Silniční síť
Magazín společnosti pro rozvoj silniční dopravy v ČR, který vychází 2x ročně (jaro, podzim) nese na titulní straně nosný název „Silniční síť – základ civilizace a prosperity“. Není důvod jakkoliv to zpochybňovat, jen mne tak lehce šimrá za ušima, zda tak podstatná záležitost byla náležitě naplňována již od počátku roku 1990. O to více na to kladu důraz, neboť již od konce minulého roku a též od počátku právě započatého, opakovaně slyšíme, že letos bude do provozu uvedeno 46,5 km nových dálnic. Raději se zdržím dalších narážek na jihočeské velmože (exhejtman Zahradník, nový hejtman Kuba), jak se osobně zasloužili o vybudování obchvatu kolem krajského města a tolik důležitého silničního tahu do Rakouska (D3).
Dovolím si zpětně nahlédnout do několika posledních výtisků, které mi s laskavostí a důvěrou, zpravidla s přáním do nového roku, zasílá předseda představenstva Ing. Bořivoj Kačena, bývalý spoluhráč našeho basketbalového týmu (Sokol Mirovice). Poté budou uloženy k věčnému spánku do příslušného regálu okresního archivu. Třeba je později někdo dokáže využít pro odbornější analýzu.
● Podzim 2016
Zaměření nejen na potřeby dostavby dopravní infrastruktury jako celku, ale i bezpečnosti provozu na našich silnicích a hledání cest na snížení nehodovosti. Součástí obsahu jsou i otázky ekonomické diplomacie, jakož i informace o tom, jak dopravní politiku řeší v Německu, což dokládá český velvyslanec v Berlíně.
● Jaro 2017
Zaměření především na řešení potřeb zkvalitnění doplňkové dopravní sítě - silnic II. a III. třídy. Pohled na potřeby jejich oprav v závislosti na systémové podpoře ze strany státu. Doplněno i o statistické údaje a nové technologie.
● Podzim 2017
Autoři se snahou zhodnocení potřeb silniční dopravy zejména v oblasti legislativy, přípravy a realizace za poslední čtyřleté období. Ale také bezpečnosti a nehodovosti na silnicích, ochrany životního prostředí, včetně otázek souvisejících se železniční dopravou. K nově přijaté dopravní legislativě se vyjádřil předseda Senátu PČR Milan Štěch.
● Dále pak zástupci všech poslaneckých klubů (Hnutí ANO nezareagovalo), generální ředitel ŘSD, ředitel SFDI, ministr ŽP, náměstci ministra MPO a MZV, další poslanci, dopravní experti včetně Hospodářské komory ČR. Tolik chytrých hlav, ale vono to furt někde vázne!!! Zakopaný pes? Nastoleny byly například otázky železničního spojení Praha-Letiště-Kladno; Jak vrátit přepravu zboží zpět na železnici?; Budoucnost vodíkové mobility; Nebezpečné železniční přejezdy…
● Jaro 2018
Předseda představenstva připomněl svůj názor, že nevěří podzimním předvolebním slibům našich politiků. Ani poslanecké kluby nemají jasnou představu o tom, aby příprava stavby několika kilometrů netrvala třináct let. Přitom stavaři jsou schopni to postavit a zprovoznit do dvou let! Kriticky rovněž připomněl obstrukční jednání některých jednotlivců a tzv. ekologických iniciativ. Rovněž nejsou plněna programová prohlášení minulé vlády. Kraje, resorty, sektory mají své strategie (celkem je jich 137), ale neexistuje žádná strategie národní úrovně. Ve světě zaujímáme 127. místo v délce lhůt pro provozování staveb.
● Úvodní slovo k tomu číslu, se závěrem, že máme před sebou velký úkol, předložil prezident republiky Miloš Zeman. Uvedl i výzvu v podobě připravovaného vodního koridoru Dunaj-Odra. Státní tajemnice Slovenska pak zmínila Ekonomický koridor budoucnosti Evropa-Asie.
● Jako další otázky byly nastoleny: Úmrtnost cyklistů na silnicích; Problematika veřejného osvětlení. Vyjádření dodal prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví, ředitel ŘSD, SFDI a někteří poslanci.
***
Zcela na závěr Magazínu bylo připomenuto dvacet pět let konání prestižní soutěže Manažer roku. Národní komise České manažerské asociace ocenila TOP 10 manažerských osobností ČR za jejich dlouhodobý manažerský výkon. Mezi nimi byl také Ing. Bořivoj Kačena. Laureáti převzali ocenění ve Španělském sále Pražského hradu z rukou premiéra a záštitou prezidenta republiky.
Dovoluji si proto (i z osobního důvodu) uvést jeho životní cestu. Po základní škole (OSŠ Mirovice, kde učil jeho otec) a střední škole (JSŠ Březnice) v roce 1965 vystudoval stavební fakultu ČVUT a oboru zůstal věrný po celou svoji profesní kariéru. Dopravním stavitelstvím prošel na nejrůznějších manažerských postech, stavěl dálnice, mosty, metro i železniční tratě. V roce 1988 byl zvolen ředitelem SSŽ. V roce 1992 se stal předsedou představenstva a generálním ředitelem a. s. SSŽ. Pod jeho vedením SSŽ prošly transformací a v roce 2000 byly začleněny do největší dopravně-stavební korporace světa – francouzské Vinci; v roce 2004 byl vyhodnocen mezi nejlepšími manažery celé této korporace.
Dnes je předsedou představenstva Společnosti pro rozvoj silniční dopravy v ČR a členem dozorčí rady Komerční banky. Byl i viceprezidentem Svazu podnikatelů ve stavebnictví a členem Správní rady ČVUT. Titul Manažer roku získal v roce 2002 a francouzský prezident J. Chirac mu udělil ocenění „Rytíř řádu za národní zásluhy“ za rozvoj česko-francouzských vztahů.
● Jaro 2019
Ve svém slovu se předseda zmínil o výměně na postu ministra dopravy a kriticky poukázal na neutěšený stav v hlavním městě republiky, kde vykazovaná čísla jsou přímo alarmující. Intenzita dopravy v ČR vzrostla v letech 1990-2017 na 200 %, v Praze na 320 %. V roce 2017 bylo v Praze registrováno přes 652 osobních aut na 1000 obyvatel, v celé ČR pak 525. Po Barrandovském mostě projede za 24 hodin 142 tisíc vozidel, Jižní spojkou 211 tisíc. Kde jsou ti, co negovali stavbu tunelů Blanka a Strahovského?
● Úvodní slovo předložil předseda Senátu PČR Jaroslav Kubera s kritickými připomínkami, jako je přeznačkování nebo úprava světelných semaforů. Doložil, že v roce 1924 se začalo uvažovat se stavbou Bechyňského mostu, o rok později byl projekt i stavební povolení, stavba zahájena 1926 a most předán koncem roku 1928 do užívání! Dnes se jen výkup pozemků řeší 3-5 let, množství legislativy je tak velké, že není možné dojít ke kompromisu. Zákon o obcích byl novelizován asi 27krát.
● Problematika silnic II. a III. zazněla od Rady Asociace krajů ČR (Karlovy Vary), údržba silnic od Krajské správy a údržby silnic Středočeského kaje. Nastíněna problematika výběru koncesionáře ‒ PPP-D4, okruhu kolem Prahy, bilance nehodovosti a výstavba D3 a D4.
● Podzim 2020
Pomyslné finále, které rozhodně stojí za zdůraznění: magazín ve své řadě vychází už jako osmnáctý. Celý svět řeší virové onemocnění, my zase to, jak léčit nemocnou legislativu. Předseda představenstva předem upozorňuje na závažnost obsahu jednotlivých článků, námětu HK ČR k využívání finanční kompenzace pro urychlení povolovacího řízení liniových staveb. Zmiňuje zavádění digitalizace do celé oblasti dopravních staveb, jako dobrý počin zmiňuje vybudování cyklostezky podél Lipenského jezera. Kriticky uvádí, že koncepci výstavby ZÁKOSU v Praze schválila tehdejší vláda již v polovině 70. let minulého století! Připomněl i složitost projednávání nového stavebního zákona.
● Úvodní slovo přidal předseda Poslanecké sněmovny PČR Radek Vondráček. Doložil objemy vynakládaných prostředků, které vzrostly z původních 19 mld. Kč na 124 mld. korun. Kriticky uvedl, že povolovací proces se prodloužil o více než 8 let, což stavby prodražuje o dalších 65 mil. Kč. Za rok bude D1 skutečně zcela novou dálnicí ve staré stopě. Celkem bylo v realizaci 242 km silnic.
● Ministr dopravy Karel Havlíček uvedl, že veškeré komunikační trasy jsou základním předpokladem obslužnosti regionů. Není proto divu, že jsou pod drobnohledem občanů. Musí být udržovány tak, aby odpovídaly požadavkům 21. století. Na dopravní infrastrukturu jsme přebírali rozpočet 83 mld. Kč, nakonec se proinvestuje 124 mld. Kč. Až do roku 2015 nikoho nezajímalo, kde na to mají kraje brát prostředky. Největší je rozestavěnost kolem Českých Budějovic, kolem 20 km dálnice. Významný obchvat bude okolo Chýnov. Jde o důležitou spojnici mezi Pelhřimovem a Táborem, jednu z nejdůležitějších liniových staveb na jihu Čech. Důležité jsou dohody na provádění běžných a mimořádných prohlídek mostů, do jejich oprav plyne 6 mld. Kč, což je velmi málo. Další prostředky jdou i na Správu železnic. Kromě národních zdrojů jsou využívány prostředky z evropských fondů. Podstatným počinem byla výzva k projektu PPP – písecká dálnice D4. Náklady stát zaplatí v průběhu provozu dálnice za 25 let. Postavený úsek bude ve vlastnictví státu, ale na výstavbě se stát finančně nepodílí. Úsek od Příbrami na jih (Mirotice) bude pilotním projektem… Důležitá otázka se týká novely stavebního zákona, hlavně vyřešení procesu povolování staveb…
● Ministryně K. Dostálová uvedla složitost novely stavebního zákona: bylo vzneseno 4500 zásadních připomínek. U většiny dotčených orgánů dojde k maximální integraci do státní stavební soustavy (krajské stavební úřady). Další zjednodušení by měla přinést digitalizace a elektronizace všech procesů.
● Podpora investic do silnic II. a III. třídy přichází od řídícího orgánu Integrovaného regionálního operačního programu. Jde především o rekonstrukce, modernizace a výstavbu vybraných úseků. Souhrnná délka představuje 8000 kilometrů.
● Generální ředitel ŘSD přidal informace o rozvoji infrastruktury do roku 2050 a střednědobý výhled na roky 2021-22. Opět je připomínán úsek D4 Příbram-Mirotice.
● Spolek pro výstavbu dálnic D35 a D43 ‒ jako silný a respektovaný partner pro výstavbu dopravní infrastruktury.
● Silniční okruh kolem Prahy v nedohlednu (předseda spolku)?
● Rekodifikace stavebního práva a nejdůležitější změny na úseku ochrany životního prostředí.
● Předseda Svazu měst a obcí ČR zdůrazňuje přetíženost silnic, chybějící obchvaty, kamiony v centru měst, hluk, pach a veškeré nebezpečí s sebou nesoucí. Jenže zázračný lék neexistuje! Je však možnost, jak vše lépe organizovat, a tak zklidnit a zpříjemnit pro lidi.
● Na závěr starostka obce Černá v Pošumaví přibližuje nejen krásu celé této Lipenské oblasti, ale nutnost zpřístupnit ji bezpečnými cyklostezkami. Výstavbou zdejší stezky byla zcela oddělena silniční doprava, což pozitivně ovlivnilo bezpečnost. Celá stavba, kopírující silnici I. třídy, byla v roce 2019 dokončena, pokračovat se bude s navazujícími stezkami.
Ironicky na závěr: „Tak ať se vám dobře šlape i jezdí, když máme tolik pěkně napsaných studií a odborných statí. Hlavně – nejezdit k sousedům, abychom to tempo a kvalitu budování neměli s čím porovnávat.“
František Růžička, České Budějovice
Budoucí dálnice do Rakouska
