Svobodné noviny na internetu

V centru norské metropole Oslo explodovala bomba, která byla zřejmě umístěna v automobilu. Zemřelo nejméně sedm lidí. Exploze poničila řadu vládních budov a vysklila okna i v sídle premiéra. Jeden z úřadů hořel a z ostatních hasiči evakuovali lidi. K útoku se podle listu The New York Times přihlásila skupina Pomocníci světového džihádu.
Exploze se v centru města ozvala kolem půl čtvrté odpoledne. "Vybuchlo to, musela to být bomba. Lidé utíkali v panice. Napočítala jsem deset zraněných," líčila Kjersti Vedun, která utíkala ze zdemolované čtvrti.
Muž převlečený za policistu zastřelil na norském ostrově Utoya několik lidí
Exploze vysklila téměř všechna okna v sedmnáctipatrovém hlavním sídle norské vlády i v kancelářích, kde sídlí úřad premiéra Jense Stoltenberga. Šéf kabinetu v té době v budově nebyl a je v pořádku.

Nastražená bomba zřejmě explodovala v automobilu.
Později se telefonicky spojil s televizí TV2, ale na doporučení policie odmítl prozradit, kde se nachází. Prohlásil, že všichni členové kabinetu jsou v pořádku a vyzval Nory, aby nepropadali strachu.
K útokům se podle deníku New York Times přihlásila islamistická teroristická organizace Ansar džihád alámí (Pomocníci světového džihádu). Prohlásili, že je to odplata za okupaci Afghánistánu a urážky proroka Mohameda.
Norská policie se ale nedomnívá, že dnešní teroristické útoky souvisí s mezinárodním terorismem. Prý jde spíše o "místní" útok na politický systém.
Mohutná exploze poničila několik ministerstev ve vládní čtvrti. Ministerstvo energetiky dokonce krátce zachvátily plameny. Podle norské stanice NRK je dosud potvrzeno sedm mrtvých, ale obětí bude zřejmě více. Zraněny jsou desítky lidí, píše NRK.
"Někteří lidé potřísnění od krve leželi na ulici," líčil novinář Ingunn Andersen, korespondent agentury Reuters. Nemocnice v celém Oslu jsou v plné pohotovosti. Výbuch byl podle svědků slyšet až dvacet kilometrů daleko.
Ředitel nemocnice University Eric Carlson řekl BBC, že k nim převezli jedenáct zraněných. Jejich stav je stabilizovaný. Podle něj by mohlo být až sto zraněných chodců.
Policie později potvrdila, že v centru norské metropole explodovala nálož, která mohla být nastražena v automobilu. Před jednou z budov jsou ohořelé trosky automobilu a svědci tvrdí, že se mohutná rána ozvala právě odsud.
Češi v Norsku
Podle viceprezidenta Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Tomia Okamury je nyní v Oslu přibližně 400 českých turistů, z toho polovina přes cestovní kanceláře, zbytek individuálně. "V tomto okamžiku nemáme informace o tom, že by byli zraněni nějací čeští turisté," uvedl Okamura.
Ani zástupce českého velvyslance v Oslu Jan Buben neví o tom, že by exploze zranila Čecha. "V tuto chvíli jsou na místě záchranné týmy a zjišťují, co se stalo. Teoreticky tedy ještě může přijít zpráva, že v místě výbuchu byli Češi. Osobně to ale neočekávám. K explozi došlo ve vládní čtvrti plné nevzhledných ministerstev, kam turisté nechodí," uvedl pro MF DNES Buben.
Podle norských médií epicentrum výbuchu pravděpodobně leželo mezi sídlem premiéra a ministerstvem energetiky. Podle norského deníku Dagbladet útok mířil právě na toto ministerstvo.
Policie uzavřela silnice, obává se dalších explozí
Policie a hasiči evakuovali těsně po výbuchu okolní budovy. Ulice v centru jsou posety rozbitým sklem a troskami budovy. Všude vládne chaos. Policie uzavřela všechny silnice do centra města, tunel a také některá náměstí. Zřejmě se obává následných explozí.
Podle norského deníku Aftenposten drželi strážci pořádku zvědavce dál od místa výbuchu, protože v okolí mohly být nastraženy další nálože.

Podle reportéra listu byli všude kolem lidé se stopami krve na obličeji i rukou. Odevšad se ozývaly požární sirény a ve vzduchu byl cítit dým.
Policie vyzvala lidi, ať nezůstávají v Oslu a omezí používání mobilních telefonů. Podle deníku Aftenposten zvažuje i uzavření vzdušného prostoru, ale zatím k tomu nepřistoupila.
Útočníci se mohli mstít za Afghánistán nebo karikatury
Motiv bombového útoku zatím není jasný. Útočníci si každopádně vybrali čas, kdy většině vládních úředníků končí pracovní doba. "Kousek od vládních budov sídlí také největší noviny v Norsku. Spekuluje se, že místo bylo vybráno, aby poškodilo co nejvíce sídel," řekl iDNES.cz Nor Yngvar Brenna.
Norsku v minulosti vyhrožovala al-Káida kvůli tomu, že se jako součást NATO podílí na operacích v Afghánistánu.
Norové se také účastnili bombardování Libye, která pohrozila odvetnými útoky v Evropě. Útok by mohl souviset i s karikaturami Mohameda, které otiskly deníky v sousedním Dánsku.
(Zdroj: iDNES.cz, syr MF DNES, Reuters, 22. července 2011 15:48, aktualizováno 23:12 )   

 

Podle viceprezidenta Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Tomia Okamury je nyní v Oslu přibližně 400 českých turistů, z toho polovina přes cestovní kanceláře, zbytek individuálně. "V tomto okamžiku nemáme informace o tom, že by byli zraněni nějací čeští turisté," uvedl Okamura.
Ani zástupce českého velvyslance v Oslu Jan Buben neví o tom, že by exploze zranila Čecha. "V tuto chvíli jsou na místě záchranné týmy a zjišťují, co se stalo. Teoreticky tedy ještě může přijít zpráva, že v místě výbuchu byli Češi. Osobně to ale neočekávám. K explozi došlo ve vládní čtvrti plné nevzhledných ministerstev, kam turisté nechodí," uvedl pro MF DNES Buben.
***

Norové kašlou na ploty, mnohdy se nebojí o svůj majetek.Co všechno můžete v Norsku postřehnout? Norsko si ve svých bezedných kapsách schovává nesčetná překvapení, která dokážou přinutit i ty otrlejší z cestovatelů k emotivním výlevům.
Některá tajemství však zůstávají úplně skrytá, což nemusí být tak zcela ke škodě ani lidem ani zemi. 
Není norština jako norština
Norové kašlou na ploty, mnohdy se nebojí o svůj majetek.Vdechnuté „ano“ je norským národním jazykovým jevem a nesmíte se z něj leknout. Množství dialektů používaných ve všech situacích i v médiích může přivést cizince, kteří se naučili mluvit standardizovanou norštinou, na pokraj zoufalství. Alespoň to tak přijde mnoha Čechům, kteří se v tom vyznají. Rozmanitost a rozkolísanost norského jazyka se jeví mj. tím, že výrazy, které připadají někomu správné, mohou být pro jiné lidi v dané souvislosti přímo nevhodné. To tvoří hlavolamy nejenom učitelům. „Chladní“ Seveřané rádi při své komunikaci také používají citoslovcí, kterých je v norštině hodně. Norové také personifikují vítr a jeho vlastnosti. Říkají třeba, že „on byl dnes silný (nebo hrubý)“, kde „on“ je ten vítr.
Skutečné kulturní odlišnosti nebo náhody?
Neformálnost Norů v různých situacích je možná až zarážející. Každý si s každým tyká, je běžné chodit po městě nebo do práce ve cvičebních úborech, mnozí chodí do norského národního divadla nebo podobných institucí v džínách, což nejednoho Čecha šokovalo. Slyšel jsem o Češích, kteří navštívili Norsko v chladném období, kterým velice vadilo „věčné“ popotahování usmrkaných lidí třeba v knihovnách a v dopravních prostředcích místo toho, aby se dotyční vysmrkali. Mezi jinými podivíny můžete jako Čech pozorovat místní znuděnou mládež, jak hlavně na venkově a v malých městech túrují auta - už téměř odepsané vraky -, zatáčející slalomově z jednoho kraje silnice na druhý s voňavými wunderbaumy visícími ze zrcátek vevnitř aut, objíždějící kruhové objezdy třeba 60krát jen tak pro srandu. Jsou na své kratochvíle hrdí a jsou mnohdy organizovaní.
Drsný kraj – drsný humor
Způsob vyjadřování severonorských lidí platí mezi lidmi z jižní části země za velmi přímočarý. Lidé věci nazývají pravými jmény a pro lidi z jiných částí Norska jsou to exoti i kvůli svému specifickému humoru, který se vyznačuje extrémy a může vypadat, že je určený jen pro vyvolené (nebo zasvěcené). Polární kruh se z legrace nazývá morálním kruhem, poněvadž mají lidé z jihu Norska takovéto představy o uvolněnějších Severonorech, kteří život berou s větším nadhledem.
Povalující se věci
Norové kašlou na ploty, mnohdy se nebojí o svůj majetek. Ještě se leckde ani nezamyká. Klidně nechají na polní cestě zaparkovaný svůj bagřík, vrtulník, frézu na sníh, na zahrádce domácí trampolínu (které jsou velice v módě). Nejednomu Čechovi se zdálo, že kdo nemá na zahrádce alespoň takový menší bagřík, je prostě beznadějně out. Také může jít hlava kolem z velkého množství zemědělské (těžké) techniky a sněžných pluhů, které jsou ponechávány svému osudu po dlouhou dobu, kdy se zrovna nepoužívají.

Vyčkávací povaha nad zlato?
V mnoha veřejných budovách nemají šatnu, jen háčky na stěnách vestibulu, ale většinou se nekrade, a tak to nikoho neodradí, aby si tam odložil. Ohleduplnost je vžitá: Ztracená či upadlá mikina obvykle nebývá někým přivlastněná, ale někde pověšena, aby byla šance, aby ji majitel znovu nalezl. Mnozí Norové si nedělají hlavu s tím, že by vybírali peníze třeba za zeleninu nebo mýtné za jízdu po soukromé silnici. Vyloží zboží, postaví tam kasičku, ten, který zboží či službu hodlá využít, se sám obslouží a zaplatí. Kdo to poruší, svolá na sebe hněv nadpozemských bytostí číhajících zpoza kamenů a skal.
Nemám co skrývat
V Norsku často nemají v oknech záclony – každý může koukat dovnitř, aniž by to někomu vadilo. Hodně domečků má na střeše trávník a výjimečně můžete na něm vidět třeba pasoucí se kozu. Poštovní schránky z nařízení nebývají přímo u domů, nýbrž tam, kde se setkávají hlavní a přístupová komunikace a to jich bývá několik pohromadě třeba na stojanu se stříškou. Často je najdete pomalované a ozdobně popsané. Kdo má žerď, vztyčí vlajku, je to tradice a zároveň tím dává najevo, že je doma a může se k němu na návštěvu.

***
Odstoupila ředitelka tajné služby PST Janne Kristiansenová
Úřad norského premiéra poprvé připustil výhrady k práci policie v souvislosti s loňským útokem pravicového extremisty Anderse Behringa Breivika. Píše o tom deník Aftenposten.
Policie prý informovala vládu o situaci bezprostředně po Breivikových útocích z 22. července s velkým zpožděním, až šest hodin po útocích. Včera večer navíc nečekaně odstoupila z funkce ředitelka tajné služby PST Janne Kristiansenová. Její úřad mnozí kritizovali za to, že o přípravě atentátů nevěděl.
Spolupracovník Rádia Česko v Norsku Yngvar Brenna poznamenal, že Janne Kristiansenová podle ministryně spravedlnosti přispívala ke zmatkům ohledně vysvětlování, jak tajná policie postupovala při vysvětlování aspektů teroristického útoku.
Kristiansenová zdůrazňovala, že měla k dispozici omezené zdroje k dispozici a snažila se reagovat tak rychle, jak mohla.
Norskému atentátníkovi Breikovi nařídil soud další psychiatrické vyšetření. Podle internetového deníku Dagbladet se však soud dopustil několika procesních chyb a Breivik se chce odvolat.
Breivik zabil v Norsku celkem 77 lidí. 69 z nich přišlo o život na malém ostrově Utöya nedaleko norské metropole, osm při bombovém atentátu v centru Osla. Breivik v tuto chvíli čeká ve vazbě na zahájení svého procesu, které je stanoveno na 16. dubna.
Breivika znovu vyšetří psychiatři. Nařídil to soud Norští státní zástupci nechtějí znovu přezkoumat Breivikovo duševní zdraví Breivik netrpí schizofrenií ani psychotickými stavy, tvrdí nový posudek Nor Breivik zpochybňuje zprávu psychiatrů Nor Anders Breivik, který zabil v červenci 77 lidí, je nesvéprávný Norský masový vrah se poprvé od svého činu objeví na veřejnosti Breivik poprvé veřejně vystoupil před soudem, ke slovu se ale nedostal Andersu Breivikovi se nepodařilo zasít strach, tvrdí Norové
(Zdroj: Český rozhlas, 19. ledna 2012 v 14:20, http://www.rozhlas.cz/zpravy/evropa/_zprava/1006202)
***
Anders Breivik je podle nové lékařské zprávy trestně odpovědný 
Nová lékařská zpráva považuje norského atentátníka Anderse Breivika za trestně odpovědného. Nový posudek tak umožňuje, aby ho soud poslal za vraždu 77 lidí do vězení. Původní psychologická zpráva označila Breivika za nesvéprávného.
Podle prvního psychiatrického vyšetření je Breivik duševně nemocen, údajně trpí paranoidní schizofrenií, a jako takový by tedy neměl být odsouzen k běžnému vězení, ale k nucenému psychiatrickému dohledu.
Proti výsledkům první zprávy se ohradil i samotný Breivik, který se považuje za svéprávného. Pokud by ho soud poslal do psychiatrické léčebny, byl by to podle něj horší trest než smrt. Masový vrah Breivik to prohlásil před několika dny.
Oba psychiatři, kteří nový posudek zpracovávali, vedli s Breivikem celkem 11 rozhovorů.
O novém psychiatrickém posudku na Anderse Breivika informoval Pavel Polák ze zahraniční redakce
„Také důkladně prozkoumávali vše, co jim bylo dostupné z písemných materiálů; mimo jiné ze zdravotních žurnálů a policejních výslechů. Podle jejich slov bylo důležité se závěrem nepospíchat."
"Zatím ale odmítají, aby se v otázce příčetnosti vyjadřovali nějak blíže. Pouze konstatují, že riziko spáchání dalších násilných činů trvá a že je vysoké,“ přiblížil stanovisko soudních psychiatrů Nor žijící v Česku Yngvar Brenna
Znalci rovněž studovali deník, který si Anders Breivik vedl ve dnech následujících po útocích a v němž se k činu podrobně vyjadřuje.
Ve Světě o druhé mluvil o nové zprávě soudních psychiatrů Nor žijící v Česku Yngvar Brenna
„Z něj vyčetli mnozí psychiatři, kteří ho zkoumali, že Breivik je podle všeho zcela příčetný, útoky tam líčí podobně, jako by to dělal nějaký voják. Nevměšuje do toho žádné city.“
„Breivikovy deníkové zápisky jsou údajně autentickou aktuální dokumentací a mají větší váhu než to, co Breivik tvrdí během svých výslechů a jindy,“ poznamenal Yngvar Brenna ve Světě o druhé.
Soudní praxe podobné scénáře s rozdílnými posudky zná
„Myslím, že to je medicíně vlastní. I týmy chirurgů se leckdy na plánování operace neshodnou,“ upozorňuje na ne zcela ojedinělý fakt předseda České psychiatrické společnosti MUDr. Jiří Raboch.
Počet mrtvých není bohužel důležitý pro diagnostický závěr říká Radiožurnálu předseda České psychiatrické společnosti MUDr. Jiří Raboch
Psychiatr dál zmiňuje případy jedinců, kteří také zabili mnoho lidí. Někteří z nich trpěli schizofrenií a byli nepříčetní. Někteří z nich ale byli příčetní a trpěli poruchou osobnosti.
„Počet mrtvých, který bohužel s tímto případem souvisí, rozhodně není důležitý pro ten diagnostický závěr,“ hodnotí složitost posuzování ne/příčetnosti Jiří Raboch.
Soud začne příští pondělí
Soud má začít 16. dubna a trvat deset týdnů. Breivikovi hrozí 21 let vězení, což je maximální výše trestu, případně doživotní internace na psychiatrii.
Nový psychiatrický posudek podle norského tisku poskytne soudu větší prostor při posuzování této kauzy. Soud ovšem bude nucen vzít do úvahy posudky oba, a to i přesto, že došly k opačnému závěru.
Spolupracovník Českého rozhlasu Yngvar Brehma popisuje, jak bude s největší pravděpodobností vypadat soudní líčení, které se uskuteční 16.dubna.
„Ty posudky nebudou porovnávány se sebou navzájem. Budou srovnávat, jestli existuje souvislost mezi předpoklady a závěry. Nicméně soudní lékařské komise bude potřebovat dva až tři týdny na to, aby dospěla k závěru, zda lze schválit tuto zprávu, a nebo ji zavrhnout, pokud bude neuznána pro závažné nedostatky,“ uvažuje Yngvar Brenna.
Podle něj musíme brát v potaz i velké spektrum svědků i některé kontroverzní osobnosti Norska i třeba pokud jde o islám.
Celý obžalovací spis má 19 stran a popisují se v něm detailní události z osudného pátku 22. července 2011 – jak Anders Breivik nastražil bombu, kterou sám vyrobil a jak se potom přesunul na ostrov Utoya, kde se vydával za policistu a vraždil mladé lidi.
(Zdroj: http://www.rozhlas.cz/zpravy/evropa/_zprava/anders-breivik-je-podle-nove-lekarske-zpravy-trestne-odpovedny--1043699; 10. dubna 2012 v 18:58)

 

***
Norský atentátník prý jednal sám, počet obětí stoupl na 93
Oslo - Za hrozné, ale nezbytné označil své činy Anders Behring Breivik podezřelý z pátečního pumového atentátu v Oslu a střelby na blízkém ostrově Utöya. Na masakr se připravoval nejpozději od podzimu roku 2009, mimo jiné i v Praze. Vyplývá to z jeho zápisků, v nichž nastínil vizi Evropy bez multikulturalismu a muslimů a popsal přípravy na teroristické akty, jimiž má být těchto cílů dosaženo. Část svých plánů pátečními útoky uskutečnil a k oběma se přiznal. Své počínání hodlá vysvětlit v pondělí před soudem. Oba útoky podle svých slov spáchal sám, policie přesto ověřuje, zda neměl komplice. V souvislosti s atentátem dnes při velké policejní akci krátce zadržela několik lidí, výbušniny nenašla. Počet mrtvých mezitím stoupl na 93, když v nemocnici zemřel jeden z postřelených.
Vrah tvrdí, že oba útoky spáchal sám
Policejní komisař Sveinung Sponheim uvedl, že se Breivik přiznal jak k pumovému útoku v Oslu, tak ke střelbě na ostrově, avšak nepřiznává se ke spáchání zločinu. "Říká, že byl sám, ale policie musí vše, co on prohlašuje, ověřit. Z výpovědí některých svědků střelby usuzujeme, že si nemůžeme být jisti, zda tam byl jeden, nebo více střelců," prohlásil komisař. Policie potvrdila 93 mrtvých při obou atentátech, necelou stovku raněných a stále několik pohřešovaných. Norská policie dnes během velké pátrací akce v metropoli v souvislosti s masakrem zatkla několik lidí, krátce poté je znovu propustila.
Norský atentátník: Za sto let budu považován za hrdinu
Podezřelý Anders Behring Breivik od roku 2006 sepsal a na internet umístil 1 500 stránkový manifest, v němž pod pseudonymem Andrew Berwick rozvádí své pravicově radikální názory. V textu pod názvem 2083. Evropská deklarace nezávislosti se zabývá "rasovou válkou" a otázkou, jak by bylo možné Evropu osvobodit od přistěhovalců. V posledním příspěvku je údajně i věta: "Myslím, že toto je poslední příspěvek, který píšu. Je pátek, 22. července, 12:51."
Zhruba o půldruhé hodiny později otřásl vládní čtvrtí v centru Osla výbuch bomby, jenž usmrtil sedm lidí. Poté dvaatřicetiletý muž postřílel nejméně 85 lidí na mládežnickém táboře příznivců sociálních demokratů premiéra Jense Stoltenberga, jenž měl tábor v sobotu navštívit. Podezřelý se už k činům přiznal a v pondělí je ochoten své počínání vysvětlit před soudem. Podle svého právníka prohlásil, že jeho činy sice byly "hrozné", ale "nezbytné". Právník uvedl, že motivem činu jeho klienta byla snaha změnit norskou společnost.
Breivik: Prvním impulsem k plánování útoků bylo bombardování srbských bratrů
Součástí manifestu je i Breivikův rozhovor se sebou samým. Vysvětluje v něm, že když se mu po krátkém členství ve Straně pokroku nepodařilo dosáhnout svých cílů politickou činností, začal plánovat teroristický útok. Zdůrazňuje, že on i další odpůrci islámu, kteří jsou dnes zatracováni, budou jednou oslavováni jako hrdinové. "Většina lidí nás nyní odsuzuje jako teroristy. Ale za sto let budeme oslavováni jako průkopníci, jako hrdinové, kteří položili své životy v boji proti tyranům a utlačovatelům," píše. Přiznává také, že by se rád sešel s papežem a Vladimirem Putinem. V případě ruského premiéra a bývalého prezidenta si ale není jist, zda ho má považovat za nejlepšího přítele nebo nejhoršího nepřítele.
Prvním impulsem k naplánování atentátů podle něj byla norská účast při útoku na Srbsko v roce 1999. "To bylo nepřijatelné, jak USA a západní Evropa bombardovaly naše srbské bratry," konstatuje Breivik. Tvrdí, že jeho vláda kapitulovala před islámem; jako příklad uvádí "zbabělý postup" v otázce zveřejňování karikatur proroka Mohameda, incident se spisovatelem Salmanem Rushdiem, Nobelovu cenu míru pro Jásira Arafata nebo poskytování azylu tisícům muslimů.
(Zdroj: www.bt.no)
V Praze chtěl Breivik navázat kontakt s podsvětím
O svém pražském pobytu se Breivik zmínil v pasáži, v níž vyjevil přání opatřit si další střelné zbraně. Druhého srpna 2010 Breivik napsal, že se připravuje odjet autem do Prahy a navázat tam kontakty, aby získal pušku AK-47, pistoli glock, granáty a pancéřovku, přičemž poslední dva druhy munice označuje za bonus. "Praha je známá jako možná nejznámější tranzitní bod pro nelegální zbraně a drogy v Evropě," napsal. Věděl, že jeho kontakty s podsvětím v Praze nebudou bez rizika a chtěl je navázat prostřednictvím taxikářů nebo nevěstinců.
Po pěti dnech prý ale zcela změnil názor a konstatoval, že by co do zbraní daleko líp uspěl v metropolích na Západě: "Vlastně bych chtěl navázat kontakt s (motorkářským gangem) Hells Angels v Praze, Berlíně nebo Kodani. Ale ztratil jsem motivaci během prvních dnů v Praze. Teď musím sehnat poloautomatickou pušku a (pistoli) glock legálně. S puškou by myslím neměl být problém, protože jsem udělal myslivecké zkoušky a mám pumpovou brokovnici Benelli Nova sedm let bez problémů. Mám čistý trestní rejstřík, takže není důvod, proč by policie měla mou žádost zamítnout."
Česká policie dosud z Norska oficiální cestou informace o loňském Breivikově pobytu v Praze neobdržela. Pokud je obdrží, bude se jimi zabývat a prověří je. Mluvčí Bezpečnostní informační služby (BIS) Jan Šubert potvrdil, že je civilní kontrarozvědka v kontaktu s norskou tajnou službou a je připravena jí poskytnout všechny potřebné informace.
Muslimové budou deportováni, snil Breivik
Breivik ve svém pamfletu popisuje podrobně také plány na teroristické akce včetně toho, že si musí založit vlastní farmu a opatřit hnojivo na výbušniny, což také udělal. Údajně se však také zaobíral možností získání biologických a jaderných zbraní.
Rovněž popisuje taktiku infiltrování do nepřátelských organizací, což prý může být způsob, jak se přiblížit jinak nepřístupným cílům, jako je předseda vlády nebo ministři. "Chcete-li získat práci v letním táboře napojeném na největší politickou stranu, existuje způsob, jak toho dosáhnout. Premiér takové tábory obvykle v letním období navštěvuje," píše pravděpodobný útočník, z jehož textu zveřejnil úryvky server norského deníku Bergens Tidende.
Podle Breivika se Evropa nyní nachází v jedné z fází občanské války, která začala v roce 1999 bombardováním Jugoslávie. Rozhodující fáze však nastane v letech 2070-2083, kdy budou 30 až 50 procent evropské populace tvořit muslimové. Multikulturalismus a "kulturní komunismus" postupně budou poraženy v jednotlivých zemích a "muslimové budou deportováni", sní Breivik.
"Pokud je pravdivá ta verze, kterou jsem měl k dispozici, tak se odvolává i na určité ideové zdroje z České republiky," upozornil odborník na extremismus Miroslav Mareš. "Z historie dává například Benešovy dekrety a odsun Němců jako možný příklad deportace muslimů a imigrantů z Evropy. Odvolává se v některých pasážích i na slova prezidenta Václava Klause, který srovnává Evropskou unii se sovjetizačními tlaky. Má tam také seznam protiimigrantských organizací a krajně pravicových, které by mohly být potencionálními spojenci - českou neonacistickou organizaci Národní odpor a dnes už téměř nefunkční Národní stranu." Breivik Čechy v podstatě chápe jako součást určitého nordického prostoru, kde by chtěl budovat jakousi pannordickou unii.
V Norsku se konala mše za oběti, u norského velvyslanectví v Praze hoří svíčky
V katedrále v Oslu se dnes konala mše za oběti útoku. Přítomen byl král Harald V. s královnou Sonjou a rovněž premiér Jens Stoltenberg. Také před norským velvyslanectvím v pražské Hellichově ulici hoří svíčky, které tam lidé umístili k uctění památky obětí páteční střelby. V poledne se před ambasádou shromáždilo několik desítek mladých sociálních demokratů. Oběti střelby na ostrově Utöya znali ze společných zahraničních akcí. Sesterskou organizaci v Norsku se prý snažili kontaktovat a vyjádřit soustrast pozůstalým.
Prostřednictvím dopisů kondolovali Norsku také prezident Václav Klaus, premiér Petr Nečas, předseda Senátu Milan Štěch nebo předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.
Breivikův otec i spolužáci jsou v šoku
Ve svém pamfletu Breivik "hrdinské rytíře" nabádá, aby se nevzdávali ani v případě zatčení. V tu chvíli naopak podle něj mají zahájit fázi propagandy. Sám prý počítá s tím, že bude pokládán "za největší monstrum od 2. světové války". Na internetu se objevilo rovněž dvanáctiminutové video přisuzované témuž muži. Podle norského deníku VG se podezřelý přiznal, že materiály na internet umístil. Video, které na internet umístil uživatel "BerwickAndrew", je rozděleno do kapitol s názvy Rozmach kulturního marxismu, Islámská kolonizace a Naděje a obrození.
Také video vyzývá k boji proti proti islámu a zjevně obsahuje i fotografie podezřelého - tytéž, které měl Anders Behring Breivik na Facebooku. Jeho účet však byl uzavřen. Přístupné není ani podezřelé video, které prý bylo umístěno v pátek.
Breivikův otec, který je v důchodu a žije ve Francii, dnes řekl, že je v šoku a že se o činu dověděl přes internet. Se synem se prý neviděl od roku 1995. Breivik vyrůstal v západní části Osla. Zděšení jsou i jeho bývalí spolužáci, kteří jej znali jako klidného, dobrého studenta, který měl starost o druhé.
Výňatky z Breivikova deníku, který zveřejnil na internetu jen pár hodin před pátečním masakrem:
25. dubna - Několik předchozích týdnů jsem strávil hraním Dragon Age II a další nových her. Fantastické!
27. dubna - Objednal jsem si hnojiva, mají přijít příští týden. Ještě předtím jsem si oficiálně zaregistroval svou firmu jako zemědělský subjekt, abych mohl objednávat od národních farmářských dodavatelů. Minulý týden jsem v hlavním městě strávil dost času s přáteli ... Věděl jsem, že to je na dlouhou dobu poslední šance, kdy se můžu radovat z jejich přítomnosti.
11. května - Je poněkud ironické, že jsem tak blízko největší vojenské základny v zemi. Ušetřilo by mi hodně potíží, kdybych si mohl "půjčit" hrnek cukru a3 kgC4 (plastická trhavina) od svého drahého souseda 14. května - Pokračuji v syntetizování kyseliny acetylsalicylové z aspirinu... Dnes je finále Eurovize. Miluju Eurovizi..! ..Má země má ubohý, politicky korektní příspěvek, jako vždycky. Žadatele o azyl z Keni, zpívá bongo song, velmi reprezentativní zástupce Evropy a mé země.
26. května - Nakupoval jsem mixéry, asi 12 jsem jich koupil...různé značky, abych je otestoval.
11. června - Po velmi dlouhé době jsem se dnes modlil. Vysvětloval jsem Bohu, že pokud nechce, aby marxisticko-islamistická aliance během příštích sta let úplně vyhladila evropské křesťany, musí zajistit vítězství těch, kteří za zachování evropského křesťanství bojují.
13. června - Připravil jsem testovací zařízení a přesunul se na odlehlé místo...Zapálil jsem rozbušku, šel ven a čekal. Bylo to asi nejdelších 10 vteřin v mém životě...Prásk! Detonace byla úspěšná! 4. července - Začal jsem s přípravami na cestu k tajné skrýši, kam jsem si zakopal zbraně loni v červenci.
15. července - Dnes jsem jel vlakem do hlavního města vyzvednout si rezervované auto z půjčovny.
18. července - V noci po setmění jsem naložil vše do auta. Ale ještě to potřebuju pořádně připevnit. Vyzkoušel jsem zařízení. Jsem vysílen!!! Ale dobrý trénink. Piju čtyři proteinové nápoje denně, abych posílil svaly.
22. července - Tak začínám sérii výbuchů na připravených místech...Mám dost materiálu na minimálně 20 explozí...Bude to buď všechno, nebo nic...První na řadu přijde maškarní večírek, v převleku policisty. Přijedu s odznaky Bude úžasné, jak všechny ohromím. Poznámka na okraj: představte si, že by teď ke mně přišli muži zákona. Asi by mě omylem pokládali za teroristu, hahaha.
(Zdroj: ČT24 - 24. 7. 2011 07:30, autor: jab, Lukáš Strašík aktualizováno 24. 7. 2011 19:06; ČTK, Reuters)
***

Zdraví politického života severského státu bylo dlouho nalomené, aniž se o tom média příliš šířila - ani odjinud o tom nebylo až tak moc známo. Poslední dobou nabralo toto zhoršování na rychlosti. Kdy se to trhne? Kdo nebo co případně prolomí vlny?
Apatie, rozhořčenost, neschopnost se soustředit... člověk tak či onak zasažen teroristickými činy v Oslu a na Utøyi 22. července 2011 prochází celým repertoárem citů. Někteří si sáhli na dno. Norsko je drženo v šachu. Teroristické útoky vystavily na odiv či výsměchu možnosti a schopnosti norské vlády, policie, justice atd. Roztočilo se něco, čehož ještě neznáme následky, jen sotva jejich obrysy. Svět mohl a může sledovat, jak Norové interpretují demokracii a jak daleko je norská společnost ochotná zacházet v její obraně, každý podle vlastního přesvědčení.
Policie už nebude své priority v osudných okamžicích v onen den jakkoliv komentovat. Tajná policie považuje další handrkování kolem jejich jednání za bezpředmětné. Vedení mládežnické odnože vládní sociálně demokratické strany odmítá zprávu psychiatrů o pachatelově nepříčetnosti a neschopnosti cítit se vinen jakkoliv komentovat. Odborná jednota a neschopnost sebekritiky psychiatrů je natolik svazující, že zřejmě už nebude možné, aby si nová zpráva učinila nárok na to, aby měla větší váhu než ta původní zpráva. Ta nová bude pravděpodobně jen bledým odleskem té původní bez přidané hodnoty.
Budou v důsledku posouzení tohoto viníka oslabeny právní jistoty řádných lidí? Psychiatři se přece neřídili nějakými tabulkami. Stejně jako to, že zjištění nejsou změřitelnými, protože se samozřejmě nejedná o exaktní vědu, jsou stejně neprůhledné způsoby, kterými k nim dospěli. Ze sdělovacích prostředků zní, že výhradně na základě rozhovorů. Jestli jiný postup odmítl sám objekt posudku, nebo zda přece jen byly uvedeny v život nějaké jiné metodické prvky výzkumu, to se možná nikdy nedozvíme. Stojí za úvahu, zda by "normalita", kterou zastupují psychiatři, obstála, kdyby byla podrobena zkoušce. Nenechali se prostě strhnout těmi mechanismy vypuzení, které byly příznačné pro reakce Norů ovlivněných zločiny a zabíjením? Proto je prý nutností si vyžádat další a nezávislejší posudek. Široké spektrum lidí ale míní, že bez ohledu na jakýkoliv závěr bude i další zpráva zpochybňována. A možná o to více, když psychiatři, kteří posudek vypracovali, policie, vláda, odnož sociálně demokratické strany a řada lidí na ně napojena či s nimi sympatizujících, mají pocit, že vše co mělo být řečeno již řečeno bylo.
Psychiatři mohou vlastně slepě a bez kontextu kohokoliv prohlásit za takového či onakého, aniž by to bylo jakkoliv ověřitelné. Norsko je jednou ze zemí, kde se nejvíce užívá nucená léčba psychiatrických pacientů. Že by ale Behringu Breivikovi ukazovali nějaké hrůzostrašné fotografie těch, které tak chladnokrevně zabil nebo srdcervoucí nářky přeživších či pozůstalých, což by ho mohlo přimět k tomu (byť je to možná zbožným přáním), aby se vzpamatoval a začal litovat, to ne.
Viníkovy megalomanské představy těsně souvisejí s jeho pečlivě promyšlenými záměry. Teroristické činy byly následkem těchto záměrů. Manifest je ve své celosti čitelný a chybí mu "verbální bloky", které schizofrenní osoby často mívají. V Breivikově případě byl pojem choroba použit za účelem někoho hodnotit, což není správné. Chování, které můžeme nenávidět nebo kterého se můžeme bát a na které se proto díváme jako nenormální, nemá být a priori klasifikováno jako "chorobné". Uděláme-li to, omezíme náš pohled na kapacitu zla u psychicky zdravého člověka a zároveň nepřípustným způsobem zředíme pojem choroba - a co vlastně obnáší, když je někdo chorobný. Zároveň nepřiměřeným způsobem přiznáme výhradní právo psychiatrům někoho prohlásit za chorobného. Možnost uložení trestu na základě chybné diagnózy je pro Nory otřesnou představou.
Je metodicky obhájitelné nezahrnovat do psychiatrického posouzení, jaké jsou kolektivní představy v (sub)kultuře, ke které Behring Breivik patří, nýbrž jen interpretovat jeho bizarní výroky jako individuální bludné představy? Je ale krajně těžké rozhodnout o tom, kolik z jeho představ a názorů lze připsat takové (sub)kultuře a kolik individuální psychopatologii. Někteří z psychiatrů to ani nerozlišují, a to snad proto, že k tomu nemají patřičné znalosti o běžných představách a názorových soustavách (sub)kultur.
Vidění je závislé na tom, kdo se dívá a tento svět představ se může někomu, kdo s ním nesouhlasí a komu jsou postoje a názory hodně cizí, zdát jako „v rozporu s normálem“. Dívat se na přistěhovalectví jako na rozsáhlé a nenávratné změny etnického složení obyvatelstva, které jsou na pováženou, a na islám jako na hrozbu je názorem, který sdílí mnoho lidí, nejen v Norsku. Došlo k psychiatrizaci pachatelových názorů, když v nich shledali důvod jeho chorobnosti. Nejen v severské zemi se proto nyní volá po odpoutání se od tohoto, a hledání jinde.
Norsko bylo a je chápáno jako (v rámci možností) maximálně vstřícná země přistěhovalectví, bašta humanismu a neohrožený zastánce a obhájce nejrůznějších prav. Dále je obecně vnímáno jako země, kde se toho až tolik neděje, možná proto je trochu přehlížena. Možná to i proto dosud unikalo jiným než Norům, ale Norsko viděno očima většiny jeho obyvatel nebylo a není zemí snášenlivých v podpoře benevolentní přistěhovalecké politiky.
Země je dlouhodobě domovem jedné z největších protipřistěhovaleckých stran v Evropě. Tato strana sama o sobě zdaleka neodráží ten hluboký i široký odpor k tomu, co se v Norsku několik desetiletí děje. Mnozí Norové totiž míní, že politické Norsko příliš věří v dobro v člověku a v to, že Norové žijí ve svobodné a bezpečné zemi. Zatímco politici napříč stranami takticky hráli a hrají na nacionalistickou notu, pokud jde třeba o spor o máslo, v přistěhovalecké politice měli k vlastnímu národu poněkud dále. Sklon k podpoře povolovat co nejméně přistěhovalcům pobyt v zemi má své kořeny mj. v norské „vyčkávací“ povaze, kdy lidé jsou spíše přesvědčení, že „víme co máme, ale nevíme, co budeme mít“.
Tamní obyvatelé jsou odedávna spíše nakloněni víceméně očekávaným potížím předcházet, než aby něco museli zhurta „hasit“ poté, co začne „hořet“. Proto je většině lidí bytostně cizí ten houfný příliv cizinců za krátký čas a který v r. 2012 s finanční krizí pravděpodobně značně poroste. I proto dvakrát odmítli členství v EU. V širším smyslu jde o to, jestli Norsko mělo zůstávat tím, čím bylo, nebo se měnit v cosi jiného. Ať se rozhodnou obyvatelé jiných zemí jakkoliv. Tyto debaty však bují dále, i když mnozí mají pocit, že Norové zahnali sebe do kouta a boj je prohraný.
Diskuse se nedají jednoduše „utnout“ tím, že se čím dále více lidí pokouší „dusit“ ty, kteří přinášejí jiné pohledy, než zastávají vládní činitelé a většina ostatních politiků. Napsal jsem většinu. To ovšem v žádném případě neznamená, že většina Norů k této problematice nepostupuje jinak. Máme-li věřit průzkumu z července 2011, je i nadále přes polovina dotázaných pro zastavení přistěhovalectví do této severské země. Horkou bramborou ten soubor otázek kolem přistěhovalectví byl, je a bude. Většina Norů je tedy přesvědčena o tom, že se Norsko bude muset brzy rozhodnout. Naráží to ale na nepochopení jiných stran pro jedinou stranu, která alespoň podle programu a prohlášení chce výrazně omezit přistěhovalectví a lépe integrovat ty přistěhovalce, kteří v Norsku už jsou.
I těm umírněnějším kritikům Breivikův případ nasadil kazajku. Pachatel – ač sobě samému asi navždy zazdil jakoukoliv sympatii - se stal záminkou pro ještě důslednější potírání toho, co si většina lidí myslí. Více lidí než dříve se kvůli rozmáhajícímu se teroru proti názorům bojí dávat svým upřímným názorům průchod. Ty jsou mnohdy brány jako zpochybňování schopností norských orgánů a tudíž nebezpečné. Někteří se sami ujali role cenzora, jiní jsou cenzurováni. Mnozí to svádějí na to, že se sociálně demokratická strana s vydatnou pomocí médií snaží využívat tragédie a sympatie vůči straně po útocích rétoricky ve svůj prospěch a těžit z toho politicky.
Vyžaduje to stále větší odvahu - při klesající úrovni debat - dále v debatách pokračovat. Za „zaneřádnění diskusí odpadem“ v podobě vystupňování útoků částečně mohou teroristické útoky, které rychle roztočily vyhrocenější scénář již tak vyhrocených a rozjitřených debat. Člověk je jen proto, že má odlišné názory, požádán o to, aby se z Norska odstěhoval nebo aby zmlkl. Že by protivníkům došly argumenty? Vypadá to, že tato „zákopová válka“ nebere konce.
Breivikův manifest je výrazem a svědectvím klíčových debat v Norsku. Vyjadřuje se ale přitaženě za vlasy, výstředně a tak zcela nereprezentativně pro valnou většinu Norů. Dotkl se jádra problému a tím je „monopol“ stanovisek oficiálního Norska k některým „pravdám“ a zejména iluze úspěšnosti norské přistěhovalecké politiky a otázky nešvarů spojených s přistěhovalectvím, na které je vláda, společnost, justice i další orgány krátká. Dále s tím souvisí odcizení Norů ve vlastní zemi během posledních desetiletí a pocit bezmoci občanů vůči svým zastupitelům v přistěhovaleckých i jiných záležitostech. Pocit, že bylo s nimi arogantně manipulováno, se těžko zahladí.
Přinejmenším vláda, možná většina politického Norska, má zájem o to, aby se neotevíraly další otázky související s teroristickými útoky a aby se okatě nepoukazovalo na fakta kolem přistěhovalectví zřejmě z obav, co to přinese a kdo si to odnese. Kdyby neexistovalo něco nekalého, stěží by byl důvod dokumenty zatajovat. Proto bylo pro ně samotné tím nejpohodlnějším řešením, že psychiatři pachatele prohlásili za nesvéprávného. V zájmu národa. Strážci obsahů a forem „pravd“ v státním aparátu zuby nehty lpí na moci definovat jakými oné „pravdy“ jsou a dělají co mohou, aby nebyly jakkoliv kompromitovány, což by je mohlo diskreditovat. Svými příspěvky k vytvoření znesvářených protipólů a tím k rozdělení národa vytvořili podhoubí pro nezdravou frustraci a ojediněle dokonce terorismus. Dosud nebylo politicky přípustné ani tyto, ani složité emocionální stránky útoků 22.7. kritizovat. Míst o splnění slibů o více otevřenosti a demokracie na ně hlasatelé dobra útočí tvrději než kdykoliv předtím. Někteří si tento obrat v postoji vysvětlují tím, že se ukázalo, že pachatel není součástí nějaké organizace a tak politické Norsko necítí potřebu vyjít takové organizaci vstříc, pokud jde o požadavek na demokratizaci.
Zatímco má většina lidí pocit, že vše bylo "odsud podsud“ a že onoho „podsud“ již bylo dosaženo, norští politici si zákonitě neuvědomují nebo přehlížejí, že je moudré vyvodit z toho patřičné závěry a i nadále aktivně pracují proti přínosnému dialogu mezi všemi obyvateli. Navozuje to pocit totalitárních rysů režimů, se kterými by neradi byli porovnáváni.
Je možné a žádoucí, aby se Norsko stalo tím, čím bylo před 22.7.? Norsko, které nevidělo zlo, které si „nikdo“ nemyslel, a tím mu umožnilo, že by tam bylo možné? Jakou slepotou trpěla celá společnost, která si nevšímala náznaků, která nepochopila, co bylo zjevné? Výsledkem je jakýsi národní pohyblivý písek, z něhož čím více se snažíme vymotat, tím více uvízneme. Pokusy léčit zviditelní nové rány - a staré zanedbávané rány a bolestná místa.

(Zdroj:http://brenna.blog.ihned.cz/c1-54379560-mraky-pochybnosti-se-nerozestoupi)
***
Dne 16.04. 2012 jsem zástupci šéfredaktora SN Ing. Veselému oznámil, že ČT 24 - Česká televize předává do ČR vadný, chybný překlad do češtiny z norštiny, jazyka úředního jednání, soudního jednání s atentátníkem Breivikem. Při rozhovoru redaktorů s panem Brennou, rodilým Norem, ovládajícím norštinu, svůj mateřský jazyk, ale i češtinu, obstojným způsobem, redaktorka dostala na jí položenou otázku jinou odpověď, zcela v tomu duchu, jak jsem rozuměl i já...norsky! Norštinu slyším, učil jsem se ji mnoho let, rozeznám nářečí, dialekty a 2 úřední norštiny, nynnorsk a bookmaal, a jejich varianty... Ovšem ne v rovině domorodce, ale poznám úmyslné chyby tlumočení a tím OHLUPOVÁNÍ VEŘEJNOSTI ČR.
Tvrdím, že překlad byl odbytý, velmi zkrácený, a to účelově zkreslit, jak se hájí pan Breivik, s jehož činem obyčejní lidé, natož lidé, kteří žili v Norsku, mohou těžko sympatizovat, ale chápou jej z hlubokých příčin rozvratu norské společnosti.