Svobodné noviny na internetu

Právě dnes, 16. února 2022, uplynulo sto šedesát let od založení „Tělocvičné jednoty pražské“, pro niž se vžilo označení „Sokol“. Tento tělocvičný spolek byl ustaven v Malypetrově tělocvičně české reálky v Panské ulici v Praze. Nový název „Pražská tělocvičná jednota Sokol“ byl přijat po úpravě stanov této organizace v roce 1864.

Prvním starostou „Sokola“ se stal jeden ze spoluzakladatelů Jindřich FÜGNER (1822-1865); místostarostou byl jeho zeť – Dr. Miroslav TYRŠ (1832-1884). Již v prosinci 1863 začali pražští „Sokolové“ používat novou tělocvičnu v dnešní Sokolské ulici čp. 1437, jejíž stavbu navrhl známý architekt V. I. Ullmann. (Byl mimo jiné autorem projektu novogotického kostela sv. Cyrila a Metoděje v Karlíně a Prozatímního divadla v místě pozdějšího Národního divadla na nábřeží Vltavy.)

Tradici sokolských sletů odstartovala v r. 1882 jubilejní slavnost na Střeleckém ostrově v Praze. Za První světové války (1914-18) byla Česká obec sokolská rozpuštěna. „Sokolové“ se v té době angažovali v československých legiích a po vzniku ČSR se stali významnou oporou nové, demokratické republiky. Statečně se zachovali i po dobu nacistické okupace (1939-45), kdy se zapojili do II. odboje. Po nástupu R. Heydricha v r. 1941 byla Československá obec sokolská opět rozpuštěna: stovky příslušníků „Sokola“ byly vězněny nebo popraveny.

Po válce byla tato organizace znovu obnovena, nikoli však nadlouho. Vlastenečtí a svobodomyslní „Sokolové“ začali vadit po Únoru 1948 také komunistům. Po sérii zinscenovaných soudních procesů s funkcionáři „Sokola“ na počátku 50. let 20. století byl „Sokol“ v r. 1956 opět zakázán. „Česká obec sokolská“ byla obnovena až po pádu komunistického režimu v roce 1990.

Za První republiky (1918-38) patřil „Sokol“ k našim nejmasovějším organizacím vůbec: čítal okolo 600 000 členů. Tradice všesokolských sletů trvala nepřetržitě od r. 1882 až do nástupu komunistického režimu. Poslední, XI. slet, se konal v červnu 1948, měsíc po zvolení K. Gottwalda prezidentem republiky: stal se manifestací nesouhlasu demokraticky smýšlejících občanů s komunistickým režimem. Svůj vzdor zaplatily tisíce členů a funkcionářů „Sokola“ perzekucemi ze strany vládnoucí KSČ.

Tradici sokolských sletů se komunisté pokusili nahradit obdobně masovými tělovýchovnými slavnostmi – spartakiádami. Ty se konaly každých pět let ‒ počínaje rokem 1955 a konče rokem 1985; neuskutečnila se pouze spartakiáda v r. 1970, a to kvůli srpnové okupaci z roku 1968. Po změně režimu v r. 1989 se podařilo obnovit i tradici všesokolských sletů. „Sokol“ sice co do počtu členů zmohutněl, avšak již zdaleka nedosáhl čísel z doby před Druhou světovou válkou.

Pořadí všesokolských sletů po r. 1989 bylo následující: XII. slet – 1994, XIII. slet – 2000, XIV. slet – 2006, XV. slet – 2012, XVI. slet – 2018. XVII. slet je naplánován na rok 2024.

„Sokol“ přežil všechna protivenství a nepřízeň osudu. Žije i nadále jak u nás doma, tak i mezi našimi krajany v nejrůznějších koutech světa. I v těch nejtěžších dobách dokázala sokolská idea stmelovat příslušníky českého národa a vštěpovat jim ušlechtilé názory a myšlenky zakladatelů. Sokolská zásada „V zdravém těle zdravý duch“ zůstává závazkem i do příštích let a desetiletí.

Mnoho Čechů v důsledku klidného a bezstarostného života za posledních 32 let zlenivělo fyzicky i duševně a přestalo přemýšlet. To by se mělo radikálně změnit – také zásluhou „Sokola“ a jeho aktivnější role ve společnosti. Jen tak se udržíme mezi národy, které budou hrát významnější roli v současném světě. Bez toho bychom dále zaostávali a propadali se čím dál hlouběji do postkomunistického marasmu.

16. 2. 2022

‒ RJ ‒

Seznam vyobrazení:

1. Znak Sokola.
2. Sokolská slavnost v r. 1862.
3. Sokolská vlajka.
4. Zakladatelé Sokola: Jindřich Fügner (1822-1865) a Dr. Miroslav Tyrš (1832-1884).