Měsíc ZÁŘÍ v příslovích, pranostikách a lidových obyčejích
Přísloví
ZÁŘÍ – Čeho červenec a srpen nedovaří, toho září neusmaží. (Polské přísloví)
1. 9. – Semin den – babí léto. (Ruské přísloví)
15. 9. – Nikita řepořez, anebo husí odlet. (Ruské přísloví)
21. 9. – Po svatém Matouši čepici na uši. (České a polské přísloví)
25. 9. – Od Sergieva dne zima se snáší a od zimní Matreny se usazuje. (Ruské přísloví)
29. 9. – Svatý Michal všecko z polí spíchal. (Polské přísloví)
***
Pranostiky
1. 9. – Jaké počasí o Jiljím panuje, takové celý měsíc se ukazuje. – Jiljí jasný – podzim krásný. – Prší-li na sv. Jiljí, budou otavy shnilý.
8. 9. – Jaké počasí na Narození Panny Marie, takové potrvá čtyři neděle.
14. 9. ‒ Po svatém Kříži podzim se blíží.
15. 9. – Od Panny Marie Sedmibolestné teplota rychleji poklesne.
16. 9. – Svatá Ludmila deštěm obmyla.
21. 9. – Pohoda o svatém Matouši čtyři týdny se neruší. – Je-li na svatého Matouše pěkný den, mají vinaři naději na dobrou sklizeň. – Po svatém Matouši čepici na uši.
26. 9. – Na svatého Cypriána chladno bývá často zrána.
28. 9. – Přijde Václav – kamna připrav. – Svatý Václav víno chrání, po něm bude vinobraní. – Na svatého Václava bývá bláta záplava.
29. 9. – Když mrazy časně před svatým Michalem přicházejí, tedy se po svatém Matěji zdlouha zase navracejí.
30. 9. – Na svatého Jeronýma stěhuje se k nám už zima.
***
Lidové obyčeje
8. 9. – Narození Panny Marie
V předvečer tohoto svátku se ve vinařských krajích, především na jižní Moravě, „zarážela hora“. Hotař (= hlídač) šel ráno do kostela ke zpovědi a nechal posvětit kytici polních květů. Na špici dlouhé tyče nabodl jablka a upevnil na ni kytici. U vinohradu vykopal jámu, přes ni položil tuto tyč a na ohni spálil kytici z loňského roku. Pak přišel průvod hospodářů, vedený starostou, třikrát obešel jámu, která se pokropila svěcenou vodou, a všichni se pomodlili Otčenáš, Zdrávas a modlitby ke sv. Urbanovi, patronovi vinařů. Každý, kdo na vinici pracoval, vložil do jámy tři pěkné hrozny. Pak se jáma zaházela a vztyčila se tyč s kyticí na znamení toho, že od této chvíle je vinohrad „zaražen“, tj. zavřen. Nikdo do něj až do vinobraní nesměl vstoupit.
28. 9. – sv. Václav
Svátek sv. Václava uctívala celá země. Konaly se slavnostní mše i lidové veselice, poutě a posvícení. Den sv. Václava byl významným datem hospodářského roku: v některých krajích končila toho dne služba čeledi a uzavíraly se smlouvy pro následující rok (i když se toto odbývalo většinou až na sv. Martina). V kopcovitých krajích končila obvykle toho dne pastva na salaších a stáda se vracela do níže položených vsí ‒ do chlévů k přezimování. Od sv. Václava bývalo na venkově povoleno pást dobytek i na strništích, úhorech a dalších místech.
Zpracoval: ‒ RJ –
Použitá literatura:
F. L. Čelakovský: Mudrosloví národu slovanského ve příslovích, Čs. spisovatel, Praha 1978, str. 277; V. Vondruška: Církevní rok a lidové obyčeje, 2. vydání, Nakladatelství Dona, České Budějovice 2005, str. 41, 71-73.