úřadu a setkání s představiteli kraje (10.30 hod.) a také po návštěvě nemocnice s diskusí s řediteli okresních nemocnic, zástupců zaměstnanců a odborů. Jak jsem na dálku zaslechl, neopomněl pan prezident podotknout, že je to jediná nemocnice hospodařící s kladným výsledkem. Zlatá výhra. Nesnažte se ale, abyste tam museli nějaký čas trávit upoutáni na lůžku.
Najednou – jako když do vrabců střelí. Policejní příslušníci se nastavěli do přidělených pozic, lokajové naskákali do limuzín a celá kolona najela do ulice Karla IV., pan prezident s fraucimorem se nalodil a kolona s blikajícími majáčky se znovu vřítila na českobudějovické náměstí. S menším zpožděním dorazila na besedu se studenty ve SŠ stavební. V pohodě jsem zamířil k Malé scéně DK Metropol, kam byla avizovaná beseda s občany na 16.15 hod. Velkolepá anketa Českobudějovického deníku proběhla po internetu. V dané chvíli byl výsledek od 26 odpovídajících (!): ano zúčastním se 8 %, ne 92 %. Ještě před 15 hod. byl nevelký sál (pro 111 osob) poloprázdný. Průběh besedy si, jako očitý svědek i diskutující, dovolím popsat samostatnou statí včetně večerního programu tohoto modro-oranžového pondělí.
Ve večerních hodinách se prezidentský konvoj vrátil do Prahy vzhledem k úternímu vystoupení pana prezidenta v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Kdo si jeho projev vyslechl, znovu musel uznat, jak je dobrým řečníkem. My, kritici, si však nemůžeme odpustit připomínku (bude se týkat i jeho vystoupení v Č. Budějovicích), že ani v duchu nepřipustí myšlenku, že by na tom stávajícím stavu našeho postsocialistického hospodaření měl také malilinkatý (!) kousíček své vlastní viny.
Úterní program na jihu Čech začal v Písku, kde se v rámci oběda sešel se členy rady kraje a představiteli města Písku v restauraci U Rainerů. My, „písečtí študáci“, dobře víme, jak tam chutná točené. Po 15. hodině následovalo setkání s občany v sále Divadla Fráni Šrámka. Ano, ano, právě MY jsme byli zakladatelé dnes již slavného Šrámkova Písku.
Po 17. hodině dorazila kolona do Jindřichova Hradce, kde proběhlo setkání s občany města v divadelním sále kina Střelnice a po 18. hod. setkání s představiteli města v Muzeu fotografie a moderních obrazových médií.
Další program pokračoval po 19. hod. v Třeboni setkáním s občany a členy Rybářství v Lázních Aurora a závěrečnou večeří.
Do metropole kolona podle údajů místního tisku dorazila za 21 minut. To by snad ujel i Schumacher v bezvědomí. Ale dobře – bezpečnost především! V Grand hotelu Zvon bylo připraveno 17 pokojů.
Středeční program začal dietou, když se pan prezident, jak sám uvedl, těšil na lahodné sýry v Madetě. Tam jej přivítal generální ředitel Teplý, který měl připravenou otázku (nevím, zda si dodal vůbec odvahu ji položit), zda je spokojen se svým rozhodnutím jmenovat 32letého soukromého zemědělce ministrem zemědělství. A dále: jak chutnají sýry vojákům v Afghánistánu?
Na 11. hodinu byla připravena návštěva v JE Temelín. Padni, komu padni. Zde musel mít pan prezident průkaz totožnosti (OP) a nasadit si ochrannou přilbu při návštěvě strojovny. Jak jsem stačil zahlédnout v televizi, neopomněl zavzpomínat na vášnivý polibek s Danou Drábovou v době, kdy se zde zúčastnil spouštění v doprovodu „Atomdědka“ (pana Grégra), ještě coby předseda vlády.
Proč bych nepřiznal, že těch perlivých perliček bych mohl dodat neurekom, vždyť jsem tam odsloužil celých 21 let. Co se jich tam vystřídalo: od Jakeše, přes S. Temple Black až po Livii…!
Na 12.45 hod. byl plánovaný oběd v Benešově vile v Sezimově Ústí, po 13. hod. položení věnců na hrob Benešových. V Geront centru pan prezident popřál stoleté paní K. N. a po 14. hodině navštívil farmu Farmtec v Jistebnici. Následovala návštěva společnosti ZVVZ v Milevsku a před 17. hodinou tisková konference s ukončením pracovní cesty v Jihočeském kraji. Jak uvedly sdělovací prostředky, pan prezident se zmínil i o budování slavné D3, jejíž výstavba je perfektně zajištěna, až na to, že stále ještě (kolik let?) vázne výkup pozemků (!!!). Čí vinou? Vyslovil se také k tragickému vývoji na Ukrajině.
František Růžička, České Budějovice
Kolona na náměstí
Policie v pohotovosti
Už jede...
