Svobodné noviny na internetu

Nad tímto pokračováním jsem se hodně rozmýšlel, vzhledem k jeho neúčinnosti cokoli změnit. Volby jsou již pár dní za námi a dopadly, jak jsem očekával. To, že se do Parlamentu dostal i Marek Benda, hovoří za všechno. Stejně jako obvyklý stav, že bude zřejmě ve vládě zase malá skupina, která bude vydírat ostatní hrozbou, že shodí vládu tím, že ji opustí. Zase máme ve Sněmovně stranu, která má víc poslanců, než skutečných členů. Vládu má sestavovat najednou vehementní Bohuslav Sobotka, zdravící se s panem Babišem zednářským podáním ruky (konkurenční Svobodné noviny). Ten ale tuto možnost, plynoucí z výhry voleb, bez námitek přenechal po minulých volbách „panu čistému“ – Nečasovi, který se tak „osvědčil“. Teď to vypadá, že to dostal úkolem. Andrej Babiš tvrdí, že do vlády nechce, ale ministerstvo financí se mu prý líbí. Jako člen výrobců pohonných hmot bude jistě chtít mít rozhodující slovo.
Stejně mám osobní dojem, že také Miloš Zeman „slouží“ více svému egoismu a prezidentem chtěl být především proto, aby se mohl pomstít svým nepřátelům a odměnit své věrné, než sloužit českému lidu. Dokonce tak silně, že to možná i vyměnil za slib poslušnosti těm, kteří jej protlačili ve volbách (nasvědčuje tomu velice nezvyklý stejný poměr hlasů ve většině volebních obvodů při druhé volbě i skok v pořadí). V současné době se po neúspěchu strany nesoucí jeho jméno zřejmě rozhodl jej rozjezdit na vozíčku, jako „rozchodil“ Alexandr Vondra aféru PROMOPRO v nemocničních pantoflích. Je to nejspíše i záměr oddálit sestavení nové vlády, aby jeho věrní měli dost času na vybudování své „páté kolony“ ve státním aparátu (což nyní usilovně činí). Jeho zdůvodnění zranění jsou směšná. Velice mě osobně svým přístupem k výkonu funkce prezidenta zklamal. Spolu s přiznáním Václava Klause v pořadu s Jakubem Železným o amnestii a jeho osobních názorech na činnost těch „rychlejších“ podnikavců, majících právo na to, co tak získali, se obávám, že práva občanů jsou silně přehlížena několika soukromníky, kteří mají plná ústa demokracie a vlády lidu, ale vládnou jen pro sebe.
Celkově lze říci, že demokracie u nás je horší než totalita. Právo na svobodu je považováno na právo na beztrestné okrádání druhých (nejen spekulací, ale i inflací nebo devalvací koruny, tolerováním tvrdé cenzury na internetu a v médiích a podobně). Že na to doplatí chudší a pracující část lidí, asi nevadí. Dnes je trend: „Starej se o sebe a svou rodinu!“ A vylidnění Země je vlastně žádané. Situace je napjatá a spěje k válce nejen mediální (u nás i jinde). Pokud bude horní strana společenských nůžek pokračovat v devastaci mezilidských vztahů, můžeme se brzy dočkat totálního kolapsu. Jednou rozběhnutá rakovina se těžko zastavuje i v sociálních vztazích. A svět se na nás dívá (Švédsko) hůř, než my na Ukrajinu. To je náš cíl?

19. 11. 2013
Ing. Vladimír Veselý