Svobodné noviny na internetu

Listopad 2012 se stal černou skvrnou v dějinách mezinárodního práva, protože v něm soudní fraška, zvaná Mezinárodní trestní tribunál pro válečné zločiny v někdejší Jugoslávii (ICTY), de facto prodloužená ruka USA, propustil po novém soudním řízení jako nevinné dva chorvatské generály, A. Gotovinu a M. Markače, před rokem odsouzené za válečné zločiny na 24 a 18 roků. A propustil již podruhé zatčeného známého kosovsko-albánského velitele UCK a nějakou dobu i premiéra Kosova, Ramushe Haradinaje, a jeho dva  spoluzabíjáky, Idrize Balaje a Lahi Brahimiho – za četné válečné zločiny, za vraždy a mučení zajatých Srbů, Romů i Srbsku loajálních Albánců. Nebyli prý po ruce svědkové jejich četných zločinů. Udávalo se, že  snad osmnáct svědků zmizelo.

Generál Gotovina velel operacím Záblesk a Bouře (květen a srpen 1995), ve kterých bylo za přispění bosensko-muslimské armády a letectva NATO vyhnáno a oloupeno na 220 000 Srbů, žijících po staletí v Chorvatsku, v Kninské Krajině, Slavonii. Mnoho jejich domovů bylo vypáleno a zničeno bombardováním. Hodně přes 1000 Srbů, kteří neuprchli, bylo zavražděno. Čeští turisté, kteří po roce 1995 projížděli Kninskou Krajinou, viděli na vlastní oči vypálené a zničené srbské osady. Operaci plánovali najatí američtí generálové-žoldnéři:  C. Vuono, C. Saint a H. Soyster. Generál Markač byl generálem policie Chorvatska, jehož armádu masivně vyzbrojilo hlavně „mírumilovné“ Německo. Německé zbraně tu zase zabíjely po 50 letech. Nikdo za tuto genocidní operaci nebyl souzen. Havlovo společenství a OSN celkem nic proti tomu nepodnikly, neprotestovaly. Množství zbraní (sklady NDR) pro chorvatskou armádu (140 000 mužů) bylo téměř veřejně pašováno z Německa přes Rakousko a Maďarsko. 

Po prvním zatčení R. Haradinaje a jeho spoluzabijáků prohlásila o nich prokurátorka ICTY Carla del Ponteová, která jinak vystupovala protisrbsky:

„Před vámi jsou lidé, obžalováni za zločiny – hrozné, kruté, násilné zločiny: zločiny vraždy, vyhánění a mučení, znásilňování, únosů, násilného věznění až nejkrutějšího týrání… Nepochybujte ani trochu, a obžaloba to i dokáže, že tito tři lidé – tento pán války (tj. Haradinaj), jeho poručík a jeho vězeňský dozorce, mají okrvavené ruce…“ (Z knihy Paní žalobkyně, Profil, Bělehrad, 2008, str. 291)

Je zcela zřejmé, že Tribunál ICTY je politická instituce, která měla po stránce právní ospravedlnit ilegální postupy, zločiny Západu (Evropská unie, NATO, USA) proti Jugoslávii – Srbům. Západ si Tribunál vynutil 25. května 1983 Rezolucí Rady Bezpečnosti č. 827, i když RB neměla k tomu mandát: mělo by ho pouze Valné shromáždění OSN. Bylo by totiž jistě divné, kdyby zakladatelé Tribunálu v Haagu dovolili, aby v něm byl odsouzen nějaký významný Albánec nebo Chorvat, protože by tím odsoudili sami sebe – jako organizátory největší etnické čistky v Evropě po II. světové válce (chorvatské operace Záblesk a Bouře) a jako organizátory odtržení Kosova: za vyhnání tamních 230 000 Srbů, Romů, Goranců, Srbsku loajálních Albánců, za četné vraždy, loupeže a ničení a také za vraždění Srbů a Romů k získání jejich orgánů k transplantacím.

V kontextu s tím ztrácí cenu i Nobelova cena míru pro rok 2012, udělená Evropské unii, když se tato v roce 1999 účastnila zločinu agrese proti zbytku Jugoslávie, bez povolení RB OSN, za 78 dnů bombardování, vandalského ničení a zabíjení, bez omluvy, bez kompenzace, za lži proti srbské propagandy.

Události v Kosovu se trapně dotýkají i nás, protože náš ministr zahraničí Karel Schwarzenberg svým nesmyslným uznáním suverenity Kosova (21. května 2008) nejen přerušil tradiční  bratrské vztahy se Srbskem, za  pohrdání českým parlamentem, ale uznal i kriminálními postupy zatíženou vládu Kosova. Jak může takový člověk kandidovat na prezidenta České republiky?   Nemá být zrušen tak jednostranný Tribunál a nahrazen jiným, spravedlivým, nepředpojatým?

Ostrava, 30. 11. 2012

Prof. Dr. Rajko Doleček, DrSc