Kvitovací referendum – Ing. Vladimír Veselý
S postupujícím ekonomickým terorismem vlády vyvstává nutnost občanů se bránit. Zejména těch, kteří na tom už teď nejsou nejlépe a kteří jsou proti asociální vládě bezbranní. Nestydaté jednání některých ministrů, kteří pořádají vládní taškařice s odcházením a vydíráním demisí, aby se mohli dohodnout na dalším plánovitém ochuzování občanů a podsunout nám jej jako podmínky jejich dohody, to už přesahuje všechny meze. Úkolem vlády je nalézat nejlepší podmínky pro život lidí, a ne se kočkovat o židli „potaženou vikslajvantem“, aby jim ji někdo nevyměnil za obyčejnou. Vláda, která se nebojí občanů (a vykřikuje, že pod nátlakem vládnout nebude), je vláda špatná a musí být k řádné práci donucena. Demokracie má být vláda lidu a lid (i podle Ústavy) je prý zdrojem moci. Jen ty tři základní pilíře pro výkon moci nám nějak rychle trouchniví. Musíme proto nalézt cestu, jak jim pomoci.
Jestliže mohl Rothschild říci: ,,Dejte mi kontrolu nad penězi a nebude hrát žádnou roli, kdo vytváří zákony“, můžeme my říci, že budeme-li moci důsledně kontrolovat vládu a parlament, donutíme je také k řádné práci, i když nechtějí. Jedním takovým způsobem by mohlo být schvalování jejich rozhodnutí hlasováním v potvrzovacím (kvitovacím) referendu. Jeho účelem je rychlé odsouhlasení rozhodnutí voleného orgánu voliči, neboť ti nejsou povinni poslouchat zákony, se kterými nebyl vysloven většinový souhlas. Nosným předpokladem je, aby každý volič se k rozhodnutí měl možnost vyjádřit a vyslovit s ním souhlas nebo nesouhlas. Účast je dobrovolná, předpokládá se ale, že kdo souhlasí, nepotřebuje se ozvat; i neúčast v referendu se považuje proto za souhlas. Kdo nesouhlasí, má plnou možnost to projevit svým hlasováním. Jde tedy v podstatě o rychlý průzkum správnosti rozhodnutí zastupitelů, s operativností zastupitelského systému, spojeného s odsouhlasením všelidovým hlasováním. Rozhodující je počet nesouhlasných hlasů. Je-li jich například asi 25 %, je nutno rozhodnutí zastupitelů zrevidovat, nebo provést klasické referendum.
Návrh vychází z předpokladu, že volič je pohodlný sám rozhodovat, ale vyžaduje, aby to „ONI“ dělali co nejlépe v jeho prospěch. Jinak brblá… Systém souhlasu voliče je proto zjednodušen na maximální možnou míru, aby se jich zúčastnilo co nejvíce, protože i poměr kladných a záporných hlasů o něčem vypovídá. Jde o akt víceméně průzkumný, je však třeba zajistit jeho nezneužití při zachování jednoduchosti a nenáročnosti pro voliče, protože při malém počtu hlasů nesouhlasných v poměru k projeveným hlasům, podporujícím rozhodnutí zastupitelů, by bylo asi možné rozhodnutí zastupitelů brát jako schválené všelidovým hlasováním. Povinnost potvrzení platnosti rozhodnutí zastupitelů, i úroveň, pro kterou platí, by měla být stanovena zákonem.
Myšlenka je následující:
1. Pro uskutečnění volby musí být zřízena sběrná střediska, jen mírně složitější, než je sběrna sázek. Pro zkušební provoz by sázkových středisek dokonce mohlo být použito. Volit lze v libovolném z nich. Sběrna musí být vybavena počítačovým terminálem pro záznam rodného čísla voliče do centrální databáze, aby byla zamezena vícenásobná volba a nahlášení denních výsledků. Dále musí mít bločky o dvou listech (rozměr stačí asi 3 x 6 cm) s propisem na druhý list, možností vyznačení volby a místem pro osobní identifikační znak. Na zadní straně bločku musí být razítko sběrny a pořadové číslo referenda. Pro vystavení výsledků voleb pak musí mít na veřejně přístupných místech zasklená tabla (jako rošty píchaček v továrnách), kde si volič může zkontrolovat správné započtení jeho volby.
Vlastní volba
2. Po rozhodnutí zastupitelů ve Sněmovně nebo vládě následuje vyhlášení předmětu referenda a definování kladné a záporné potvrzovací odpovědi ve sdělovacích prostředcích. Je určena také doba, kdy bude probíhat (může to být i několik dní). Volič se v libovolném středisku prokáže občanským průkazem, jehož rodné číslo opíše obsluha do počítače, a ten potvrdí oprávněnost voliče k volbě. Tím je také blokován volič proti další volbě. Obsluha vydá voliči bloček s oddělitelným hlasovacím lístkem. Ten si volič ve volebním boxu označí průpisem na oba listy bločku libovolným svým identifikačním symbolem a zvolenou odpovědí. Pak odtrhne list, který hodí do urny. Kopii na druhém listu si ponechá pro případnou kontrolu, nebo reklamaci.
3. Obsluha po uzavření sběrny roztřídí a sečte použité platné lístky z urny a nastrká je odděleně kladné a záporné odpovědi do informačního tabla na veřejně dostupném místě tak, aby byly vidět identifikační značky. Každý, kdo zde volil má tak možnost zkontrolovat, že jeho hlas byl správně započítán při zaručení tajnosti jeho volby. Pokud by to tak nebylo, má možnost reklamovat správné započtení jeho hlasu. Jako doklad má kopii volebního lístku s volbou a svým identifikačním znakem, který zná jen on. Souhlas vydaných, sečtených a nahlášených výsledků zajišťuje nemožnost manipulace s volebními výsledky.
Tento způsob volby je při svou jednoduchost a malou náročnost na voliče dostatečně zabezpečen proti zneužití s minimálními náklady proti klasickému referendu a bylo by jej asi možné použít i pro všelidové hlasování pro více možnosti. Proti jeho používání se ale asi vyskytnou mnohé protesty. Má také svou slabinu, kterou nebudu zveřejňovat, ale to má každý systém. Je nutné však varovat před tím, že při jeho uzákonění, ale neúčasti voličů, mohou být prosazena i nechtěná rozhodnutí s argumentem, že s nimi byl vyjádřen obecný souhlas. Při dobré účasti voličů však může uskutečnit účinnou kontrolu zastupitelské demokracie.
V dnešní době by už asi bylo realizovatelné, aby každý volič mohl volit elektronicky. Zatím ale neznám způsob, jak zajistit hardwarové a softwarové vybavení, které by bylo alespoň tak jednoduché a nenáročné na voliče i vyhodnocení, jako uvedený návrh (který by i tak bylo možno jistě vylepšit). Vyzývám proto hackery, kteří se angažují proti nezodpovědným politikům, aby se o něco takového pokusili. Současně bych byl rád, kdyby někdo vymyslel něco lepšího, aby to nabídl k použití. Například jako hlasování projetím občanského průkazu s osobním kódem čtečkou ANO nebo NE.
13. 4. 2012
Ing. Vladimír Veselý