Svobodné noviny na internetu

„To kalné ráno, to si pamatuj, mé dítě!“ Jaroslav Seifert napsal báseň, vyjadřující smutek nad smrtí muže, kterého miloval snad celý národ. Před 75 lety, dne 14. září 1937, zemřel T. G. Masaryk. Zemřel v den narozenin svého syna. Jan Masaryk se narodil 14. září 1886. Sám o svém vztahu k otci říkával: Jsem malý syn velkého otce.“ Národ o něm ale smýšlel jinak: Byl to velký syn velkého otce.

Jan Masaryk byl miláčkem národa. Jeho projevy z doby války z Londýna byly útěchou, povzbuzením a nadějemi do budoucna. Byl to člověk spravedlivý, poctivý, společenský a nesmírně vtipný. Byl obdivován jako nejpopulárnější diplomat v Londýně.

Komunisty neměl rád a komunisté ho nenáviděli. V létě 1947 vypukla u nás takzvaná voňavková aféra. Jan Masaryk, Petr Zenkl a Prokop Drtina dostali zásilku s výbušninou. Všechny tři zásilky byly označeny jako kosmetika. Pro podezření se dostaly do rukou pyrotechniků a byly zneškodněny. Vyšetřováním se zjistilo, že organizátorem tohoto atentátu byl Alexej Čepička, zeť Klementa Gottwalda.

Jan Masaryk vystupoval proti komunistům otevřeně. Při jednání v Moskvě o přistoupení ČSR k Marshallovu plánu musela vláda ČSR pod nátlakem Stalina ustoupit a vzdát se hospodářské pomoci USA v poválečné Evropě. Jan Masaryk po návratu z Moskvy řekl: „Odjel jsem do Moskvy jako svobodný ministr a vrátil jsem se jako Stalinův pacholek.“

Jednou na komunistickém shromáždění Jan Masaryk řekl: „Nemusím dnes souhlasit s politikou pana Churchilla, ale řeknu zde a nyní, že pro vítězství ve válce a naše osvobození vděčíme Winstonu Churchillovi daleko více než komukoliv jinému.“

Sir Robert Bruce Lockhart: „Jednou jsme s Janem Masarykem navštívili představení opery Káťa Kabanová, kterou řídil Václav Talich. Komunisté ho obviňovali z údajné kolaborace s Němci. Na konci představení přistoupil Jan Masaryk k zábradlí lóže a začal vyvolávat okázalým potleskem dirigenta Kalicha. Prezident Beneš s Hanou a celým publikem se připojili. Když se Talich po neutuchajícím volání objevil na pódiu, dostalo se mu takových ovací, jaké jsem nikdy žádném divadle nezažil. Byla to v principu protikomunistická provokace, kterou vedl Jan Masaryk.“

Na veřejném shromáždění k bývalým vojákům pronesl Jan Masaryk svůj nejodvážnější projev: „Mnoho lidí je dnes kritizováno jako buržoazní reakcionáři… Já hrdě prohlašuji, že jsem jedním z reakcionářů a buržoustů. Slovo reakce pochází z latinského reagere. Jestliže zastáváte jiný názor a jestliže proti němu vystupujete, pak reagujete. Pokud budu žít a pokud mi bude mozek sloužit, budu reagovat. A jestliže nebudu souhlasit s ostatními, pak to řeknu. Proto jsem jedním z reakcionářů, z lidí, kteří reagují, a budu vždy reagovat proti zlu. Buržoa je francouzské slovo a znamená občan. Jsem hrdý být občanem Československé republiky, hlásím se a přijímám všechna občanská práva a povinnosti. 

***

Jan Masaryk: O komunismu

„Komunisté chtějí beztřídní společnost. Prosím, jenže první věc, kterou udělají, když se dostanou k moci – a Pán Bůh jim odpusť metody, kterými se k ní dostanou – je, že vytvoří novou privilegovanou třídu, novou aristokracii, se všemi hnusnými znaky zbohatlíků. Já si nemůžu pomoci, ale mně je opravdu špatně, když vidím chlapa, který byl poctivý dělník, a řeďme z něj opice ve fraku a dělá všechny ty špatné věci, které právem ještě včera nenáviděl. Mně je jich hrozně líto. Oni byli – aspoň někteří – docela slušní lidé: Pak se stanou ministry a řediteli a hodnostáři a Pán Bůh ví, co ještě, a začnou zdobit své kdysi poctivé manželky jak vánoční stromečky. On každý musí vypadat moc důležitě, tak zahodí gypsovku a začne kouřit havana a spát s herečkami a žárlí, když druhý soudruh má větší barák a má na něm víc toho, co se leskne. Ale on se pořád necítí dost důležitý, tak zkouší dostat víc moci, ještě kousek. A nejdřív začne lidem šlapat na paty a pak jim ukáže moc tím, že je vyhodí z práce, pošle do pracáků, do koncentráků, do vězení, a když ani potom nevěří v jeho důležitost, tak je likviduje totálně. A ten, kdo jich likviduje víc, je důležitější než ten, který jich likviduje jen pár. Místo beztřídní společnosti pak udělají beztřídní hřbitov.“

***

To je jen zlomek toho, co jsem si zapamatoval z jeho projevů, co mých vzpomínkách vytváří jeho velikost. Nejenom jednotlivci, ale celý národ by měl vzpomínat a vážit si všeho, co v historii naší země bylo dobrého vykonáno.

Jaroslav Burianec