Jan Marek Marci z Kronlandu
V české pobělohorské společnosti najdeme jen málo představitelů inteligence, kteří by vynikali nad průměr a zároveň nebyli ve své činnosti přespříliš determinováni základním náboženským schématem té doby: katolíci versus protestanti.
Jednou z těchto pozoruhodných osobností, jež se „vylouply“ ze všeobecné šedi této neutěšené epochy českých dějin, byl renesanční polyhistor – Jan Marek Marci z Kronlandu (1595-1667). Od smrti tohoto nejvýznamnějšího českého přírodovědce 17. století nás dělí rovných 350 let.
Jak bylo v období přechodu od renesance k baroku obvyklé, rozsah vědeckého zájmu některých učenců byl obrovský. Platilo to i pro Marciho, který se zabýval medicínou, fyzikou, astronomií, matematikou i filozofií. Vzhledem k izolaci pobělohorských Čech od zbytku Evropy zůstával tento vědec téměř neznámý a jeho dílo je dodnes nedoceněno.
Jan Marek Marci (latinsky: Joannes Marcus Marci) se narodil dne 13. 6. 1595 v Lanškrouně ve východních Čechách. Jeho otec byl správcem statků litomyšlského panství, a proto mohl jeho syn jít na studia. Začal studovat na gymnáziu v Jindřichově Hradci a poté se věnoval filozofii a teologii na jezuitské univerzitě v Olomouci. V roce 1616 získal titul magistra a o dva roky později se rozhodl pokračovat ve studiu medicíny na pražské univerzitě.
Tady ho zastihly události stavovského povstání (1618-1620), jež tragicky zasáhly jak do života české společnosti, tak i samotné univerzity. Jeden z jejích rektorů, slovenský lékař Jan Jesenský-Jessenius, byl v roce 1621 popraven na Staroměstském náměstí – jako jeden ze 27 vůdců protihabsburského odboje.
Mladý lékař Jan Marek Marci zůstal ušetřen osudu mnohých kolegů-nekatolíků, kteří museli po Bílé hoře (8. 11. 1620) odejít do exilu. Protože se hlásil ke katolicismu, jeho vědecká kariéra nebyla ohrožena a mohla nerušeně pokračovat. V roce 1625 Marci obhájil doktorskou práci z medicíny a byl jmenován profesorem lékařské fakulty – ve svém oboru nadlouho jediným. Později se stal i děkanem této fakulty. Věnoval se ovšem i své lékařské praxi a byl jmenován hlavním hygienikem Českého království.
Medicínou se Marci zabýval také ve svém prvním velkém vědeckém pojednání, v němž spojil praktické poznatky s filozofickým pohledem na svět. Rozvíjel v něm úvahy o dědičnosti, jakož i o vztahu mezi živým a neživým, mezi tělem a duchem. Toto dílo bylo vydáno pod latinským názvem: Idearum operatricium idea (Idea tvořitelských idejí, 1635). V roce 1636 Marci diskutoval s anglickým lékařem W. Harveyem, který tehdy navštívil Prahu, o jeho objevu krevního oběhu.
Vědecký zájem Jana Marka Marciho se mezitím přesunul od medicíny k fyzice. Výsledky svých experimentů tento vědec shrnul ve spise „O úměrnosti pohybu“ (De proportione motus seu regula sphygmica ad celeritatem et tarditatem pulsum, 1639). Podobnou problematikou se v té době zabýval i slavný astronom G. Galilei, avšak Marci dospěl ke svým závěrům nezávisle na znalosti jeho výzkumů. Ve zmíněném spise popsal nejen volný pád, skládání pohybů a kmitání kyvadla, ale i balistickou křivku, jež byla důležitá pro zaměřování dělostřelby. V době třicetileté války (1618-1648) to byla věc nanejvýš praktická a okamžitě využitelná.
Mezi vrcholné objevy Jana Marka Marciho patří v oboru fyziky ráz těles (srážka dvou koulí). Před ním se touto záležitostí zabýval již francouzský učenec R. Descartes. Marci jako první evropský vědec jasně rozlišil pružný a nepružný ráz. Ve svých knihách popsal ráz přímý i šikmý, ráz těles o stejné i rozdílné hmotnosti, ráz koulí i jinak tvarovaných objektů. Jeho závěry znal i holandský fyzik Ch. Huygens, který mu nicméně vytýkal, že směšuje fyziku s filozofií.
Jan Marek Marci byl učencem, jenž žil na rozhraní dvou epoch. Jednou nohou vězel ještě v renesanci a tou druhou již stál v epoše začínajícího baroka, v němž byly položeny základy moderní vědy. Marci ostatně samotnou vědu a filozofii od sebe neodděloval: zajímal se jak o fyziku, tak i o hermetické nauky a mystická tajemství. Příznačné pro něho bylo, že stále ještě věřil tomu, že Země je středem vesmíru (geocentrismus).
V oboru matematiky se Marci zabýval otázkou kvadratury kruhu (latinsky psané dílo: Labyrinthus, in quo via ad circuli quadraturam pluribus modis exhibetur, 1654), ve fyzice (optice) lomem a rozkladem světla, jakož i měřením času pomocí kyvadla, v medicíně např. epilepsií, fyziologií mozku či embryogenezí. Ve filozofii Marci spojoval novoplatonismus s peripatetismem: rozvíjel teorii semenných idejí jako tvůrčích plastických sil přírody (Philosophia vetus restituta, 1662).
Své knihy tento český učenec psal latinsky, ale ovládal i řečtinu, hebrejštinu, arabštinu a řadu dalších jazyků. Za zásluhy v oblasti medicíny byl v době třicetileté války jmenován císařským radou. V r. 1654 byl povýšen do zemanského stavu (získal přídomek: z Kronlandu) a v r. 1658 se stal osobním lékařem císaře Leopolda I. Od r. 1662 byl rektorem pražské Karlo-Ferdinandovy univerzity.
V roce 1667 byl navržen za člena anglické Královské společnosti (Royal Society). Dříve, než se jím mohl skutečně stát, Marci dne 10. 4. 1667 v Praze zemřel. Krátce před svou smrtí byl ještě přijat do jezuitského řádu.
8. 4. 2017
PhDr. Rostislav Janošík
Komentáře
Přehled komentářů
Od 12. století do roku 1868 měla japonská společnost zvláštní strukturu vzdáleně podobnou evropským konstitučním monarchiím. Císař byl formálním panovníkem bez výkonné moci. Skutečnou vládu vykonával šogun - "nejvyšší velitel armády". Je jasné, že na tuto funkci byl "veliký nával" takže se nelze divit, že se jí většinou ujali nejagresivnější členové vysoké šlechty, kteří jí předávali svým potomkům v rámci rodinného klanu a úporně bránili "ostatním klanům" tuto funkci uchopit. ( Studijní literatura : film Ran Akiry Kurosawy )
Proto se ani nelze divit, že silný šogun - znamenal tvrdou diktaturu, ale klid v zemi, zatímco slabí šogunové = relativní svoboda a války mezi jednotlivými klany. Takové válečné období nastalo během 15-16 století Japonci vznosně označené jako "období Sengoku" neboli "doba válčících států". V 90. letech 16 století konečně nabyl vrcholu jeden z klanových vůdců Toyotomi Hideyoshi, který se chtěl zapsat do dějin Japonska nejen jako budoucí šogun, ale i jako dobyvatel Číny. Jako "předpolí" pro útok na čínskou pevninu si vybral Korejský poloostrov, na který zaútočil v roce 1592. A vskutku - samurajové s katanami byli natolik silnější než korejské pozemní vojsko, že dobyli poloostrov za 3 měsíce. Problémeček byl v tom, že se Korejci dobyli zpět Pchjongjang ( dnešní hlavní město Severní Koreje ) a přístavy na sever od něj, odkud na Japonce neúnavně útočilo daleko vyspělejší korejské námořnictvo. Tím znemožnilo řádné zásobování japonských vojsk, a tím i původní plán útoku na Čínu. V letech 1592-1598 byl "na východní frontě klid" - tedy občasné příměří a mezi tím krvavá válka nevedoucí nikam. V roce 1598 Hideyoshi zemřel. Toho využil Iejasu Tokugawa, který korejskou invazi od začátku nepodporoval. Zaútočil svými vojsky přítomnými na japonských ostrovech na ostatní klany, které díky námořní blokádě nestihly stáhnout vojska zpět do Japonska a byly poraženy. Tak se Tokugawa stal od roku 1603 šogunem a zakladatelem vlády klanu Tokugawů v Japonsku. Tokugawa si dobře uvědomoval jak přišel k moci, a proto se mu jakékoliv kontakty Japonska s vnějším světem jevily jako nebezpečné, "narušující rovnováhu nebes", proto portugalské obchodníky vyhostil, katolické misionáře popravil a zahájil etapu přísné izolace Japonska od vnějšího světa. Tato izolace byla ukončena šokem. Po 250 letech zdánlivého klidu - 3. července 1853 v Tokijském zálivu zakotvily čtyři "černé lodě" ze kterých se vylodil velitel pacifických vojsk USA Matthew Perry. Střelbou z lodních děl ( slepými náboji ) si na umírajícím šogunovi Ieyoshi Tokugawovi, vynutil převzetí dopisu s ultimátem americké vlády říkajícím, že byl pověřen zajistit otevření Japonských přístavů pro americké obchodní lodě "jakýmikoliv prostředky". Poté sdělil šogunovým úředníkům, že toto byla pouze "přátelská návštěva", že nyní odjíždí a dává Japonsku rok na rozmyšlenou, po roce se však vrátí "podepstat smlouvu o spolupráci" s opravdovou válečnou flotilou.....
Mimochodem jeho vlajková loď byla parní fregata USS Susquehanna, která spolu s ostatními paroloděmi budila v Japoncích hrůzu a navíc si pozdějí "zahrála" v románu Julese Verna "Okolo měsíce" jako loď, která vyzvedla z Tichého oceánu "kosmonauty" - alias cestovatele kolem Měsíce v dělovém projektilu. OK - už za půl roku, v únoru 1854, přijel Perry s 10 "černými" paroloděmi a podepsal "mírovou smlouvu". ......
A v čem je poučení z dnešní pohádky ? V roce 1603 se Japonsko na 250 let uzavřelo světu. Perry z paluby kanóny ozbrojených železných parních lodí viděl v roce 1854 zemi s plachetními lodičkami, rýžovými políčky, blátivými cestami, mezky, luky, šípy meči, dřevěnými děly a doutnákovými mušketami získanými nelegálním obchodem s portugaskými piráty. Po 25 letech, kolem roku 1880, dohnalo Japonsko 250 leté zpoždění a bylo zemí s průmyslem, bankami, telegrafem, parní železnicí, válcovanými silnicemi, paroplavbou, kulomety Gattling - hospodářstvím nepříliš odlišné od středně vyspělého Evropského státu téže doby.
Turbo-Japonci (2)
(MUDr. Petr Kubáč, 3. 5. 2017 17:20)
Otázka třeba může znít - co my jsme zvládli za 25 let od pádu bolševika, ale odpověď by mohla být "nesrovnávej extrémně příznivou situaci Japonců s námi". Tak si můžeme dát jiný příklad : ještě v roce 1975 byl hrubý domácí produkt Jižní Koreje nižší než Severní. Pak se Jižní korejci "naštvali" a za 30 let v 90. letech můj bratr těžce sháněl prvního nedostatkového "berušáka" - Hyundai Accent. Mimochodem proč stojí fabrika Hyundai v ČR a ne Škodovka v Koreji ? Jestli je vám tento příklad málo mám tady ještě jeden - v roce 1978 zjistili komunističní pohlaváři že Čínská národní banka nemá ani 40 000 dolarů, které potřebovali k vycestování na zasedání OSN do New Yorku. Dnes je Čína největším držitelem Amerických státních dluhopisů na světě. Budeme pokračovat ?? Mohu sloužit Singapurem, Vietnamem, Malajsií, Indonésií ( v posledních dvou navzdory Islámu brzdícímu společenský pokrok ). Tedy ještě jenou - v čem je poučení z dnešní pohádky ? Zatímco Asiati mají schopnost usilovně pracovat a za rok dohnat 10 let Evropského civilizačního vývoje, Evropani a potažmo my jsme se začali soustředit na boj za práva 3-4 generace nefachčenků nehnout prstem ani v 5. generaci? Je tedy otázka - připlujou za pár let neporazitelné "černé lodě" rozsévající hrůzu - z Asie ?
Možná by stálo za to velice stručně v historii Japonska pokračovat. Tedy jejich průmyslová revoluce pokračovala a poprvé vyvrcholila za II. světové války, kdy jen řada hrubých vojenských chyb ( jako nezapálení ropných skladišť v Pearl Harboru, nebo přílíš agresivní dobyvačná strategie a krutost vůči místnímu obyvatelstvu ) způsobila porážku Japonska ve II. světové válce. Pak nastalo období "Asijského tygra", kdy Japonsko prošlo od stadia "montovny laciného šmejdu" až po "technologickou velmoc", která dala světu drtivou většinu vysoce kvalitní "před-internetové" spotřební elektroniky a optiky. Pak ovšem Japonci nějak nezachytili vývoj a dnes je v Internetových ( a smartfounových ) technologiích předstihla současná ( ne už dlouho ) "výrobna laciného asijského šmejdu" - Čína, která je na prahu pozice "lídra technického vývoje" ve "své" oblasti techniky - viz Lenovo, Huawei, Xiaomi a další.... Patrně to bude tak, že Asiati jako ( prokázaně ) nejinteligentnější lidi na této planetě jsou dosti chytří a pracovití k převzetí a rozvoji jakékoliv existující technologie, ale vysoká hustota zalidnění a z toho plynoucí velká konkurence a společenský tlak jim nedává dosti prostoru se nadechnout a vymýšlet "nějaké blbosti", ze kterých nakonec ( v USA ) vznikne technický pokrok jdoucí nečekaným směrem oproti zavedenému Statusu Quo.
Tedy do třetice - jaké je poučení z této pohádky ? Před 300 lety jistě nemělo smysl pokoušet se Tokugawovské Japonce porazit v pěstování rýže a kování samurajských mečů. Ze stejného důvodu je nesmysl konkurovat Asiatům v technologiích, které už uchvátili a nehodlají je pustit. Jenomže v čem jim máme konkurovat ? Dá se teatrologie a boj za práva sexuálních menšin "zobchodovat" na světovém trhu ? Jestli ne - asi by nebylo špatné vrátit se do oblasti, kde jsme byli dobří - na pomezí matematiky, fyziky, chemie, biologie, strojírenství, elektrotechniky a dalších "tvrdých disciplín" které jsou dnes tak nepopulární neb nejdou dělat bez práce potlačují "kreativitu". Odtud pak vyrazit směrem, o kterém výkonní Asiati zatím nemají ani tuchy. V každém případě bych byl daleko klidnější, kdyby na pozici č. 1. v mezinárodních středoškolských testech z matematiky a angličtiny nebyla děcka v Šanghaji, ale třeba v Česku.
Vítěz Ceny Petra Sedmery 2017
(Spektroskopická společnost Jana Marka Marci, o.s., 11. 4. 2017 11:52)
Vítěz Ceny Petra Sedmery 2017 Spektroskopická společnost Jana Marka Marci uděluje každoročně cenu za nejlepší publikovanou práci v oboru nukleární magnetické rezonance, Cenu Petra Sedmery (více o soutěži). V letošním roce bylo do soutěže přihlášeno 7 vědeckých prací, z nichž odborná komise vybrala jako vítěznou práci, jejímiž autory jsou Petr Tesina, Kateřina Čermáková, Magdalena Hořejší, Kateřina Procházková, Milan Fábry, Subhalakshmi Sharma, Frauke Christ, Jonas Demeulemeester, Zeger Debyser, Jan De Rijck, Václav Veverka a Pavlína Řezáčová s názvem Multiple cellular proteins interact with LEDGF/p75 through a conserved unstructured consensus motif (text práce). Cena bude předána 23. dubna 2017 na konferenci 32nd NMR Valtice. Výhercům srdečně gratulujeme. Spektroskopická společnost Jana Marka Marci, o.s. – Sídlo 166 29 Praha 6 Thákurova 7 IČO: 00444634 DIČ: CZ00444634 Adresa pro zasílání korespondence - Spektroskopická společnost Jana Marka Marci Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity 611 37 BRNO Kotlářská 2 - Adresa pro osobní kontakt Masarykova univerzita, Kamenice 753/5, budova A14/232, 625 00 BRNO tajemník: Tomáš Vašina - email: immss(at)spektroskopie.cz telefon: 549 491 436 fax: 549 492 494 mobil: 722 554 326 Vystavování faktur: e-mailova adresa: fakturace(at)spektroskopie.cz - Spektroskopická společnost Jana Marka Marci - SSJMM je dobrovolná organizace vědeckých, vědecko-pedagogických a odborných pracovníků oboru spektroskopie, příp. právnických osob, zabývajících se vědeckou a aplikační činností v tomto oboru, sdružených ke společné činnosti (stanovy společnosti). SSJMM byl založena roku 1949 (více z historie)
PŘEDSEDNICTVO SSJMMPředseda: prof. RNDr. Viktor Kanický, DrSc.
• I. místopředseda: prof. RNDr. Štěpán Urban, CSc.
• II. místopředseda: doc. RNDr. Bohumil Dočekal, CSc.
• Vědecký tajemník: prof. Dr. RNDr. Pavel Matějka
• Hospodář: RNDr. Jiřina Sysalová, CSc.
ČLENOVÉ - VEDOUCÍ SEKCÍ
• doc. Ing. Tomáš Černohorský, CSc.
• RNDr. Jan Kratzer, Ph.D.
• prof. Mgr. Jan Preisler, Ph.D.
• prof. RNDr. Blanka Vlčková, CSc.
HLAVNÍ VÝBOR
• Ing. Jiří Brus, Dr.
• doc. Ing. Josef Čáslavský, CSc.
• doc. Ing. Tomáš Černohorský, CSc.
• prof. RNDr. Jiří Dědina, CSc., DSc.
• doc. RNDr. Bohumil Dočekal, CSc.
• doc. RNDr. Radovan Fiala, CSc.
• Mgr. Karel Jurek, CSc.
• RNDr. Ing. Martin Kalbáč, Ph.D.
• prof. RNDr. Viktor Kanický, DrSc.
• prof. RNDr. Josef Komárek, DrSc.
• RNDr. Jan Kratzer, Ph.D.
• prof. Ing. Jan Kučera, CSc.
• Ing. Adriana Lančok, Ph.D.
• prof. Dr. RNDr. Pavel Matějka
• RNDr. Tomáš Matoušek, Ph.D.
• Ing. David Milde, Ph.D.
• Ing. Jiří Mizera, Ph.D.
• doc. RNDr. Ivan Němec, Ph.D.
• doc. Mgr. Karel Novotný, Ph.D.
• doc. RNDr. Ivan Novotný, CSc.
• prof. RNDr. Vitězslav Otruba, CSc.
• Ing. Pavel Pořízka, Ph.D.
• prof. Mgr. Jan Preisler, Ph.D.
• RNDr. Jiřina Sysalová, CSc.
• prof. Ing. Jiřina Száková, CSc.
• doc. Mgr. Petr Táborský, Ph.D.
• prof. RNDr. Štěpán Urban, CSc.
• prof. RNDr. Blanka Vlčková, CSc.
REVIZNÍ KOMISE
• doc. Ing. Anna Krejčová, Ph.D. (předsedkyně)
• Mgr. Miroslava Bittová, Ph.D.
• RNDr. Jakub Hraníček, Ph.D.
REDAKČNÍ RADA BULLETINU
• prof. RNDr. Josef Komárek, DrSc. (předseda)
• doc. Ing. Josef Čáslavský, CSc.
• prof. RNDr. Viktor Kanický, DrSc.
... ze série o krádeži vody a chystané krádeži lithia: čekají Krušné hory krušné časy? Aneb jsme nějaká rozvojová africká země?
(Jiří Vítek- Předseda strany PATRIOTI ČR, 10. 4. 2017 9:40)
Vítek (Patrioti ČR): Voda byla ukradena, nyní se chystá potichu ohromná krádež lithia - To podivné mlčení všech ekologických organizací je jasnou známkou, že se tu chystá nějaká podobná levárna jako nezapomenutelná ekokrádež se solární energií a to vše pod rouškou ochrany přírody. Jenže zisky ze solárních panelů jsou drobky, proti tomu co se chystá v Krušných horách, lithium to je pro těžaře jiný level.
V Krušných horách leží 6-8% světových zásob a houbaři dnes chodí podle třicet let starých odhadů až po milionu tun lithia. Při současných cenách by se kov prodal za tři biliony korun! Ano Česká republika je vlastně takový středoevropský Katar, ale je v tom jeden háček, tedy možná dva. Ten největší hák je, že svoji budoucnost opět prodáme zahraničním těžařům.
a) Vláda ve spolupráci s EU potichounku chystá prodej těchto zásob do rukou zahraničních těžařů, ale za nechtem by si chtěl něco taky zanechat i našinec co má pod čepicí , resp. společnosti Cínovecka-deponie , kterou ovládá investiční skupina RSJ miliardáře, autora projektu prezident21 a filantropa Karla Janečka, která dostala od báňského úřadu poslední povolení k těžbě lithia z odkaliště v krušnohorském Cínovci.
Separace lithných slíd by mohla dle informací začít za dva až tři roky. Teoretická cena získatelného uhličitanu lithného by při současné hodnotě přibližně 6 760 dolarů za tunu (jedná se o údaj z letošního léta) činila 75,2 milionu dolarů, tedy v přepočtu asi 1,9 miliardy korun. Ale to je pouze drobek z celkového bochníku, který bude Janeček hledat již ve vytěženém odpadu z jiných surovin. Na Cínovci se dříve těžil cín, wolfram a molybden. Lithná slída cinvaldit (nazvaná právě podle německé části obce Cínovec), která se tam vyskytovala ve značném množství, se netěžila a dostala se tak do odkaliště. Získat lithium z materiálu z odkaliště je prostě dobrý nápad a dopady na životní prostředí jsou prakticky nulové. Stát však o tento výdělek neměl zájem.
b) Zdaleka největší plány má ale v Krušných horách firma Geomet, kterou vlastní australská společnost European Metals . Ta chce na rozdíl od Karla Janečka těžit v Cínovci hlubinně a ze země dostat násobně více suroviny. Přestože jsou dle mě elektromobily ekologicky postavené na hlavu. Většinou jde o stoleté technologie, které levnější už nebudou: elektromotory jsou plné drahé mědi, akumulátory plné raketově zdražujícího lithia, karoserie z drahých hliníkových slitin a trocha levné thajwanské elektroniky. To celé živené elektřinou z ekologických uhelných elektráren. Někteří šílenci si dokonce myslí, že tenhle luxusní nesmysl bude mít jednou každý a to vše při odmítání jaderné energie.
Ale zpět k firmě Geomet , kterou od roku 2013 vlastní australská těžební firma European Metals (jako jednatel Geometu je v obchodním rejstříku zapsaný Australan Keith Coghlan. Geomet má nyní od ministerstva životního prostředí udělenou průzkumnou licenci......
MUDr. Petr Kubáč
(Turbo-Japonci (1), 3. 5. 2017 17:24)