Je tady. Přiletěl. – František Růžička
Ptáte se zvědavě, kdože je tady? Inu, je začátek prosince, takže advent. V církevní liturgii to doslovně znamená „příchod“. Bývala to doba, kterou naši zbožní předkové považovali za dobu očekávání příchodu Mesiáše na svět. Jako příprava na Vánoce zahrnovala první čtyři neděle nového liturgického roku. Byla to doba postní, v níž platily zásady střídmosti v pití a jídle a intenzivního, zbožného rozjímání se zákazem zábav, tance a zpěvu. Přesto se konaly četné lidové obřady a zvyky. Připomeňme např. chození „Barborek“ (4. prosince), nadílka Mikuláše (předvečer 6. prosince), výprask od Ambrože (7. prosince), obchůzky masek jako Lucie (13. prosince).
Kdeže loňské sněhy jsou! To můžeme přijmout doopravdy. Po sněhu na jihu Čech ani památky, národopisné radovánky v celostátním rozsahu ve zcela obráceném gardu. V předvečer první adventní neděle (letos 29. listopadu) si lid městský i venkovský navykl sejít se na rynku (nebo návsi), aby s požehnáním místního konšelstva došlo k nasvícení vánočního stromu (někde ještě stromu republiky). Pochopitelně i za přítomnosti místního církevního činovníka. Pak už se cesty lidu rozcházejí. Věřící v podstatně menší části odcházejí do kostelíka (katedrály), aby se stali svědky zažehnutí první svíce na adventním věnci. Ti ostatní (nevěřící, ateisté, konzumenti žití) v počtu daleko větším vyprazdňují první žejdlíky svařáku, punče či medoviny a hodují nad opečenými klobásami, bramboráky, haluškami atd.
Nejinak tomu bylo v uplynulých týdnech i na rynku před českobudějovickou radnicí. Strom za přítomnosti nového pana primátora a administrátora diecéze (biskupská katedra stále neobsazená) úspěšně zažehnutý, pódium pro umělecké ansámbly pevně zakotveno do dlažby, pití a jídla hříšně nazbyt, bez výčitek, co tomu říkají v Africe nebo Kurdistánu. Tak ať to do té čtvrté adventní neděle bez následků na zdraví vydržíme!
Druhou zvědavou otázkou je, kdo to přiletěl. V posledních mnoha letech (asi 15) se na plně zalidněné českobudějovické náměstí snáší z Černé věže anděl. V prvních letech to měl svízelné, jednou dokonce zůstal delší dobu volně viset ve vzduchu (málem omrzl), nyní už předvádí ryze profesionální podívanou. Dokonce bez zpoždění (17.45 hod.). Úplně tumpachové z dění byly i radniční hodiny, které se zastavily na 17.07 hod. Nejspíše ještě nenastoupil nově vyvolený hodinář. Jeho přílet doplnilo tradiční andělské přání všem „Budějčákům“. Dosti zkrátka však přišli motoristé, kteří museli respektovat dočasné a omezené parkování. Při potulce přeplněným náměstím jsem zahlédl jednoho chudého Mikuláše, zato pár děsivě (a draze) vystrojených čertchmanů (po vzoru z Rakous). Hody, hody, doprovody, kdo toho víc sežere…
Jen žádné jízlivosti. Na prknech pódia se střídala jedna zábava za druhou. Odpoledne pro děti, podvečer pro školáky a večery pro „dospěláky“. Jen tak namátkou: Swing is back, Vrankovy Koledy, Budějovický dudácký soubor, Romská muzika, Den s Blaníkem a večer s Petrou Černockou, Dudlajda, Sbor opery Jihočeského divadla, Den s Rockradiem, Úsvit, Úsviťáček, Den s ČRo, swingový orchestr V. Hlaváče, Děda Mládek, Den s Hitradiem Faktor… Tak už raději dost. Přichází čtvrtá adventní neděle a s ní proslulá „Vánoční ulička v Panské“. Bohužel také bez sněhu a letos i bez čerstvě ulovené zvěřiny.
Co říci na závěr? Abychom se i toho příštího adventu s příletem anděla ve zdraví a obstojné spokojenosti dočkali.
František Růžička, České Budějovice
Nasvícení vánočního stromu za přítomnosti nového primátora ing. J. Svobody a administrátora diecéze Mons. A. Pintíře
Advent na českobudějovickém náměstí
Hrůzostrašný pekelník
Mikuláš pod Černou věží
Anděl v plné kráse uprostřed davu
Na minutu přesný odlet z Černé věže
Komentáře
Přehled komentářů
Novoroční přání
Po Vánocích zákonitě přichází Silvestr a s ním i bilancování průběhu roku a novoroční předsevzetí. I novoroční projev krále o stavu země. Ten bývá všelijaký, ale zpravidla je sebechvalný. Už jsme se sice dočkali i přiznání, že republika nevzkvétá, ale to byla zřejmě jen dobře promyšlená lež pro získání sympatií lidu, stejně jako to falešné srdíčko za podpisem. Většinou se král předvádí v nových šatech slibů do budoucnosti, aby jej lid nesesadil. Obvykle se najde i pár šikovně radících krejčíků, kteří mu slíbí ušít šaty z těch nejpůsobivějších slibů s podšívkou hanobení jeho předchůdců. Nebo z látky, kterou údajně nevidí ti, co zhřešili. Což je nenapadnutelné, protože je ten kdo zhřešil to nepřizná. navíc to souzní s náladou lidu, zpytujícího své svědomí a dav proto mlčí jako v pohádce „Císařovy nové šaty“. Nikdo se neodváží díky svému máslu na hlavě císařovu módu kritizovat, věda že vedle něj může být Bretschneider, který si to zapisuje (nebo někdo z těch, pro něž nechal Miloš Zeman zakoupit těch třináct pušek pro odstřelovače). Čeká se proto, až se najde odvážné a prokazatelně nevinné dítě, které dostatečně hlasitě zvolá: „Král je nahý!“. Nebo: „Dnešní demokracie je totalita satanismu!
Ač nejsem zdaleka tak nevinný, rád bych to zvolání učinil já, ale ač se velice snažím, nikdo mě neposlouchá a je to výkřik do tmy. Lidstvo chce být klamáno, snad už pro to, aby mohlo brblat a cítit se ukřivděno. Když se jim navíc nasype na hlavu trochu hliníku a barya, jsme tam, kde jsme. Procitnou, až jim inflace zničí všechny jejich úspory, auta i domy. Až budou mít hlad a žízeň ve vybombardovaných městech. Teď už pravda nehrozí, že budou muset muži odjíždět v dobytčácích na frontu, protože bojovat budou převážně stroje, ale vynalézavost lidí jak se zabíjet je nekonečná. My však jsouce po bradu ve splašcích budeme stále společně volat na ty, co proti tomu budou chtít něco udělat: „Nedělejte vlny!“.
Václav Havel, když jej kritizovali měl prý prohlásit: „Počkejte až budu prezidentem, já vám ukážu!“. Miloš Zeman, když dosáhl toho postu nám to ukazuje v reálu. Před zvolením sliboval, že prý budeme všichni slyšet. Teď hlásá, jak je obvyklé, že nátlaku davu neustoupí. Ukazuje nám, jak je dobré kritiky trestat a pochlebníky odměňovat. Udělal z prezidentství soukromou funkci, v níž „nám ukáže!“. A tak vše běží zaběhaným způsobem jako naše úspory – ne od desíti k pěti, ale k jedné. Abychom měli třeba miliardy na předražený nákup velkokapacitních letadel, která slouží prakticky jen jako žebřík komusi, kamsi a navíc si je nechat opravovat téměř za jejich pořizovací cenu. Občané to zaplatí, pro ně se nevládne. Pro ty stačí bič, cukr je třeba jinde.
Komu není rady, tomu není pomoci, říká staré české přísloví a takové já mám rád. Proto se raději pro tentokrát zdržím velkého mentorování a doporučím jen jedno také staré a také nerespektované přísloví z doby, kdy ještě judaismus byl prolidský a pokrokový: !‘‘Nedělej druhým to, co nechceš aby dělali oni tobě!“ Kdyby to všichni respektovali, měli bychom se všichni dobře. Politici by si nemuseli vymýšlet falešný čistý štít a svět by se nenacházel před kolapsem. A bylo by nám hej!
Opravdové a radostné PF 2015, pokud je to ještě možné
přeje všem dobrým a slušným lidem 28.12.2014 Vladimír
Jsme tam, kde jsme - k poznámce o plošném plynování
(Stephanie Seneff, PhD, 1. 1. 2015 10:33)
Že něco na těch plošných postřicích je, a že nejde jen o primitivní sloučeniny hliníku, ze kterých se ostatně skládá velká část zemské kůry, uvádí řada varování jak „nadměrné používání světově nejoblíbenějšího herbicidu Roundup může souviset s celou řadou zdravotních problémů a nemocí, včetně Parkinsona, neplodnosti a rakovin…“ Na konferenci, ve zvláštní panelové diskuse o účincích geneticky modifikovaných organismů, Stephanie Seneff překvapila, když prohlásila: "Na dnešním tempem, do roku 2025, jeden ze dvou dětí bude autista." Všimla si, že vedlejší účinky autismu úžeji napodobují ty toxicicita glyfosátu, a předložila údaje ukazující pozoruhodně konzistentní vztah mezi použitím Roundup na biochemií autismu. Děti s autismem mají biomarkery orientační nadměrného glyfosátu, včetně zinku a nedostatek železa, mitochondriální poruchy a moho dalších příznaků. Toxicita z nadužívání výrobku firmy Monsanto herbicidu Roundup na naší potravy je již diskutována delší dobu. Již více než tři desítky let, Stephanie Seneff, PhD, který zkoumala biologii a technologie. V posledních letech se soustředuje na vztah mezi výživou a zdravím, řešení takových témat, jako je Alzheimerova choroba, autismus, a kardiovaskulárních chorob, stejně jako vlivu nutričních nedostatků a toxiny v životním prostředí na lidské zdraví. Více osvětlí autor: Stephanie Seneff
Rm G-438 MIT Stata Center , 32 Vassar Street
Cambridge MA 02139 USA
seneff@csail.mit.edu
Dnešní demokracie je totalita satanismu
(PF 2015, 1. 1. 2015 7:35)