Masopust je tady – František Růžička
Měsíc únor se překlopil do své druhé poloviny. Spíše než by ještě posílil úrodné lány větší sněhovou peřinou, která zatím zemědělcům na Českobudějovicku příliš vody nenadělila, obohatil mnohé stoly o zabijačkové hody. Jak jinak, k masopustnímu období to jistě patří. I když „Sokolské šibřinky“ a jejich „Dozvuky“ těsně před popeleční středou již ani v této krajině nejsou termínově nikterak omezovány.
Prostě masopustní veselí na jihu Čech začíná. Tradiční průvody s koledou, mnohými maskami, hudbou a hlavně veselou náladou začínají. Bylo tak již v předstihu oznámeno ctěnému občanstvu v dalekém okolí s náležitým předstihem.
● Žádat pana starostu o povolení ke koledě již po páté budou koledníci v Pištíně. Zatímco v minulých letech zde juchaly pohádkové bytosti, domácí zvířátka, nebo indiáni a jiní nezbedníci. Letos by se děvčata měla představit jako fotbalistky. Začíná se ve spolkovém domě gulášovkou.
● Maškarní rej se představí v Temelíně, kde je letošním tématem „Návštěva z Asie“. Jistě bude překvapení, zda to bude z bratrské Číny, nebo jiné vzdálené říše.
● V Rychnově u Nových Hradů se staročeská koleda drží už od roku 1947. O hudební doprovod se zde postará kapela Flamendři.
● Ve Štěpánovicích mívají masky okázalá překvapení. V loňském roce například jako „hašlerka“ nebo „indulona“. Letos by se jedna dáma měla představit jako „prodlužovací kabel“. Inu, lidová tvořivost nemá hranic. Nejspíše je to tak dobře i v této poněkud překotné i nepříliš neuspokojivé době.
● Netřeba pochybovat, že mnohé další obce se ještě přihlásí. Snad se nám podaří zaznamenat i tradiční koledu v jihočeské metropoli.
Tradiční akce proběhnou v Pomalší na Českobudějovicku: Velešín (Společenské plesy a bály), Soběnov (Střílení masopustu), Doudleby (Setkání se slaměnou koledou), Římov (Rej masek), Střížov (Vysekávání kop), Sedlo (Slaměná koleda). Pozadu nezůstanou ani další obce, jako Komařice, Kaplice, Ločenice, Svatý Jan… Z Plava dorazila zpráva, že byl zvolen nový rychtář. Takže vzhůru na koledu!
Nikoliv náhodou jsem se v úvodu zmínil o šibřinkách. Bývala to vždy masopustní tečka, když se o půlnoci při dozvukách pohřbívala basa. Pro ty, kdož to nepamatují, připomeňme, že je pořádali Sokolové. Já bych spíše řekl, že to bylo pod taktovkou Sokolek.
Letošní šibřinky by měly zároveň oslavovat i 155 let trvání nejstarší tělovýchovné jednoty Sokol. Na jihu Čech to bude v Milevsku, Volyni i Českých Budějovicích. Sokol vznikl jako vůbec první česká tělocvičné organizace v Rakousku (pozdějším Rakousku-Uhersku) s hlavními iniciátory Dr. M. Tyršem a J. Fügnerem pod heslem: „Tužme se!“
Autorem prvního kroje byl Josef Mánes, od roku 1882 se nosil historický kroj, navržený F. Ženíškem. Nutno podtrhnout, že Sokol byl také vlasteneckou organizací, spojenou s významnými osobami. Matkou prvního praporu byla např. Karolina Světlá. A roku 1865 se zrodil podnět na konání šibřinek, což je maškarní bál. Ty vůbec první se konaly v Praze.
Nebyly ale jen roky radosti. Sokol byl zakázán v roce 1942 při okupaci a znovu pak v roce 1952 po vítězství proletariátu. K obnovení činnosti se Sokolové dočkali v roce 1990. Koncem letošního roku bude zahájena celostátní štafeta – u příležitosti sletu v roce 2018.
František Růžička (Hlas svědomí)
Ať se mládí vydovádí
Tučný koleda
