Svobodné noviny na internetu

Motto: „Pravda vítězí, ale dá to fušku.“ (Jan Masaryk)

„Sněmovna je brutální sado-maso.“ (Martin Komárek, poslanec za hnutí ANO 2011)

„Koho jste si zvolili, toho tam máte! Příště musíte lépe vybírat. Proto jděte k volbám, ale nevolte Babiše ani Zemana!“ (R. J.)

Stručně a jasně:

● Po ostudě, kterou si „uřízl dne 4. 5. 2017 na Pražském hradě, udělá M. Zeman nejlépe, když natrvalo zmizí z české politiky. A pokud by se tomu bránil, bude sesazen. Ať se se svým politickým kumpánem Babišem chytí za ruce a nechají se vystřelit na Měsíc. Tady nikomu chybět nebudou. Snad kromě Ovčáčka a Veleby. Přesto mají jednu historickou „šanci“. Mohou se stát prvními „kolonisty“ tohoto satelitu planety Země. Aspoň něčím se tito dva „giganti“ zapíší do světové historie. – Za to, co Zeman provedl, čímž udělal naší republice ostudu v celém světě, bude jako zlobivý žáček vystrčen za dveře – na hanbu. Bude tam stát s tou svou holí a opírat se o ni až do skonání věků.

● Možná se brzy dočkáme čtvrté pražské defenestrace. Koho budou lidi vyhazovat z okna tentokrát, není těžké uhodnout. Nebude to Martinic se Slavatou, ale Zeman s Babišem.

● Babiš se vetřel do českého podnikatelského a politického prostředí jako pověstná kuna do kurníku. Již teď jsou škody nedozírné.

● Babiš i jeho hnutí ANO 2011 musí neprodleně do politické „karantény“. A pak ven z politiky i z republiky.

● Babiš je jedním z politických „kostlivců“ ve skříni bývalého premiéra M. Zemana. Současný prezident, který už má velké potíže s pamětí, není až takové neviňátko, za jaké se vydává. Je to stejný lhář jako Babiš.

● Megaskandál s Babišovými nahrávkami se den ode dne mění v „nekonečnou“ politickou grotesku. Něco na způsob nekonečných televizních seriálů, kterých se určití lidé nemohou nabažit. Kdyby byl Babiš na úrovni doby a kdyby se u něho neprojevovala intelektuální „nedostatečnost“, dávno by hodil ručník do ringu a vrátil  se na Slovensko. Ale protože je rozumu poněkud mdlého, čeká, že se snad stane zázrak. Má smůlu. Bůh navštěvuje zázraky pouze lidi věřící a slušné, nikoli neznabohy a lumpy.

● Zeman je čím dál trapnější postavou naší politické scény. Je to politický a lidský mastodont, který ve slušné společnosti nemá místo. Jako všem pravěkým zvířatům i jemu hrozí smrt. U nás se již žádný podobný druh nevyskytuje. Tím je o jeho blížícím se konci rozhodnuto.

● Když vidím dnes a denně ten ošklivý, pomačkaný a vrásčitý obličej (nebo ksicht?) Babiše v televizi, je mi z něho na zvracení. Proč za to ještě musím platit povinný koncesionářský poplatek? Vždyť ta podívaná je trest dostatečný!

● Kdo si dnes vzpomene na někdejšího premiéra a předsedu ČSSD – Standu  Grosse? Byl to docela sympaťák. Až na to, že se zapletl s mafií. Zeman mu byl dokonce za svědka na jeho svatbě. Gross se znal také s A. Babišem a měl údajně kontakt i na mafiána F. Mrázka. Zkrátka: spolky s ďáblem vždy končí špatně! Tak také skončil lidsky naivní a politicky nezkušený „mašinfíra“ Gross, který uvěřil tomu, že by mohl být českým T. Blairem. Tak o něm tehdy psali naši vždy prorežimní novináři. (Také Babiš uvěřil tomu, že by mohl být českým premiérem. I on je navzdory svému pokročilému věku naivní.) Tím samozřejmě nebyl. Stal se jen „bílým koněm“ mafiánů, politickým břídilem a lidským ztroskotancem. A nakonec předčasnou mrtvolou. Není nad poučení z dějin.

● Kariéristé z hnutí ANO 2011 jsou jen političtí přeběhlíci a „čekatelé na moc“. Po Babišově pádu budou „vymeteni“ ze všech funkcí, které vykonávají, po celé republice. Takový hnůj ve veřejném životě nemá co dělat. Bude to zatím největší personální smršť, jakou tato země zažila.

● Babišovi lidé budou lidsky i profesně odstaveni, a to doživotně. Stihne je opovržení všech slušných lidí. Každý si před nimi odplivne.

● Babiš je „český“ Hitler a jeho nedemokratické hnutí/strana ANO 2011 je „českou“ obdobou NSDAP. Babiš i jeho hnutí představují smrtelné nebezpečí pro naši demokracii. Proto je třeba ANO 2011 postavit mimo zákon a Babiše zavřít.

● Podle toho, jak hloupě Babiš mluví a jaké myšlenkové procesy se odehrávají v jeho popletené hlavě, odhaduji výši jeho IQ maximálně tak na 80. Spíš míň než víc. Většího blba jsme ve vrcholné politice ještě neměli. A to pamatuji docela dost. I ten Milouš Jakeš na tom byl o mnoho líp, i když si pletl „bojlery“ a „brojlery“ a dělal chybu ve slově „kuchině“. Babiš ho se svou „českoslovenštinou“ předehnal nejméně o dvě koňské dálky. A to je na české poměry slušný výsledek. Zeptejte se žokeje Váni! Ten vám to potvrdí. Měl by to vědět, protože taky kandidoval za hnutí ANO 2011. Další trouba, který se nechal nachytat Babišem.

● Kdo velí M. Zemanovi, je jasné. Není třeba to halit do mediální „mlhy“. Se svým řídícím důstojníkem bývalé KGB (dnes FSB), se setkal během své návštěvy Číny. Pokud si neudělal pouze výlet ke svým oblíbeným pandám, pak to jistě mělo mnohem význam. Možná jen chtěl být blíž Velikému Kimovi. Zeman má totiž slabost pro mladé politiky. Svého času byli jeho „miláčky“ S. Gross a K. Březina (vnuk bývalého tajemníka ÚV KSČ J. Havlína).

● Prezident republiky M. Zeman je pošetilý a vážně nemocný starý muž, který již zcela ztratil smysl pro realitu a poslední zbytky soudnosti. Uvěřil totiž tomu, že právě on je tím jediným hybatelem zeměkoule. Má smůlu. Není. Představuje nejen brzdu na naší cestě k demokracii, ale také bezpečnostní riziko pro tento stát. Vzhledem k našemu členství v NATO je jeho setrvání ve funkci vážným mezinárodním problémem, který je nutno urychleně řešit. Jedinou cestou je jeho sesazení z této funkce.

● Máme prezidenta republiky, který se chlubí („sebechvála smrdí“) tím, že má podporu poloviny občanů. Kde by ji vzal? V porovnání s ostatními politiky je to podpora sice vysoká, ale jen hypotetická. Pravdu ukáží až volby. A v nich dostane Zeman takový „výprask“, že se z něho nevzpamatuje. Věří něčemu, co už dávno není pravda. Zeman totiž patří k lidem, kteří žijí ze své minulé slávy. Kdeže loňské sněhy jsou? Už dávno roztály.

● Také Zeman patří ke kontroverzním jedincům, o nichž se říká, že mají „z ostudy kabát“. Zeman má z těch kabátů celý šatník. Stejným „přeborníkem“ byl svého času i jeho politické „dvojče“ ‒ V. Klaus.

● Zeman je těžký psychopat, který je ve funkci prezidenta republiky nebezpečný jak pro naši demokracii, tak i pro naše členství v NATO. Proto je třeba, aby byl z této funkce odstaven a nahrazen politikem skutečně demokratickým, nikoli další loutkou Moskvy či Pekingu.

● To, co ve dnech vládní krize předvedli politici hnutí ANO 2011 (poslanci, ministři), je politická žumpa, jaká tady od roku 1989 ještě nebyla. Je to absolutní dno politické kultury. Dokonce i poslanci KSČM se ve složité politické situaci zachovali státotvorně. To lze považovat za velké překvapení od strany, která je tradičně vnímána jako extrémní levice. Jestli se dnes někdo chová extremisticky, je to právě nedemokratické hnutí ANO 2011. Jeho poslanci bojují za svého šéfa A. Babiše, jako by šlo o život. Zřejmě nejen o ten Babišův, ale i o jejich vlastní. Asi k tomu mají dobrý důvod. Strčili totiž svou hlavu do oprátky a jen čekají na okamžik, kdy jim kat (= Babiš) podtrhne stoličku, na níž stojí. Jak politováníhodné! Dobře jim tak!

● Hnutí ANO 2011 je politický odpad, který bude dříve nebo později vyvezen na skládku – spolu s ostatním haraburdím. Dříve než skončí firma Agrofert, vyvezou ho tam jako nepotřebnou veteš Babišovy náklaďáky. ‒ Atmosféra v tomto hnutí těsně před odvoláním Babiše z vlády a během mimořádné schůze o Babišově kauze v PS dne 10. 5. 2017 se dá vystihnout dvěma slovy: koncentrovaný strach. S Babišem a jeho hnutím ANO 2011 se nám zadními vrátky vracejí 27 let od Listopadu 1989 již zapomenuté praktiky starého, komunistického režimu. FUJ!

● Babiš je kreatura, jakou jsme v politice ještě neměli. To i takový Gottwald nebo Husák měli v porovnání s ním „formát“ a věděli, jak se mají chovat v politice. Zato Babiš neví nic, protože za 63 roků svého života se kromě lhaní a podvádění nic nenaučil. Zkrátka: kde nic není, ani čert nebere! Obávám se, že ani ve vězení, kam brzy nastoupí, už žádný pokrok neudělá. Jenom tam dokoná svůj život dobrodruha.

● Babiš se ocitl v roli tonoucího, který se ve své naprosto bezvýchodné a beznadějné situaci chytá každého stébla, aby se neutopil. Proto se bude snažit s sebou stáhnout pod hladinu všechny osoby, které dostal na politické výsluní. Nezávidím jeho místopředsedům za hnutí ANO 2011ani jeho ministrům či poslancům a senátorům. Stali se pouhými rukojmími tohoto arogantního slovenského megazločince, který je pro záchranu své kůže schopen udělat cokoliv. Jakoukoli špinavost, o níž je přesvědčen, že mu zachrání jeho hlavu na krku, než mu ji někdo neusekne jako té pohádkové sedmihlavé sani, nebo do ní vpálí kulku. Všech těchto lidí je mi líto, protože jistě alespoň část z nich šla do politiky s tím, že chtějí udělat něco dobrého, že si opravdu přáli, „aby bylo líp“. Místo toho je díky Babišovi hůř. Všem ‒ i jim. A teprve bude, až on z politiky odejde. Proto by se měli zavčas od svého chlebodárce distancovat. Zatím to udělal, velice nesměle, ale přece, jediný europoslanec P. Telička. Jistě proto, že ví, jak to v politice, zejména v té evropské a světové, chodí. Na rozdíl od Babišových „zápecníků“ z Česka, kteří místo buchet od mámy konzumují Babišovy koblihy. Asi zblbli právě z nich. Zkrátka, nebude líp, ale bude hůř: jim i Babišovi. Provokatér a posměváček Babiš, protože není Čech, ale „čobol“, nezná staré české přísloví, které praví: „Kdo se směje naposled, ten se směje nejlíp.“

● Co s Babišem? Svatořečit, nebo upálit? Řekl bych, že upálit. Na svatořečení je to příliš velký gauner, než aby prošel nebeskou bránou. Co kdyby ho svatý Petr nechtěl do nebe pustit? Co pak? Proto raději upálit a potom rovnou do pekla. Tam bude mít taky teploučko. Jako na jeho oblíbené Riviéře.

● Máme u nás stále ještě demokracii, nebo už tady definitivně zvítězila „hajzlokracie“ a „fízlokracie“ v čele se Zemanem a Babišem?

● Babiš není jediný arogantní a drzý Slovák, který se naučil využívat chyb našich polistopadových politiků a úspěšně parazitovat na české ekonomice a politice. Je třeba všechny tyto „vykuky“ pozavírat a poté, kdy si odpykají celý trest (bez možnosti jeho zkrácení), poslat je postrkem zpátky tam, odkud přišli – na Slovensko. Ať si je tam Fico zavře znovu – za zločiny spáchané u nich.

● Šéf lidovců P. Bělobrádek se ve vládní krizi chová jako užitečný idiot – ve vztahu  k Babišovu hnutí ANO 2011. Pokud si myslí, že tím získá nějaké politické body v blížících se volbách, velice se mýlí. Jeho strana bude voliči „potrestána“ stejně jako hnutí ANO 2011 a ČSSD. Voliči KDU-ČSL „vypráší kožich“ a do sněmovny se nedostane – ani s Gazdíkem, ani bez něho. Je to pořád stejná lidovecká politika, která nikdy nikomu a ničemu neprospěla.

● Dalším užitečným idiotem v naší současné politice se ukázal být nově navržený ministr financí – I. Pilný. Tento „pilný“ nohsled A. Babiše poté, kdy ho jeho vlastní hnutí/strana nedalo/a na kandidátku pro podzimní volby, udělal politický přemet hodný špičkového gymnasty. Klobouk dolů, neboť se jedná již o politického „dědečka“, který bude mít v létě 72 let. Je stejně starý jako lidská a intelektuální troska, jež momentálně sedí na Pražském hradě a dělá ostudu v celém světě. Poslanec Pilný  přijal angažmá ve frašce, kterou s naší veřejností již několik měsíců hraje předseda ANO 2011. Nic horšího jsme tady od Listopadu 1989 neměli. Aspoň něčím se Babiš/Bureš zapíše do „dějin“. Na víc nemá, protože by to musel být úplně jiný „formát“, než tento slovenský přivandrovalec ve skutečnosti je.

● Svou právě skončenou návštěvu Číny vydává Zeman a jeho „papoušci“ div ne za světodějný čin. Prezentuje se jako „stavitel“ mostů mezi Evropou a Dálným východem. Jednoho takového „stavitele mostů“ mezi Východem a Západem jsme už u nás měli. Jmenoval se E. Beneš. O jeho neslavném konci se lze dočíst v každé učebnici dějepisu. Zeman se stane jen jeho nepovedenou karikaturou.

●●●

Politický kabaret v přímém televizním přenosu

Nebudu psát o nekonečně trapném představení, které nám předvedl prezident republiky dne 4. 5. 2017 na Pražském hradě, když přijímal/nepřijímal demisi/nedemisi premiéra B. Sobotky. To už je obehraná písnička. Internet je toho plný a mezinárodní ostuda dostatečně velká.

Prezident si tím jen vysloužil „neúctu“ velké části svých potencionálních voličů, kteří jaksi z tradice vždy považovali „hlavu státu“, jak se u nás říká, za osobu úctyhodnou. Zeman jí od 4. 5. 2017 přestal být ‒ a už jí nikdy nebude. Jeho škoda!

Myslím si, že tolik slov, kolik jsem jich vyplýtval na tuto „lapálii“, je až přespříliš. Stačila by na to jednoduchá věta s několika neslušnými slovy. Za víc to opravdu nestojí.

Zeman si stále ještě myslí, že je bůhvíjak chytrý a že se mu podařilo „převézt“ všechny ostatní. Nepřevezl nikoho. Pouze jeho převezl starořecký Charón přes řeku Styx do politického podsvětí, odkud není návratu. A to je konec Zemanova příběhu.

●●●

Ústavní „kutilové“ z Pražského hradu

Hradní „Kašpárek“ s rolničkami v roli tiskového mluvčího i jeho neomylný šéf, „Děd Vševěd“, jsou věru komické postavičky k popukání. Každý zvlášť i oba dohromady.

Tito dva představitelé „Hradu“ (nikoli Mírova, kam spíš patří) jsou zatím nejviditelnějšími figurkami cirkusu, který již řadu týdnů baví lid po celé republice. Je to zatím bezkonkurenčně nejlepší politický kabaret, jaký jsme tady od Listopadu 1989 měli. Jen ti dva protagonisté si jaksi neuvědomují svou nekonečnou trapnost a malost.

Zeman už dávno není onou nevysychající studnicí moudrosti. To už jsou „staré pověsti české“. Ovšem nikoli ty od A. Jiráska. I k nim má Zeman svou úrovní daleko, předaleko. Tak jako se někdy zvrhne komedie ve frašku, podobně i z lidí, původně osobností, se mohou stát jen nepovedené karikatury, atrapy. To je Zemanův případ.

To, co předvádí, je jen jako předčasný pohřeb. Vídáme to občas i v televizi, když ukazují záběry z LDN: nemohoucí stařenka by ráda umřela, ale smrt stále nepřichází. U předčasně „zemřelých“ politiků se to stává taky. Zkrátka, je to čím dál tím smutnější podívaná.

J. Ovčáček, poté, co neúspěšně po dobu mnoha měsíců hledal, ale nenašel slibované články novináře F. Peroutky (také v tomto případě se jedná o ostudu mezinárodního kalibru), se vrhl po prezidentově boku s vervou sobě vlastní do zcela odlišného oboru. Je jím ústavní právo.

Ústavních právníků máme u nás tolik, že by je mohl vidlemi přehazovat. Pražský hrad však usoudil, že o jejich služby nestojí a rozhodl se jít vlastní cestou. Ústava – neústava. Nejen Ovčáček, ale i ekonom („na baterky“) a rádoby prognostik M. Zeman předvádějí již řadu dní to, čemu se říká právní či ústavní „kutilství“. Známý „Kutil Tim“ z televize je ve srovnání s nimi úplný břídil a měl jít k nim „do učení“.

Aby v tom dotyční pánové/soudruzi nebyli sami, přizvali si ke svému průkopnickému počinu „odborníka“ na slovo vzatého: známého brněnského právníka Z. Koudelku. Tento pán se zapsal do našich polistopadových dějin tím, že „zaštítil“ jako právník amnestii prezidenta V. Klause z roku 2012.

Již jen za tento čin by měl jít Koudelka do vězení – na hodně dlouho. Spoluzavinil totiž to, že lidé podezřelí z velkých ekonomických zločinů se bez trestu dál pohybují na svobodě. Proto není divu, že kromě Hradu o jeho „právní“ služby nikdo nestojí a žádná politická strana ho nechce na kandidátku. Kdo by se kompromitoval?

Ústavní „kutilství“ Všeználka z Pražského hradu je opravdu úsměvné. Někdo, zdá se, kandiduje na příštího pacienta Psychiatrické léčebny v Bohnicích. Tamější personál, v jehož čele stojí Babišův soukmenovec M. Hollý, již prý má dvě svěrací kazajky připravené a na nové pacienty z Hradu se těší.

●●●

Jak naložit s novinářskou „žumpou“ z Mafry?

Již dva týdny je novinářská obec i občané naší republiky, která je zatím stále ještě demokracií, nikoli jakýmsi „Babišistánem“, svědkem skandálu nebývalých rozměrů. Zrodil se na půdě dvou kdysi nejprestižnějších a nejprodávanějších českých deníků – MF Dnes a Lidových novin (LN).

Ponechme stranou fakt, že LN byly „ukradeny“ předlistopadovým disidentům a postupně přivedeny některými bezcharakterními a nezodpovědnými novinářskými „turisty“, presstituty, až do současného zoufalého a politováníhodného stavu. Takto vzniklou škodu, zejména morální, až nepůjde napravit. Je nevratná.

Poté, kdy oba deníky v roce 2013 zakoupil slovenský oligarcha A. Babiš a učinil z nich součást mediální divize firmy Agrofert, jde úroveň těchto periodik od deseti k pěti a od pěti k nule. Nyní se ocitla na oné symbolické nule. Zkrátka: došlo k propadu z nejvyššího patra budovy, kterou oba deníky obývají, až do žumpy plné fekálií. Pokud se novináři z těchto deníků mezitím v onom nevábném a nesnesitelně páchnoucím obsahu neutopili, čekají je neradostné časy. Velice brzy.

Po zveřejnění tajně pořízených nahrávek s A. Babišem, na nichž „úkoluje“ novináře  z Mafry M. Přibila, to s Babišovým vydavatelským domem vypadá velmi, velmi zle. Vyšetřování této kauzy ještě ani pořádně nezačalo, ale už teď je zřejmé, že bez exemplárního trestu pro viníky se to neobejde. Vidím to tak, že to skončí novou „popravou“ na Staroměstském náměstí, podobnou té z roku 1621.

Ale protože by tímto novinářským „hnojem“ bylo toto historické náměstí znesvěceno, bude lépe přesunout tuto popravu někam na periférii, kde se mezitím ocitli i tito „elitní“ Babišovi novináři a jejich noviny. Už je nikdo nebude číst a kupovat a oba deníky postupně zaniknou, protože nepůjdou na odbyt. Tak to přece v tržní ekonomice, k níž se jejich chlebodárce v roli „světového“ ekonoma a nejlepšího ministra financí všech dob, přece hlásí. Popravou se tak v předstihu vyřeší i problém nezaměstnanosti těchto presstitutů.

Je dobře známo, že na Staroměstském náměstí v Praze se v minulosti konala řada velmi slavných i osudových poprav. V roce 1621 zde bylo popraveno pro výstrahu ostatním 27 představitelů protihabsburského odboje. Ještě větší co do počtu exekuovaných byla poprava z roku 1437, po dobytí hradu Sionu nedaleko Kutné Hory. O život tehdy přišlo 53 osob v čele s „odbojníkem“ proti nedávno korunovanému českému králi Zikmundu Lucemburskému. Majitel dobytého hradu Sionu, Jan Roháč z Dubé, byl oběšen v pozlacené oprátce na nejvyšším místě obrovské, třípatrové šibenice. Kdyby tenkrát lidé znali barevnou televizi, naskytla by se jim podívaná přímo exkluzivní.

Poprava stoupenců Jana Roháče z Dubé byla dosud největší známou staroměstskou exekucí. Ta úplně největší však toto historické náměstí teprve čeká. Bude jí „poprava“ novinářů z Mafry. Bude to „masakr“ (nikoli motorovou pilou, i když i ta by se možná hodila), jakou Praha ještě nezažila. Delikventům má být před popravou vyříznut jazyk a useknuta pravá ruka, podobně jak se to v r. 1621 stalo slovenskému lékaři J. Jesenskému-Jesseniovi. I když: to byl přece jen jiný „formát“, než je A. Babiš, který Slovákům rozhodně žádnou čest nedělá.

To, o čem zatím není rozhodnuto, je fakt, kdo bude mistrem popravčím. Protože Praha nikoho takového nemá, jelikož se od r. 1990 nepopravuje, bude nutno obrátit se o pomoc do zahraničí. Jasno není ani o způsobu popravy. O tom, zda se bude jednat o dekapitaci či jiný způsob eliminace těchto jedinců (redaktor M. Zvěřina z LN píše 14. 5. 2017 o „vaporizaci“), zatím není rozhodnuto. Návrhů je mnoho. Podle některých by mohl být použít příklad z KLDR (protiletecké střely či „atomové dělo“), nebo z Islámského státu (obrovská železná klec s použitím plamenometů). Fantazii se opravdu meze nekladou.

I tak je zřejmé, že tato obrovská poprava se stane světovou senzací a určitě se zapíše do Guinnessovy knihy rekordů. Budou při ní vyhlazeni všichni manipulátoři s pravdou a obchodníci se lží ve službách slovenského politického dobrodruha A. Babiše. Ten bude souzen a popraven později – jiným způsobem.

─────

Čtenáře-sadisty, kteří se už těšili na tuto nabízenou podívanou, musím zklamat. Bojím se, že tak divoké to nejspíš nebude. Jako ostatně u nás nikdy nic. Přesto: viníci si trest zaslouží a měl by být doopravdy exemplární. Aby jednou provždy nepoctivé novináře, ony presstituty, přešla chuť v něčem takovém pokračovat.

Ten, kdo přece jen letmo sledoval celou kauzu s odposlechy, jistě zaregistroval alespoň tři jména: Marek Přibil, František Nachtigall a Jaroslav Plesl. O tom, že by tito pánové měli již řadu dní pobývat v policejní cele, nemůže být nejmenších pochyb. Proč tomu tak dosud není? Policie musí urychleně konat, zajistit důkazy, provést domovní prohlídky a další úkony, související s trestním stíháním těchto osob. Jak to, že státní orgány nekonají? K čemu je tady máme?

Na to, jak budou potrestáni další konkrétní viníci, si budeme muset ještě pár dní počkat. Neměli bychom však čekat dlouho, aby zase někdo celou kauzu nezametl pod koberec, jak je u nás zvykem. Nejprve je třeba provést kompletní rešerši všech článků, v nichž jsou dehonestováni představitelé vládních i dalších politických stran a hnutí. Věc se musí důkladně vyšetřit, autoři článků musí být vyslechnuti a případně obviněni, pokud se něčeho dopustili. Bude kolem toho ještě mnoho práce. Nelze však připustit, aby to těmto lidským hyenám prošlo a zůstalo to bez potrestání.

Největším viníkem, jak se zdá, je bývalý novinář deníku „Právo“ (dříve komunistické „Rudé právo“) M. Přibil. Tento „novinář“ si možná o sobě myslí, že je bůhvíjak úspěšným spisovatelem, když se mu podařilo vydat jakousi prózu. Takových „spisovatelů“ (či spíše „sepisovatelů“ nejrůznějších blábolů) tady už bylo a život jde pořád dál. Možná i M. Přibil tuto skutečnost pochopil, a proto se snažil získat „slávu“ jiným způsobem, že totiž bude psát články, ostouzející politiky těch stran, na něž prstem ukáže jeho chlebodárce – A. Babiš.

A tak se vrhl do práce. Pár takových článků sesmolil a otiskl, leč s nevalným výsledkem. Všichni dotyční pánové, o nichž se v nich psalo, v politice zůstali, třebaže Přibil i Babiš na ně „měli nabito“. Asi ten jejich kanón nezasáhl cíl dostatečně razantně. Příště se budou muset polepšit.

Přibilův novinářský předvolební „experiment“ bychom mohli s jistou nadsázkou označit za čin „Hérostrata z Mafry“. Požár v Lidovém domě jeho články sice zažehly, avšak hasičům se ho podařilo zneškodnit a ani škody nebyly tak velké, jak se to zpočátku zdálo. Přibil zřejmě hodlal „nabíjet“ svůj novinářský kanón dál, ale do toho přišla ona aféra s nahrávkami, které jeho i Babiše usvědčují z bezprecedentního skutku, jaký tady od Listopadu 1989 ještě nebyl.

Ne že by se u nás nikdy neodposlouchávalo a odposlechy nezveřejňovaly. Zatím ale do toho takto otevřeně nebyl žádný politik zapletený. Z tohoto důvodu je Babiš politicky „mrtvý muž“, který už tady žádné štěstí neudělá. Kdyby byl Čech, věděl by, že s něčím takovým uspět nemůže. Škoda, že ho jeho nenahraditelný a univerzální J. Faltýnek nevaroval včas. Pozdě bycha honiti, že ano?

Buďme upřímní! Tu a tam informace od našich „elitních“ policistů, státních zástupců či advokátů vesele unikaly k vybranému okruhu novinářů, a to po celá léta. Stalo se veřejným tajemstvím, že tady legálně i nelegálně odposlouchává kdekdo kdekoho. I to je smutný obrázek stavu naší politické kultury, o němž se dlouhá léta mlčí. Až teď se o tom začalo mluvit, protože mnoha politikům zřejmě teče do bot. Volby se totiž blíží…

Ještě jeden aspekt Přibilova činu by neměl zůstat bez povšimnutí. Totiž ten, že tento mladý muž svou jedinou „správnou školu“ dostal od novinářů z deníku „Právo“. Listu, který byl po r. 1989 „zprivatizován“ stejně podivným způsobem jako „Mladá fronta“. Přibilovými „školiteli“ se stali ostřílení předlistopadoví komunisté, jako bývalý soudruh Z. Porybný, který je zase odchovancem takových novinářských „es“, jako byli soudruzi Z. Hoření, J. Kojzar či J. Houfová.

Z toho plyne jedno důležité poučení: Všude tam, kde figurují nějakým způsobem komunisté, jedná se vždy o něco nekalého, před čím je třeba se mít na pozoru. Stále totiž platí: Komunista zůstane komunistou, i kdyby trakaře padaly. Případ A. Babiše to nade vši pochybnost potvrzuje.

A jak naložit s Babišovými „presstituty“ z Mafry? Řešení se nabízí dvojí: buď radikální, nebo umírněné. Osobně bych dal přednost tomu radikálnímu, aby se celá kauza uzavřela co nejrychleji. Dělá nám totiž jenom ostudu a kazí dobré jméno našeho státu jak v Evropě, tak i ve světě.

Radikální varianta zahrnuje tato opatření: úředním rozhodnutím zastavit s okamžitou platností vydávání obou deníků; personál propustit a poslat na úřady práce; šéfredaktory a další osoby, zapletené do této kauzy, zatknout, obvinit a zavřít.

Mírnější varianta předpokládá, že větší část zaměstnanců odejde sama. Pokud ne, bude nutno zahájit všeobecný bojkot těchto deníků: nekupovat je, nezadávat do nich reklamu ani inzerci; politici by těmto deníkům neměli poskytovat rozhovory ani další informace, měli by je ignorovat. Zkrátka: „vyhladovět“ personál a přinutit management, „aby zavřel krám“.

Ať bude zvolena a realizována ta či ona varianta, je třeba konat urychleně a nedat prostor těmto lidem, aby se mohli ze svého odsouzeníhodného počínání vyvinit. Všichni viníci musí být přísně potrestáni!

Přimlouvám se za to, aby soudní proces s těmito osobami byl vysílán v přímém televizním přenosu. Je to sice neobvyklá věc, ale velice výchovná. Nebezpečí, které tato kauza představuje pro naši demokracii, je tak veliké, že to není opatření nijak přehnané. Jsem si jist tím, že kdybychom podobné opatření využili již dříve, nemuseli bychom dnes řešit takové kauzy, jako je případ M. Přibila, „Hérostrata z Mafry“.

●●●

Je třeba „deratizovat“ veřejnoprávní média!

Původně jsem zamýšlel o tomto tématu psát v samostatném článku s názvem: „Je Česká televize stále ještě česká?“ Do toho přišla vládní krize a dílčí téma se rázem proměnilo v mnohem širší problém. Možno říci: problém existenční. Začíná to být vskutku vážné!

Teprve ve dnech vládní krize si každý kriticky myslící a zodpovědný občan uvědomí, jak důležitá jsou veřejnoprávní média – Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Tím spíš je nutné, aby v nich pracovaly nikoli líbivé tvářičky, nýbrž osoby, vyrostlé z ideálů, které se zrodily z politické změny na konci roku 1989. Lidé, kteří nejen svým vystupováním před televizní kamerou či rozhlasovým mikrofonem (může to být předstírané), ale i svým smýšlením a skutky jsou bytostnými demokraty, nikoli jen politicky indiferentními světoobčany.

Bez tohoto předpokladu uhájit svobodu a demokracii proti jejich odpůrcům a oklešťovatelům nelze. Je to úkol prvořadý a pro jeho splnění je třeba podstoupit nejednu oběť. A to i za cenu, že se budeme v zájmu ochrany těchto hodnot na časově omezenou dobu chovat se vší rozhodností, tvrdostí a nesmlouvavostí.

Je proto potřeba, aby v předvolebním čase z těchto médií odešli všichni ti, kdož nejsou přesvědčenými demokraty, i ti, kteří otevřeně či skrytě „kopou“ za falešně maskované autoritáře typu Zemana a Babiše. Jsou to v prvé řadě lidé, které lze souhrnně označit jako „kobliháře“, čili stoupence slovenského miliardáře A. Babiše, a Babišova „pátá kolona“ – Slováci z první, druhé a třetí generace, žijící v českých zemích, zejména v Praze.

Tito Slováci vesměs hovoří česky a někteří se i za Čechy vydávají (jako např. A. Babiš), avšak nikdy se doopravdy neasimilovali a zůstali myšlením i politickými sympatiemi Slováky. Představují pro naši demokratickou republiku stejné nebezpečí, jako kdysi sudetští Němci pro předmnichovskou Československou republiku.

Neházejme tyto lidi do jednoho pytle se slovenskými umělci, herci a zpěváky, kteří v českých zemích po léta hostují a obohacují naši kulturu. Ti to dělají upřímně, nikoli na politickou objednávku osob, jako je A. Babiš a jeho kamarila.

Působení Babišovy „páté kolony“ v českých veřejnoprávních médiích představuje smrtelnou hrozbu pro naši svobodu a demokracii. O tom, jak by to dopadlo, kdyby dostali příležitost, nás tito napůl Slováci a napůl Češi přesvědčili během letošního přebírání cen Českého lva 2016. Byl to skandál a hnus v přímém televizním přenosu.

Není žádný důvod pro to, aby lidé typu A. Babiše, po zániku čs. federace a po vzniku dvou samostatných států, působili v české ekonomice a politice. Stejně tak není žádného opodstatnění pro to, aby se u nás roztahovali Slováci, které si sem přivedl ještě za minulého režimu G. Husák. Ať se vrátí na Slovensko – ke svým krajanům. My tady máme dost svých lidí a jejich služby nepotřebujeme.

Ač to bude znít jako „brutální sado-maso“ (slovy poslance za hnutí ANO 2011 M. Komárka), kunu (= A. Babiše) bude třeba z českého politického „kurníku“ vypudit a vyexpedovat tam, kam patří – na Slovensko. Ať si ho tam Fico s Kaliňákem a Žitňanskou zavřou do vězení na doživotí.

Škody, které tento slovenský rádoby podnikatel a politický dobrodruh stačil napáchat nejen v ekonomice, ale i na mezinárodní pověsti ČR, jsou nedozírné. Je třeba s tím rázně skoncovat. Demokracii je nutno hájit, někdy i prostředky nedemokratickými, je-li to nutné.

Jenom naivka a hazardér by takto naléhavou věc neřešil. Musíme k tomu přistoupit zodpovědně, avšak s veškerou rozhodností, protože se jedná o další politické směřování našeho státu. Jde o to, zda i nadále zůstaneme demokratickou republikou, byť pod vládou „zkorumpovaných stran polistopadového establishmentu“, jak o tom ve svých projevech často blábolil A. Babiš, tato komunisticko-estébácká „konzerva“ minulého režimu, nebo se staneme východoevropskou oligarchií ukrajinského typu v čele s pohrobky předlistopadové KSČ.

Nic takového připustit nelze! Proto musí A. Babiš a jeho „pátá kolona“ z kola ven – a zpátky na Slovensko. O Zemana se „postará“ příroda. I jeho konec se blíží.

Již řadu měsíců (patrně v předstihu před plánovaným vítězstvím A. Babiše ve volbách) začala pracovat v ČT řada Slováků – na viditelných pozicích redaktorů a reportérů. Jako bychom neměli dost svých lidí. O slovenských režisérech, kterých jsou u nás všude mraky (divadlo, film, média) ani nemluvě. Uvedu alespoň některá jména: Mariana Kopecká, Katarína Sedláčková či Peter Duhan ml. (syn bývalého ředitele Českého rozhlasu, který aspoň mluvil česky).

S tímto „taháním“ Slováků do ČT to zatím dovedl nejdál Michal Kubal, jinak docela zkušený a zdatný televizní reportér a nejnověji i moderátor hlavní zpravodajské relace ČT. Pořad „Objektiv“ moderuje již nějakou dobu jistá Aneta Kubalová. Je to Kubalova sestra, nebo manželka? (V ČT jsou zaměstnáni také Z. Šámal a B. Šámalová. Takže: rodinný podnik jako vyšitý – za peníze koncesionářů.) Kdy už konečně udělá někdo tomuto „rodinkaření“ přítrž? Je to drzost do nebe volající!

Tato mladá žena se zcela bezostyšně odvažuje z obrazovky české veřejnoprávní televize mluvit slovensky. To je naprostý skandál, který nemá obdoby. A staronový ředitel ČT P. Dvořák, který je rád, že znovu obhájil svou funkci, raději mlčí a tváří se, že je všechno v pořádku. Není!

Kolik takových „zakuklených“ Slováků v ČT pracuje a skrytě fandí Babišovi? To by si měli pohlídat kmenoví zaměstnanci televize, aby nedopadli stejně jako B. Sobotka, když si do vlády neprozřetelně nasadil onu známou „veš“ v kožichu jménem A. Babiš?

Abych to shrnul pro ty, kteří stále ještě nechápou, oč tady běží: Slováci pracující v ČT a ČRo jsou potencionálním ohrožením nezávislosti těchto médií, protože mohou manipulovat vysílání ve prospěch A. Babiše, případně (na technických pracovištích) rušit televizní signál, což se často děje. Stačí to pozorně sledovat ‒ a je to jasné.

Babiše bude nutno zcela „odříznout“ od veřejnoprávních médií, aby je nemohl zneužívat pro svou předvolební kampaň. Ať si jde „krmit“ svými pohádkami a koblihami svoje voliče na náměstí měst a obcí a neobtěžuje svými hysterickými projevy diváky ČT a posluchače ČRo. Nikdo tu na něho není zvědavý – kromě konzumentů koblih. A hlavně: ať si to platí z těch svých miliard, které si „nahospodařil“ bůhvíkde a bůhvíjak.

Rovněž z veřejnoprávního Českého rozhlasu (ČRo) je třeba vypoklonkovat všechny ty, kdož „kopou“ za Babiše. A to nejen J. Pokorného, ale i některé další pracovníky z redakce zpravodajství. Je nepřijatelné, aby za peníze koncesionářů dělali permanentní kampaň osobě, jež je podezřelá z veřejného lhaní a mnoha kriminálních deliktů.

O novinářské „žumpě“ z Mafry netřena ztrácet slov. Až zmizí Babiš v propadlišti dějin, dojde i k jejich „vaporizaci“. Pokud by někdo ze čtenářů neznal význam tohoto slova, nechť se obrátí na redaktora Lidových novin (LN) M. Zvěřinu, který jim to vysvětlí. Bude se to totiž týkat i jeho osoby.

17. 5. 2017

‒ RJ ‒