Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zeman je cesta do „pravěku“, Drahoš do budoucnosti…

21. 1. 2018

Motto: „Třetina obyvatel této země je slabá duchem. Každý sedmý občan je debilní nebo dementní nebo alkoholik. Zhruba polovina obyvatel této země má podprůměrný intelekt.“ (M. Zeman)

Kdo nevolí Drahoše, dává hlas Zemanovi!

Důvod, proč jsem se odhodlal napsat tento článek, je prostý a snadno pochopitelný. Po rozhovorech s řadou lidí ve svém okolí jsem totiž zjistil, že mnozí z těch, kteří volili M. Zemana, ve skutečnosti o tomto politikovi nic nevědí. Myslí si, že to, čemu až dosud věřili, je pravda. Mají ovšem smůlu. NENÍ!

Po tomto neradostném zjištění jsem se posadil k psacímu stolu a pak k počítači, abych dal dohromady alespoň pár faktů a postřehů, na něž jsem si v souvislosti s politickým „veteránem“ M. Zemanem vzpomněl. Nakonec z toho byl poměrně dlouhý, několikastránkový seznam Zemanových politických, ale i lidských „hříchů“. Některé z nich jsou smrtelné. Inu, když je někdo v politice téměř třicet let, tak se toho nahromadí víc než dost. Jsou toho „mraky“. Nikoli však ty, z nichž padá déšť či sníh…

Bude užitelné, když se s mými výhradami vůči stávajícímu prezidentu republiky seznámí také čtenáři našeho internetového periodika. Jako s „inspirací“ před druhým kolem prezidentské volby. Vždycky je lepší něco vědět, než aby zcela neinformovaný člověk dal hlas někomu, kdo si ho nezaslouží. Níže uvedený text je určen především těm voličům, kteří jsou i nadále přesvědčeni o tom, že z obou prezidentských kandidátů je M. Zeman lepší. Mohu je ujistit: NENÍ!

PROČ NEVOLIT M. ZEMANA?

zeman.jpg

Zeman nezvládl funkci prezidenta republiky. Měl na to pět let, ale tento čas promarnil. Nic důležitého ani záslužného pro tuto zemi neudělal. Pouze systematicky poškozoval její obraz v zahraničí. Po tom všem, co má na svědomí, se ještě nestydí (chybí mu k tomu dostatek soudnosti) kandidovat znovu. Kdokoli jiný (nikoli sebestředný náfuka, jakým Zeman je) by se občanům za své selhání omluvil a odešel by do ústraní.

Zeman je strážcem i obhájcem starých, komunistických pořádků. Třebaže byl členem předlistopadové KSČ pouze krátkou dobu (1968-70), zůstal po celý svůj život komunistou. Jeho údajné politické pronásledování (to skutečné vypadalo trochu jinak, jak to dosvědčuji osoby vězněné za komunistického režimu) v období tzv. normalizace je jen kamufláž, „krycí legenda“, pro vstup do politiky po r. 1989. (Zpravodajské služby vždy se svými agenty pracují v předstihu s dlouhou časovou perspektivou.) O tom, že Zeman neumí myslet jinak než „po komunisticku“, nejlépe svědčí jeho dobré vztahy s polistopadovými komunisty (V. Filip), ale i s těmi předlistopadovými, tzv. reformními (Z. Jičínský). Stále se řídí komunistickými hesly: „Kdo nejde s námi, jde proti nám“ nebo „Účel světí prostředky“.

Zeman má rád politickou moc. Pro její získání a udržení udělá cokoli, jakoukoli špatnost či špinavost, jakýkoli podraz. Je to bezskrupulózní, chorobně domýšlivé individuum, jež je schopno jít i přes mrtvoly. (Dokáže hodit přes palubu kohokoliv v okamžiku, kdy ho již nepotřebuje. Například svého kdysi dlouholetého a nepostradatelného spolupracovníka M. Šloufa, který ho dostal do nejvyšších pater politiky. Stejnou vlastností disponuje i A. Babiš. Oba jsou to političtí „predátoři“, i když Zeman je inteligentnější. Proto je jejich budoucí mocenský konflikt nevyhnutelný. Již se k němu schyluje.) Zemanův vliv naštěstí není tak velký, aby mohl realizovat všechny své záměry. Ve skutečnosti se jedná o zakomplexovaného ubožáka, který si je dobře vědom faktorů, jež limitují jeho možnosti. Kdyby se Zeman dostal k neomezené moci, stala by se z něho lidská zrůda a šílené monstrum. Kvůli těmto psychickým defektům se neměl nikdy dostat do politiky. Když už se to stalo, měl být již dávno izolován od společnosti a držen doživotně v příslušném zařízení.

Zeman po celou dobu svého prezidentství porušuje sliby, jež dal svým voličům v roce 2013. Sliboval něco, co nikdy neměl v úmyslu splnit. Tento pokrytec systematicky rozeštvává společnost a zcela cílevědomě ji rozděluje do dvou nesmiřitelných táborů: na své stoupence a odpůrce. Je to známá strategie autoritářů a diktátorů: rozděl a panuj! Jeho dobře maskovaná a mediálně podepřená strategie mu zatím vychází a lidi mu na ni „naskakují“. Někteří si dokonce libují v tom, jak je Zeman „chytrý“. Není chytrý. Je pouze vychytralý. Při tom všem, co Zeman dělá, není jasné, zda to činí na pokyn z Moskvy, nebo zda k tomu dochází v důsledku jeho špatných charakterových vlastností, které u něho ve stáří zcela převážily. Dnes je Zeman jen koncentrací všeho myslitelného zla.

● Každý prezident by se měl chovat tak, aby mohl sloužit jako morální příklad a vzor, zejména pro mladou generaci. Tak, aby mohli rodiče s čistým svědomím říci svým dětem: „Máme prezidenta, který si zaslouží naši úctu.“ To o Zemanovi nelze říci ani náhodou. Naopak. Zeman je odstrašujícím příkladem toho, jak se prezident chovat nemá a nesmí. Má-li touhu předvádět se jako politický exhibicionista, měl se místo prezidentování nechat angažovat v cirkuse – spolu se cvičenými zvířaty. Tam by ho nejspíš nějaký tygr nebo lev sežral a byl by od něho pokoj.

Zeman je odpudivý zjev, narcis a egomaniak, u něhož rozpad psychiky v důsledku dlouhodobého holdování alkoholu dospěl až do stádia sebedestrukce. Nedostatek soudnosti, ztráta sebekontroly a chybějící osoby v jeho blízkosti, které by mu dokázaly nastavit pravdivé zrcadlo k tolik potřebné sebereflexi, vedou k tomu, že se Zeman řítí volným pádem do záhuby: jako politik i jako člověk. V podstatě mu již není pomoci. Zeman je osamělý nešťastník, který již nemá sílu na to, aby se ze své neřešitelné situace dostal. Jeho „poradci“ a „fraucimor“ na Pražském hradě jen trpně přihlížejí blížícímu se konci.

Zeman je politický komediant, který si hraje na státníka. Stále ještě těží ze své předchozí politické práce (jako premiér i jako prezident) a řečnické obratnosti. Tyto přednosti však s narůstajícím věkem přestávají „fungovat“. Chová se jako nebezpečné a nevypočitatelné politické monstrum, jež se snaží (v žoldu Moskvy a V. Putina) vytrhnout ČR ze svazku EU a NATO. Využívá k tomu atmosféru strachu z migrace a islámského terorismu, na níž se sám přiživuje. Přitom zamlčuje či bagatelizuje fakt, že ČR má takové zákony a taková opatření, že je schopna těmto problémům čelit. Proto jsou Zemanovy řeči na tato témata jen propagandou a on sám pouze prodlouženou rukou Moskvy.

● Ve strategických plánech Moskvy a postsovětského diktátora V. Putina se Zeman v poslední době (zejména po návštěvě Ruska na podzim 2017) stal jen nepotřebným haraburdím, kterého bude třeba se zbavit a odklidit ho skládku odpadu. Takový „génius“ a „přítel Putina“ to byl a tak potupný konec ho čeká! Je to důsledek stále častějších ostud na mezinárodních fórech, jež Zeman způsobuje. Pro Putina se již stal neúnosným. Proto se ho Moskva pokusí odstranit, třebaže se pokrytecky tváří jako Zemanův velký obdivovatel. V politice se to tak dělá…

Špinavec Zeman je ochoten a schopen za pomoci svých lidí nakydat na svého politického soupeře, v tomto případě J. Drahoše, jakoukoli špínu, byť by si ji vymyslel přímo před televizními kamerami. Spoléhá se na odzbrojující účinek takovéto překvapivé informace. Její sdělení má jediný cíl: znejistit soupeře a vyřadit ho z politické „soutěže“. (Takovýchto podpásových útoků se Zeman pokusil využít již v prezidentské kampani v r. 2013 proti K. Schwarzenbergovi. Proto je nutno předpokládat, že se něco podobného zopakuje i tentokrát. I pro Zemana platí, že „starého psa novým kouskům nenaučíš“.) Ostatně – podpásové útoky na lidi, které Zeman nemá rád, provázejí celou jeho politickou kariéru. V této souvislosti stačí připomenout kauzu bývalé ministryně školství P. Buzkové. Jednalo se o „Operaci Olovo“, jejíž název je odvozen od chemické značky tohoto prvku; ve skutečnosti jsou to iniciály P. B. (= Petra Buzková).

Zemanův dnešní negativismus zničil jeho pověst schopného politika. Znehodnotil tím i to dobré, co kdysi jako premiér vykonal. Zůstala mu pouze zášť, nenávist a touha škodit. Jeho politický a morální pád je obrovský a nepochopitelný. Je odstrašujícím zjevem v naší polistopadové politice, jaký jsme tady ještě neměli. Ze Zemana se stalo odpudivé, mocichtivé monstrum, které ztratilo poslední zbytky soudnosti a chová se jako „neřízená střela“. Dostal se do pozice srovnatelné jen s nenáviděnými diktátory, kteří budou dříve nebo později odstraněni. V učebnicích dějepisu zůstane zaznamenán jako velká černá kaňka. Nic víc.

Zeman o sobě populisticky prohlašuje, že je vlastenec a že hájí české národní zájmy. Není to pravda! Lze snadno doložit, že Zeman během svého premiérování i jako prezident republiky vždy podporoval nikoli české, ale zahraniční firmy a poskytoval jim různé pobídky a výhody, čímž zavinil dlouhotrvající odliv zisků (včetně divident) do zahraničí. Podobně tomu bylo s „privatizací“ českých bank (máme jen české „dcery“ cizích bank). Podle těchto dvacet let nastavených pravidel „běží“ naše ekonomika dodnes.

Zeman (spolu s Klausem) patří k největším politickým zločincům našeho polistopadového období. Stal se „kmotrem“ různých privatizátorů a tunelářů, díky nimž byla v 90. letech 20. století u nás uskutečněna „největší ekonomická loupež století“. Rozsah způsobených škod je astronomický: 3 biliony korun. Za tento zločin by měl Zeman (spolu s Klausem) skončit ve vězení – bez ohledu na formální promlčení tohoto trestného činu. Může být souzen za velezradu.

Omylem většiny naivních a neinformovaných voličů, které na svých návštěvách po krajích ČR Zeman oslovuje, je přesvědčení o tom, že Zeman dělá levicovou politiku. Ani toto tvrzení není pravdivé. Zeman autentickým levicovým politikem nikdy nebyl a není jím ani dnes. Na „levičáka“ si po celou dobu jen hrál. Podobně i Klaus dodnes předstírá, že je „pravicovým“ politikem. Oba, Zeman i Klaus, jsou jen političtí podvodníci ve službách Moskvy. Zeman již jako premiér podporoval výhradně jen velké podnikatele, prosazoval investiční pobídky pro zahraniční kapitál a domácí velkokapitalisty. To mu zůstalo dodnes: lobbuje za zájmy některých českých multimiliardářů (P. Kellner a spol.) a zahraničních firem (Čína, Rusko). Malí a střední podnikatelé ho nikdy nezajímali a nic pro ně neudělal. Dodnes se chová nikoli jako ekonom, ale jako komunistický ideolog, propagující marxistickou politickou ekonomii. Mýtus o Zemanovi (a také o Klausovi) jako o velkém „národohospodáři“ je pouze velkou lží. Historicky vzato: český kapitalismus, a to počínaje polovinou 19. století, byl vždy záležitostí především malých a středních firem, nikoli koncernů či holdingů. Zeman tuto pravdu vědomě po celou dobu ignoroval a dodnes ignoruje.

Zeman soustavně lže (naposledy např. o volební podpoře od zpěváka K. Gotta, který to následně popřel), manipuluje veřejným míněním (prostřednictvím servilního ředitele TV Barrandov J. Soukupa), dezinformuje (např. aféra Lithium těsně před říjnovými volbami 2017, která těžce poškodila ČSSD) a hraje své „politické hry“. Je to také zdatný fabulátor. Díky své sečtělosti a celkovému rozhledu si dokáže vymyslet nejrůznější historky, které vypadají věrohodně. Když je však podrobíte zkoumání, zjistíte, že jsou od začátku až do konce vymyšlené, vyfabulované. – „Šachista“ Zeman se mylně domnívá, že jím rozehrávané partie mu zajistí, aby se co nejdéle udržel v politice – u moci. Sází na to i tentokrát – v souboji s J. Drahošem. Ve skutečnosti je právě on sám pouhou nevýznamnou figurkou, pěšákem, na politické šachovnici postsovětského diktátora V. Putina. Při těchto domácích „partiích“ mu v posledních týdnech ochotně sekundují všelijací Babišové, Filipové a Okamurové. (Pár „troubů“ z ČSSD jim u toho dělá kompars.)

● O A. Dubčekovi, představiteli „Pražského jara 1968“, promluvil nedávno nehezky nejen M. Zeman, ale nedlouho po srpnové okupaci 1968 také jiný Slovák – G. Husák. (Babiš zatím ještě ne, ale i to se může při jeho názorové „flexibilitě“ změnit.) Řekl o něm, že je „mužem dvou tváří“. V porovnání s Dubčekem je Zeman mužem mnoha tváří i mnoha převleků. To je totiž běžná „výbava“ politických komediantů a exhibicionistů Zemanova typu. Klame tělem: něco jiného říká a obvykle pravý opak dělá. Tito lidé se dají poznat vcelku snadno: lžou, až se jim od huby práší…

Zeman soustavně straší občany, své voliče, nejrůznějšími nebezpečími: existujícími i těmi fiktivními. Je to militantní xenofob a islamofob. Na různých mezinárodních fórech (OSN, Rada Evropy, během státních návštěv) se Zeman dopouští výroků, které lze označit za „šíření poplašné zprávy“. Kdokoli na jeho místě by byl za toto jednání vyšetřován orgány činnými v trestním řízení a následně stíhán. Ale protože je u nás prezident republiky z ústavy „neodpovědný“, nic se mu za to nestane. Je to nespravedlivé a s právním státem to nemá nic společného. Zeman tím jen poškozuje dobré jméno ČR ve světě – beztrestně. Mělo by se s tím již konečně něco dělat. Přinejmenším změnit ústavu a podobné „lapsy“ z ní odstranit, stejně jako se zbavit takového prezidenta.

● Kromě výše popsaného nepřijatelného počínání hlavy státu stojí za pozornost ještě další skutečnosti. Zeman uměle vyvolává ve společnosti atmosféru nesnášenlivosti a netolerance mezi jednotlivými skupinami obyvatelstva. Tím rozděluje společnost místo toho, aby ji stmeloval a harmonizoval. Jde opačnou cestou než prezident sousedního státu – A. Kiska. Zeman pohrdavě a neuctivě hovoří jak o různých skupinách obyvatelstva (homosexuálové, ekologičtí aktivisté), tak i o různých skupinách sociálních či etnických (Romové). Nabádá např. ke zpřísňování podmínek pro podporu tzv. nepřizpůsobivých občanů, ale zároveň nenabízí žádné adekvátní, realistické řešení jejich svízelné situace ve vyloučených lokalitách. Během svých sebepropagačních cest po regionech Zeman nikdy nenavštívil žádnou takovou lokalitu (jen se „rozvalí“ někde na náměstí a z pódia jen žvaní a žvaní) a neseznámil se přímo na místě se situací, v níž se tito občané nacházejí. – V této souvislosti je třeba zdůraznit, že sociální problémy v ČR vznikly právě za vlád V. Klause a M. Zemana. V důsledku tzv. transformace ekonomiky (ve skutečnosti se jednalo o beztrestné rozkradení ekonomického bohatství republiky, které vytvořily celé generace našich občanů v minulosti), útlumu výroby a státem řízeného bankrotu průmyslových podniků (severní Čechy, severní Morava) tisíce zaměstnanců přišly o práci, aniž se stát dostatečně postaral o nová pracovní místa či odpovídající kompenzaci. Z panelákových sídlišť v těchto bývalých průmyslových aglomeracích se stala jen „města duchů“. Tento nedobrý stav trvá dodnes. – Proto je zdravým rozumem nepochopitelné, že právě v těchto regionech volili občané Zemana a Babišovo hnutí/stranu ANO 2011, aniž si vůbec uvědomili, že Zeman spolu s Klausem jsou hlavními viníky jejich dnešní mizérie.

● Když už jsme u těch těžce pracujících spoluobčanů, nutno dodat toto: Zeman nikdy nevykonával žádnou manuální práci. Byl vždy jen „ouřadou“, placeným z peněz daňových poplatníků. Sám by nebyl schopen uživit se vlastníma rukama. Navzdory tomu se nestydí dávat „knížecí“ rady těm, z jejichž daní celý život žije. Tento sebestředný žvanil by měl raději sedět v koutě, mlčet a zpytovat svědomí, co během své politické kariéry udělal špatně. Soupis jeho „hříchů“ by byl nekonečný. Takovou kreaturu, jako je Zeman, v čele státu nepotřebujeme! Je to obyčejná škodná.

Zeman si hraje na „lidového politika“, ale ve skutečnosti lidmi pohrdá a neváží si jich. Sám sebe naopak považuje za „nadčlověka“. Kráčí ve šlépějích A. Hitlera a K. Gottwalda. Na rozdíl od těch dvou má však k obyčejným lidem daleko. Je to dobře maskovaný „elitář“, který uznává jedině sám sebe. Lidmi ve skutečnosti opovrhuje a hraje si na všemocného Pánaboha. Většina lidí jeho „pohádkám“ bohužel věří, protože případný kontakt s ním bývá pouze krátkodobý a neopakuje se. Jak známo, povahu člověka lze poznat teprve po určité době, když padnou zábrany a skončí předstírání. Všechno, co se týká Zemana, je jen falešná hra a přetvářka.

● Občané prý hlasují pro Zemana kvůli exekucím. Další tragický omyl! Zeman totiž dnes často kritizuje něco, co v minulosti sám způsobil. Buď je to takový sklerotik, že si už nic nepamatuje, nebo naopak neobyčejný lump, který se mylně domnívá, že všichni jsou padlí na hlavu a že na všechno již dávno zapomněli. V tom se tragicky mýlí! Byla to právě Zemanova vláda (1998-2002), kdo zákony, týkající se exekucí, připravil a nechal schválit parlamentem. Dnes se Zeman pokrytecky tváří jako velký ochránce obětí exekucí. Je to další velká lež v jeho dvacetileté politické kariéře. Zemanových lží podobného druhu je nekonečná řada. Stejně jako ta, že za bombardování Jugoslávie mohl bývalý prezident V. Havel. Mohl za ně opět Zeman, protože jeho vláda v r. 1999 povolila přelet amerických bombardérů přes území našeho státu. Zeman znovu jen potvrdil, že je lhář, manipulátor a politický podvodník.

Zeman není první alkoholik a hulvát ve funkci prezidenta republiky. Je však zcela jistě prvním politikem demokratického režimu u nás, jenž tímto neomluvitelným způsobem znevážil a znesvětil tento úřad. Doslova ho zaneřádil. Za všechno zlo a nekonečnou ostudu, kterou má tento prezident na svědomí, by měli naši politici (napříč politickým spektrem) odmítnout požadavek, aby byl po Zemanově smrti pro jeho osobu uspořádán státní pohřeb. Tuto poctu si Zeman nezaslouží! Ať si ho pohřbí jeho vlastní rodina za „nahospodařené“ (nebo spíše nakradené?) miliony! Státní pohřeb je vyhrazen pouze pro slušné lidi, nikoli pro takové hulváty a kolaboranty, jako je Zeman.

Zeman s oblibou ponižuje a uráží své politické oponenty, soupeře či lidi, kteří s ním jednoduše nesouhlasí. Troufá si dokonce „kádrovat“ a „nálepkovat“ významné osobnosti české i československé historie. Staví se do pozice jediného spravedlivého, jakési morální autority, kterou tento Putinův patolízal a řiťolezec není a nikdy nebyl. Osobě, tak zkompromitované, jako je Zeman, by slušelo, aby mlčela a seděla v koutě. Tento neurvalý nezdvořák, arogantní lhář, hulvát a buran se nikdy neměl do tak vysoké funkce, ba ani do politiky, dostat. Bylo to velké selhání naší polistopadové politiky. Svůj díl viny na tom měla jak euforická, „revoluční“, nálada, jež byla vyvolána politickými změnami na konci roku 1989, tak i přílišná shovívavost, nezkušenost a naivita V. Havla. Je nutno vybudovat takové mechanismy ochrany naší demokracie, aby do budoucna zabránily přístupu osob, jako je Zeman a Babiš, do nejvyšších pater politiky. Ani jeden z nich tam nemá co dělat. Jejich mocenský „pakt“ tuto skutečnost jen dosvědčil.

Urážkou A. Dubčeka naštval Zeman mnoho Čechů, ale především Slováků. (I těch, kteří trvale žijí v ČR.) Dopustil se tak provinění, které by ve vztahu k jinému státu skončilo vážnou diplomatickou roztržkou. Tím si Zeman jako politik „zabouchl dveře“ na Slovensko. Tak jako nebyl a nikdy nebude oficiálně přijat americkým prezidentem (lhostejno, jak se bude jmenovat), nečeká ho ani žádná státní návštěva na Slovensku. (Pikantní to bude obzvláště v případě, že by byl znovu zvolen prezidentem republiky. Něco takového si lze jen stěží představit. Byl by to skandál světových rozměrů.) Zeman o těchto věcech může pouze fantazírovat na TV Barrandov či se svým fraucimorem na Hradě, ale to bude asi tak vše. Svým vulgárním vyjádřením o Dubčekovi a dalších osobnostech našich dějin se Zeman posunul o jeden „level“ výš: stal se politickou mrtvolou nejen v ČR, ale i v zahraničí. To se před ním ještě nikomu nepodařilo. Tento „hrdinský“ čin by měl být zapsán do Guinnessovy knihy rekordů. Aspoň v něčem bude Zeman „světový“.

Zeman ztrácí svůj kredit doma i ve světě tím, že jeho voličskou základnu tvoří lůza: lidská spodina, osoby bez jakéhokoli hodnotového zakotvení, společenští vyděděnci. Tito jedinci se k Zemanovi (i k Babišovi) upínají jako ke svému Spasiteli, jenž vyřeší všechny jejich problémy. Zeman se však (vzhledem k jeho špatným charakterovým vlastnostem) na tyto zoufalce vykašle a kromě slibů, jež nic nestojí, ale dobře se poslouchají, pro ně neudělá nic. Zeman tyto lidi potřebuje (jako typický „kanonenfutr“) pouze k tomu, aby ho volili. Je to podobná situace jako v hitlerovském Německu v době mezi dvěma světovými válkami: voličskou základnu A. Hitlera a NSDAP tvořil tehdy tzv. lumpenproletariát. K jakým koncům to pak vedlo, dobře víme. O tom, jak to dopadne u nás, se zatím můžeme jen dohadovat. Jisté je jen jedno: Každý populismus dříve či později skončí a tyto konce nebývají dobré. Je tedy zřejmé, že Zeman vede uměle rozdělovanou společnost směrem k občanské válce a k ovládnutí naší země nějakým příštím agresorem. (V minulosti jsme měli možnost poznat dva: Německo a Rusko; aktuálním „čekatelem“ se zdá být opět Rusko.)

Zemanovými voliči jsou vesměs starší občané (senioři) z venkova. Ten dnes trpí mnoha dlouhodobě neřešenými problémy. Žádná z polistopadových vlád (včetně té Zemanovy) je nedokázala vyřešit. Otázka nezaměstnanosti, vylidňování vesnic, stárnutí populace, chybějící obchody a restaurace v malých vesnicích – to všechno tvoří „podhoubí“ oprávněné nespokojenosti Zemanových (i Babišových) voličů. Nelze se divit např. osamělým seniorkám, které žijí v religiózních oblastech a neznají kromě svého příbuzenstva a pana faráře (případně lékaře) nikoho jiného, kdo by s nimi promluvil. Obyčejné lidské slovo je někdy jako „živá voda“. Když pak do této vesnice přijede nějaký politik, protože zrovna potřebuje hlasy voličů (jinak jsou mu tito občané zcela lhostejní), tato paní mu svůj hlas ochotně dá, protože si ji „získal“. Jak? Pouhou přítomností a kvůli několika slovům, jež k ní pronesl. Jak jednoduché a účinné! Jeden se nestačí divit! Ano, je to obyčejná „psychologie“, nic víc! – Výše popsaným způsobem „loví“ naši politici své „dušičky“ – jako hastrmani z pohádky. Občané tyto politiky ve skutečnosti vůbec nezajímají a jejich každodenní starosti jsou jim šumafuk. Jde pouze o hlasy, které si tak svým podbízením zajišťují. Kdo by nevolil Babiše, když od něho dostane zadarmo koblihu nebo dokonce předvolební knížku, že ano? Tito politici se chovají jako „velrybáři“: o občany jim nejde a nic pro ně nehodlají dělat. Jde pouze o jejich hlasy.

Je nepochopitelné, že obyvatelé obcí s vysokou mírou nezaměstnanosti a dalšími problémy volily Zemana. Mají smůlu, protože Zeman jim ta chybějící pracovní místa nezajistí. Nemá totiž jak. Bude o nich pouze mluvit a odpovědnost svede na někoho jiného. (Na této taktice založil svůj politický „úspěch“ A. Babiš. Jak mazané a inspirativní!) Zeman to neudělal ani v době, kdy mohl, když byl premiérem (1998-2002), ani později, kdy stál v čele státu jako prezident republiky (2013-2018). Tento slib, který Zemana nic nestojí, může uskutečnit jedině vláda, podporující zdravé podnikatelské prostředí, nikoli ta Babišova, která naopak podnikatele likviduje prostřednictvím EET a kontrolního hlášení.

● Zemanův volební štáb (a na něj napojená proruská média) šíří historky nejen o tom, že prof. Drahoš byl agentem StB (bez důkazů) či pedofil, ale i to, že je J. Drahoš členem Římského klubu a svobodným zednářem. Zeman i jeho uctívači mají krátkou paměť. Jinak by museli vědět, že již na začátku 90. let 20. století, v době, kdy Zemana nikdo neznal, byly v našem tisku zveřejněny informace o tom, že právě Zeman byl zakladatelem české sekce Římského klubu; rovněž z té doby pocházejí informace o tom, že je svobodným zednářem. Snad se Zeman rozpomněl na své mládí a přisoudil toto členství svému soupeři. Jinak se to vysvětlit nedá. Senilní lidé se dopouštějí i horších přešlapů. (Pouze tak si lze vysvětlit, proč byl Zemanův politický vzestup tak rychlý a tak náhlý. Bezvýznamný prognostik s nejasnou předlistopadovou minulostí, kterého do té doby nikdo neznal, začal najednou atakovat předsednické funkce v politických stranách. Ještě před vstupem do ČSSD se Zeman angažoval v OH a LSU.) Je to přesně jako ve známém úsloví: Zloděj křičí: „Chyťte zloděje!“ Zeman byl vždy a zůstal i dnes „elitářem“, osobou, která si zakládá na své výjimečnosti. Člověkem, jenž je přesvědčen o tom, že je něco víc než ti ostatní. NENÍ! Z toho plyne Zemanova povýšenost, arogance a přezírání druhých. (Podobné rysy charakteru můžeme pozorovat také u A. Babiše. Zdá se, že oba tito soudruzi toho mají společného víc než dost. Včetně spolupráce s tajnými službami.)

Zeman je dnes politováníhodná lidská (po stránce fyzické) a duševní troska. Je proto krajně nezodpovědné, zejména od jeho vlastní rodiny, ale i od nejbližšího okolí na Pražském hradě, že mu dovolí při jeho zdravotním stavu, aby kandidoval znovu na funkci prezidenta republiky. Na funkci, která je nejen vysoce zodpovědná, ale i celkově náročná. Přitom musí být každému zřejmé, že Zeman nové funkční období nemůže zvládnout. Jeho zhoršující se zdravotní stav to předem vylučuje. Již nyní je doslova na konci svých fyzických sil. Jeho hlava sice ještě stále „šrotuje“, ale tělo už neposlouchá. Tomuto stavu se říká: ještě drží pohromadě, ale konec se nezadržitelně blíží. Co s tím? Chce to jen maličkost: vzít rozum do hrsti a kandidatury se vzdát. Každý to jistě pochopí. Prezident si tak ušetří trpké chvíle nedůstojného politického konce.

Zeman promarnil pravý okamžik, kdy mohl z politiky odejít včas, důstojně a s poctami. Teď už to bude jen s ostudou…

A ještě malá rekapitulace všech „hříchů“, které má Zeman na svědomí za více než dvacet let v politice. Skandálů a afér je nepřeberné množství. Proto se zmíním alespoň o některých z nich:

Množství politických afér, které doprovázejí Zemanovu kariéru od samého začátku, je velké: aféra Bamberg; aféra Olovo; zatčení a odsouzení ministra financí I. Svobody v rámci akce „Čisté ruce“; podivná privatizace Mostecké uhelné společnosti (tento problém „tunelování“ musely řešit nikoli české, ale švýcarské soudy); spolupodíl na „vytunelování“ OKD v době Zemanovy vlády; záhadné peníze z Panamy, které byly zaslány na konto ČSSD (financování strany podivnými sponzory).

Když Zeman nastupoval do funkce premiéra, hovořil o tom, že po několikaletém vládnutí ODS je ČR „spálenou zemí“. Navzdory tomu uzavřel právě s touto stranou známou „opoziční smlouvu“. Jedná se o další projev politického pokrytectví.

Během svého vládního angažmá se Zeman spolu s Klausem neúspěšně pokusili o změnu volebního systému – na většinový. Byl to pokus o rozdělení moci ve státě mezi ODS a ČSSD a o „vymazání“ menších parlamentních stran. Naštěstí se to nepodařilo. Obě strany (ODS, ČSSD) dospěly v dalším vývoji až téměř ke svému zániku (ODS v r. 2013, ČSSD v r. 2017). Politický systém v ČR přežil pokusy těchto dvou manipulátorů o změnu, která nahrávala jejich nečestným záměrům.

Soupis Zemanových politických chyb a nejrůznějších ostud, které způsobil v úřadu prezidenta republiky, je rovněž obsáhlý: orientace na Rusko a Čínu (Zeman prohlásil, že se jezdí do Číny učit, „jak stabilizovat společnost“); nepravdivé osočení dnes již nežijícího novináře F. Peroutky z autorství neexistujícího článku „Hitler je gentleman“ (Zeman byl pravomocně odsouzen k omluvě za tuto lež); oslavy v prostorách Pražského hradu pro soukromé osoby ze Zemanova okolí (M. Nejedlý a spol.); udělování státních vyznamenání lidem, kteří si to nezaslouží, nebo Zemanovým přátelům; Zemanovo odmítání jmenovat některé rektory a profesory vysokých škol; opakované nepozvání některých ústavních činitelů na oslavy státních svátků či k jiným důležitým státním aktům, např. při jmenování Babišovy vlády (nebyl pozván šéf Senátu M. Štěch); Zemanova účast na akcích pravicových extremistů (2015 – oslavy 17. listopadu pořádané Blokem proti islámu; 2017 – sjezd Okamurovy SPD); dlouhodobá podpora kontroverzních osob, např. trestně stíhaného A. Babiše.

●●●

PROČ VOLIT PROF. J. DRAHOŠE?

drahos.jpg

Snášet argumenty, proč máme ve druhém kole prezidentské volby dát svůj hlas J. Drahošovi, je skoro jako ono pověstné nošení dříví do lesa. Slyšeli jsme to již stokrát. Přesto se o to pokusím – po svém. Nikoli podle toho, co kdo přede mnou napsal.

Není důležité, abychom měli „silného“ prezidenta. Daleko důležitější je, aby to byl člověk slušný, čestný a zodpovědný. Aby nelhal, nepodváděl a nekradl, jak to činí někteří „kamarádi“ stávajícího prezidenta.

● Drahoš je osoba, která svým chováním, veřejným vystupováním i přístupem k roli prezidenta republiky vychází vstříc požadavkům širokých vrstev obyvatelstva na změnu. Na to, aby v čele státu stál muž vzdělaný, všemi respektovaný, zásadový a sloužící výhradně občanům. Nikoli nepovedená karikatura absolutistické vládce (gosudara), jak ji známe ze Zemanova podání.

Drahoš má sice menší politické zkušenosti a nedokáže tak pohotově reagovat jako politický veterán Zeman, avšak tato zdánlivá nevýhoda může být naopak vnímána jako předost. Lidé už mají dost nabubřelé sebechvály Děda Vševěda z Pražského hradu i uštěpačných mediálních výkřiků jeho tiskového kašpárka – J. Ovčáčka, jenž si hraje na viceprezidenta. Občané nepotřebují, aby se v prezidentském křesle rozvaloval nestydatý manipulátor, notorický lhář a lobbista, podporující některé miliardáře (Kellner, Babiš), nýbrž osobu, které je možno si vážit a jež nebude veřejně prohlašovat, že „jenom blbec nemění své názory“. Naopak. Od prezidenta se žádá, aby měl názory pevné a pokud možno neměnné. Jen tak může být důvěryhodný, aby mu občané mohli věřit. Drahoš takový je. Alespoň soudě podle jeho veřejných vystoupení. (Poněkud úsměvně působí úvahy o tom, že si „Zeman namaže Drahoše na chleba“, a to díky své řečnické obratnosti. Ve společnosti, kde třicet procent lidí volilo A. Babiše, který neumí vůbec mluvit, ale pouze blábolit „českoslovenštinou“ v nesouvislých větách, jež často ani nedávají smysl, lze tento argument považovat za irelevantní. O rétorické umění tady vůbec nejde. Jde pouze o IQ voličů.)

● V předvolební kampani musíme ze strany Zemana očekávat kbelíky politické špíny, které budou nejspíš vylity na J. Drahoše. Špinavec Zeman používá špínu jako svůj „pracovní nástroj“.  V tomto směru je Zeman mistrem nad mistry. Již z dosavadního průběhu kampaně je zřejmé, že součástí útoků proti Drahošovi budou informace o jeho údajné spolupráci s StB. Ne že by se nad tím jen tak mělo mávnout rukou, ale není nutno závažnost takovýchto sdělení přeceňovat. Tuto dezinformaci totiž s oblibou šířili v minulosti a šíří i dnes nejrůznější agenti KGB (dnes FSB) a GRU, k nimž má Zeman a jeho okolí velmi blízko. Napojení na V. Putina je zcela zřejmé. Nezapomínejme na to, že Zemanova minulost před rokem 1989 je nejasná (podobně u V. Klause) a napojení obou těchto osob, Zemana i Klause, na Rusko je mimo jakoukoli pochybnost. Zemanova „krycí legenda“ o tom, jak byl před rokem 1989 pronásledován, je zcela nevěrohodná. Z hlediska bezpečnosti státu představují agenti StB mnohem menší riziko než agenti Moskvy. (K agentům KGB patřili před rokem 1989 dokonce i vysocí funkcionáři vládnoucí KSČ, např. poslední předlistopadový premiér L. Adamec. Ten na konci roku 1989 předával v rámci tzv. sametové revoluce moc garnituře disidentů v čele s V. Havlem.)

● Zvolení J. Drahoše prezidentem republiky bude mít stejně blahodárný účinek na naši vnitropolitickou scénu, jako byla volba A. Kisky na Slovensku. Dnešní brutální, dehonestující, útoky na Kisku ze strany slovenského populisty R. Fica jsou motivovány tím, že se snaží pošpinit jeho pověst politika nového typu, politika slušného, respektovaného a oblíbeného. Přitom samotný Fico je nejen populista a bývalý komunista, ale i osoba zapletená do mnoha afér (Gorila, Bašternák aj.). Je to stejný lhář a podvodník, jako jsou Zeman a Babiš.

Na rozdíl od Zemana nechce prof. Drahoš společnost rozdělovat a stavět její jednotlivé skupiny proti sobě, ale naopak: občany spojovat. Vyzývá k tomu, abychom zaházeli příkopy, které tady Zeman a jeho lidé (spolu s velkou částí členů a voličů ANO 2011) celých pět let hloubili. Bude nutno je zahrnout zeminou a politickou „munici“ zneškodnit. Zeman patří do politického důchodu a jeho fanklub do starého železa. Zemanovce, komunisty i populisty z ANO 2011 a SPD je třeba vymést z politiky a nedopustit, aby se do ní vrátili zpátky. (KSČM si svou účastí v probabišovském „paktu“ sama řekla o to, aby byla zakázána a rozpuštěna – jako strana nedemokratická.)

Nezáleží na tom, že prof. Drahoš není tak brilantní řečník jako Zeman, protože  řečmi se stát řídit nedá. Voliči mu to odpustí. Na rozdíl od svého soupeře je totiž uvěřitelný. To Zeman celý svůj politický život (kromě jalového řečnění) pouze něco předstíral a hrál si na všemohoucího „ředitele zeměkoule a přilehlých galaxií“. Doma tento „gigant“ může někomu (např. hospodským povalečům nebo lidem s velmi nízkým IQ) imponovat svým buranstvím a hulvátstvím, ale z hlediska zahraničně politického je Zeman naprostá NULA. Přesně to nedávno vystihla ukrajinská aktivistka z hnutí Femen: Putinova děvka.

●Voliči dají svůj hlas prof. Drahošovi kvůli kvalitám, které u Zemana postrádají. Jen hlupáci se nechají obalamutit Zemanovými rétorickými prostocviky. Podobným způsobem se kdysi připravoval na svá veřejná vystoupení německý Führer – A. Hitler. Zdá se, že se mu Zeman podvědomě touží přiblížit. Jeho souznění s T. Okamurou prozrazuje, že politický exhibicionista Zeman již dávno nemá s politickou levicí nic společného. Dnes je jedním z řady pravicových extremistů. (Na levici u nás zůstávají již jen dvě strany: Zelení a Česká pirátská strana. Až tam jsme to po 28 letech dovedli! Ne my, ale naši „demokratičtí“ politici. To by se „tatíček“ zakladatel ČSR podivil! Každý národ má takové politiky, jaké si zaslouží!)

NEVOLTE ZEMANA! VOLTE DRAHOŠE!

●●●

zeman-loutka.jpg

Nepodceňujme bezpečnostní rizika, která nám hrozí!

Čekají nás dva týdny lítého boje dvou prezidentských kandidátů. Boje, v němž bude J. Drahoš tím méně připraveným a zranitelnějším partnerem. Politický „veterán“ Zeman, bezskrupulózní druhohorní veleještěr a veskrze temná postava s nejasnou předlistopadovou minulostí, bude dělat všechno možné, aby zvítězil. Ne kvůli sobě, protože on už má ten svůj pozemský čas spočítaný (a dobře to ví), ale kvůli svým loutkovodičům, kteří musí plnit cizí zadání. Kam ty nitky od Zemanovy loutky vedou, není těžké uhodnout. Kdo něco ví o naší polistopadové politice, nemůže být ničím překvapen.

Politický „statista“ Zeman byl „katapultován“ do nejvyšších pater politiky po zralé úvaze. Dodnes ještě nesplnil všechny úkoly, které mu kdosi ze vzdálené země dal ještě před Listopadem 1989. Až je splní, bude tento „mouřenín“ moci odejít. Nebo se odplazit po břiše, kdyby se už nemohl postavit na nohy. A nelze vyloučit ani to, že se časem ze sdělovacích prostředků dozvíme, že upadl na schodech a následně svým zraněním podlehl. Takové „nehody“ se občas „mouřenínům“ stávají. Zkrátka: počítat musíme se vším.

Prokremelští pomocníci M. Zemana udělají jistě všechno pro to, aby jejich „Geroj“ zvítězil. Využijí všech myslitelných prostředků (finančních i jiných) k tomu, aby zdiskreditovali Zemanova politického soupeře. Ostatně – již se to děje. Nebude to žádný sportovní zápas podle pravidel fair play, ale přesně naopak: podpásovky, neověřitelné lži, hra na emoce voličů apod. Tomuto náporu zla a podlosti odolají jen silní jedinci, kteří už něco o životě vědí a o nikom či o ničem si iluze nedělají. Běh života je tomu naučil.

Zkrátka: před druhým kolem prezidentské volby musíme počítat se vším, s jakoukoli špinavostí, s níž Zemanův volební štáb vyrukuje proti prof. J. Drahošovi. Jak naznačují někteří investigativní novináři, půjde nejspíš o obvinění J. Drahoše ze spolupráce s StB. Podle dobře informovaných zdrojů se bude jednat o podvrhy, pravděpodobně z dílny KGB (dnes FSB) či GRU. Nezapomínejme na to, že Zemanův kamarád V. Putin je starý „kágébák“, pro kterého je výroba (fabrikování) kompromitačních materiálů doslova denním chlebem.

Vzpomeňme v této souvislosti i na jeden z nejúspěšnějších falzifikátů KGB z 90. let 20. století – tzv. zvacího dopisu z roku 1968. Kdo něco o událostech té doby ví, musí si klepat na čelo. Málokdo totiž u nás tuší, že provedená expertíza pravost tohoto dokumentu nepotvrdila. Podobné by to bylo i s materiály ohledně smrti J. Masaryka, o nichž nedávno mluvil M. Zeman. Opět by se jednalo jen o podvrhy. O nic jiného.

Co se týká Zemanových vazeb na ruské tajné služby, v prostředí novinářů a politiků se tom vyprávěly nejrůznější historky již v polovině 90. let, kdy byl Zeman pouhým předsedou ČSSD. Také samotný Zeman tehdy, jak si mnozí z nás pamatují, pod vlivem euforie, která jeho politický vzestup doprovázela, vypravoval o tom, že je vysokým důstojníkem KGB. Říkal to sice jakoby v žertu, ale to na věci nic nemění. V odborné terminologii se tomu říká: dezinformace pravdou. Co z těch historek byla, nebo nebyla pravda, nejlépe ví Zeman sám. A ti, kteří v tom „jedou“ s ním.

Faktem zůstává, že redakce SN měla již v době, kdy Zeman vykonával funkci předsedy ČSSD (ještě předtím, než se stal premiérem), informace o tom, že Lidový dům je úzce napojen na ruské bezpečnostní poradce. Podobní kdysi na Ministerstvu vnitra působili na počátku 50. let 20. století, v době známých politických soudních procesů s M. Horákovou a dalšími odpůrci komunistického režimu.

A nejen to. V Zemanově vládě (1998-2002) vykonával funkci ministra zahraničí J. Kavan, agent StB s krycím jménem „Kato“. Tohoto člověka, který je již mnoho let mimo aktivní politiku, komunistická tajná policie „úkolovala“ prací v komunitě československých emigrantů ve Velké Británii. Po převratu v r. 1989 (známy jsou kompromitující záběry „Kata“ s jeho nadřízenými důstojníky StB) se Kavan vrátil do vlasti, aby tam plnil další „úkoly“ ještě i poté, kdy se jeho spolupráce s StB „provalila“ a byla medializována. (Takové nejbližší spolupracovníky M. Zeman měl a má.)

V době okolo Listopadu 1989 pracovaly na našem území stovky agentů KGB a GRU Jejich verbování probíhalo již od počátku 70. let 20. století, protože Brežněvovo vedení KSSS těm starším nevěřilo kvůli událostem z r. 1968 (část z nich byla vyškrtnula nebo vyloučena z KSČ). O tom, že byli tito nově získaní agenti pak nasazeni do „porevolučních“ politických struktur, svědčí mimo jiné bouřlivý průběh kolem volby V. Klause prezidentem republiky v r. 2008. Někteří z těchto naverbovaných ruských agentů tam sehráli svou úlohu snadno manipulovatelných loutek ve prospěch ruských zájmů.

Jednou z rezidentur KGB na území ČSSR na přelomu let 1989/90 byl Prognostický ústav ČSAV, který se podílel (původně to měl dokonce řídit) na politických změnách v rámci tzv. sametové revoluce 1989: přechodu od komunistického režimu k tomu postkomunistickému. Nějak se to tehdy „vymklo“ a vývoj dostal poněkud jinou dynamiku, než si režiséři původně naplánovali. I takové věci se v „revolucích“ stávají. Dokonce i v takových zlomových okamžicích dějin, které se skutečnou revolucí mají pramálo společného.

Z „líhně“ Prognostického ústavu vzešel i M. Zeman, „geniální“ prognostik, který na podzim 1989 svým článkem v Technickém magazínu všem občanům republiky „otevřel oči“, když jim zvěstoval, jak jsou na tom špatně. Řada údajů z tohoto článku patřila k dezinformacím, jež posloužily svému „revolučnímu“ účelu. Zeman byl díky tomuto článku „katapultován“ do politiky a už v ní zůstal. Ani on později „neustál“ dynamiku vývoje a byl v r. 2002 vyhozen z kola ven. Zpátky se vrátil až v roce 2013 – jako prezident republiky.

Jen pro úplnost: Po zániku Prognostického ústavu ČSAV se rezidenti a agenti KGB přesunuli jinam: část z nich do sekretariátu KSČM, část do Parlamentu ČR. Dnes máme dokonce naprosto unikátní situaci, kdy agenti FSB (či GRU) sedí přímo v poslaneckých lavicích, BIS o nich ví (konstatuje toto zjištění v několika posledních zprávách o své činnosti), ale nic se neděje. Orgány činné v trestním řízení se o to nezajímají, ačkoli se jedná o jasné bezpečnostní ohrožení našeho státu. O těchto „svých“ lidech ve vrcholné politice dokonce informuje ruský tisk – jako o emisarech ruských zájmů v ČR. Ano, žijeme v zemi absurdního dramatika V. Havla i J. Cimrmana. Víc se k tomu říci nedá.

Kdyby se něco podobného „provalilo“ kdekoli na západ od našich hranic, došlo by v takovém státě k politickému zemětřesení, že by tam nezůstal kámen na kameni. U nás je však ospalý klid a většina (nebo skoro všichni) politici (včetně těch, kteří o sobě prohlašují, že jsou „demokratičtí“) se tváří, že je všechno v nejlepším pořádku. Svůj díl viny na tom mají všichni čtyři nejvyšší ústavní činitelé státu. Může se pak někdo divit tomu, že jsme celému světu pro smích?

Nemůže tomu být ani jinak, jestliže Sobotkova, ale dnes i Babišova vláda, mlčela (a mlčí) k excesům během zahraničních cest proruského a pročínského prezidenta M. Zemana. Političtí zbabělci typu J. Hamáčka, B. Sobotky, M. Štěcha i R. Vondráčka jsou jen novodobí Háchové. Dělají to dobrovolně a vědomě.

Je načase, aby se výše uvedenými záležitostmi, jež souvisí s bezpečností našeho státu, začaly seriózně zabývat orgány, které to mají v popisu práce. Pokud to dělat nebudou, staneme se brzy další „svazovou“ republikou putinovského Ruska. Někdo na to možná netrpělivě čeká a už se nemůže dočkat. Většina občanů tohoto státu si to však nepřeje. Chce i nadále zůstat součástí svobodného a demokratického světa. Důvod je prostý: v demokracii se sice vládne komplikovaněji než v diktatuře či v Agrofertu, ale dýchá se v ní volně a svobodně.

O zachování svobody a demokracie by nám všem mělo jít především. Zda je uhájíme, o tom se bude rozhodovat v příštích několika měsících. Jak to nakonec skončí, to nebude určovat nikdo v Moskvě či v Bruselu, nýbrž politici u nás doma. Nikoli v severních Čechách či v „Zemanově“ severomoravské baště, ale v Praze. Tady se totiž vždy rozhodovalo o osudech této země. Bude tomu tak i tentokrát.

●●●

zemanaligator-640x300-1-.jpg

Volby nerozhodne Zemanova „hlava“, ale jeho celková nepřijatelnost aneb Přesvědčovat „přesvědčené“ je ztráta času

Před druhým kolem prezidentské volby se mnozí voliči M. Zemana netají tím, že si hodně slibují od televizních debat mezi oběma kandidáty. No, nic proti tomu! Když si někdo myslí, že to Zemanovi pomůže, ať se dál kojí touto nadějí. Realisticky vzato: Zeman z mnoha důvodů (zjevných i těch, které jsou mezi nebem a zemí) šanci na znovuzvolení nemá, byť by se o to pokoušeli všichni „čerti“ světa, včetně V. Putina.

Nejsme v roce 1960, kdy se v USA konala před televizními kamerami známá debata mezi J. F. Kennedym a R. Nixonem. Naše země nemá ani tak velkou rozlohu jako USA, ani tolik obyvatel. Žije v ní jen něco málo přes deset milionů lidí. Proto ani nabídka prezidentských kandidátů nemůže být bůhvíjak velká a oslnivá.

Nedivme se! Vždyť prezident republiky, byť v rozporu s ústavní tradicí, volený letos již podruhé přímo občany, má nepatrné pravomoci a je spíše jen tím „kladečem“ věnců a figurou ceremoniální. To, že si M. Zeman přeje něco víc, je irelevantní. Není to vůbec důležité. Svět se kvůli tomu nezboří a ani slunce nepřestane kvůli Zemanovi svítit.

Také já jsem letos nebyl nijak zvlášť nadšený z personální „nabídky“ pro prezidentské volby. Věděl bych o lepších kandidátech, než jací se nám v posledních týdnech představili. Nu což, jsme opravdu jen malá země a politické poměry u nás jsou pouze provinční. Žádné zázraky se proto očekávat nedají. Kdo čeká příliš, bývá často velmi zklamaný. A to by se mohlo stát i letos – při druhém kole prezidentské volby.

Prof. J. Drahoš je sice solidně vypadající pán, který vzbuzuje sympatie (asi spíš u žen-voliček), ale ani on není žádný „lumen“. Představuje pouze lepší nabídku než jeho soupeř. Ostatně: ani M. Zeman není už dnes to, co býval. Vypadá jako obživlá mumie, polomrtvý stín někdejšího energického a nápady sršícího premiéra z doby před dvaceti lety. Inu, časy se mění a s nimi také my. Tak už to na světě chodí…

Kdesi jsem četl, že si Zeman „namaže Drahoše na chleba“. Nepsalo se tam, jak to chce udělat, ani to, co ho k tomuto odhodlání vede. Lépe by bylo, kdyby si chleba namazal sádlem a pořádně si na něm pochutnal. Upřímně mu to přeji. Tím svému zdraví prospěje mnohem víc než sebevědomými mediálními výkřiky.

Uvedený citát, hojně prezentovaný ve sdělovacích prostředcích našimi vždy servilními novináři, s oblibou rozpitvávajícími kdejakou pitomost, kterou někdo utrousí, je další ukázkou toho, čemu se říká: přání otcem myšlenky. Všechno, co se dnes týká M. Zemana, je jen „mediální mlha“ a „nové pověsti české“ (ve stylu Babišových pohádek o tom, jak se bude v „Česku“ žít v roce 2035). Je to stejně zpozdilé, jako věřit těmto pohádkám.

Jestliže se k takovým výrokům uchylují „skalní“ stoupenci M. Zemana, jako např. známý „lidový vypravěč od bazénku“, Z. Škromach, pak to nejlépe dokumentuje, jak špatně na tom dnešní ČSSD je. Má-li totiž ve svých řadách takové pronikavé „myslitele“ (nebo spíš hlupáky k pohledání?), pak této straně doopravdy není pomoci a čeká ji zánik.

Vzhledem k aktuálnímu zdravotnímu stavu M. Zemana by bylo rozumnější uvažovat o jeho umístění na invalidní vozík a oba, Zemana i ten vozík, svěřit do péče specializovaného lékařského zařízení. Že by v tomto stavu mohl prezident absolvovat několik televizních besed, to si opravdu může myslet jen člověk hodně naivní a nezkušený. Co kdyby při tom „putování“ po pražských televizních studiích upadl někde na schodech nebo zakopl o televizní kabel. Co pak? Následky by byly fatální!

Ať už to dopadne s ohlášenými televizními duely jakkoli, jedno je jisté: Oba politické tábory, Zemanův i Drahošův, jsou spolehlivě „zakopány“ ve svých pozicích, z nichž nehodlají ustoupit. Kdo chce volit Zemana, ten ho volit bude; a kdo je pevně rozhodnut „hodit to“ Drahošovi, toho od jeho úmyslu sotva co odradí.

Upřímně: nějaké televizní debaty (bez ohledu na to, kolik jich bude; nic by se nestalo, ani kdyby nebyla žádná) na tom sotva mohou něco změnit. Ten, kdo vypouští tuto „mediální mlhu“, měl by se raději připravit na to, že to Zeman „projede“. Na celé čáře.

Jinak to ani dopadnout nemůže! Většina občanů si totiž Zemana na Pražském hradě nepřeje! Pár Škromachů, Foldynů či Hamáčků, stejně jako Zemanem oceněných „umělců“, kteří ho z vděčnosti půjdou volit (Čech, Troška, Hůlka aj.), na tomto výsledku nic změnit nemůže.

Proto je nutno, aby k druhému kolu prezidentské volby přišli také všichni ostatní voliči, kteří v kole prvním nevolili M. Zemana, ale někoho jiného. Bez ohledu na to, zda mají, či nemají vůči J. Drahošovi nějaké výhrady. (Já je mám taky, a přesto ho půjdu volit.) Jejich neúčast by byla velkou politickou chybou, na kterou by mohli v budoucnu doplatit naši potomci: děti i vnuci. Mysleme na budoucnost českého národa!

Ač to bude znít jako nehezká fráze, musím to napsat: Kdo nevolí Drahoše, dává automaticky svůj hlas (byť by zůstal doma) Zemanovi. Posílí tím totiž jeho volební výsledek. Dá tak nevědomky hlas tomu, kdo nás chce znovu vrátit do doby před rokem 1989 a připoutat naši zemi opět k (putinovskému) Rusku.

Dnes již k tomu nebudou potřeba tanky jako v roce 1968. Postačí pouze politici, kteří dobrovolně kolaborují se světovou mocností, jež prohrála soupeření s USA o velmocenskou hegemonii ve světě. Mocností nedemokratickou, státem pošlapávajícím lidská práva ‒ Ruskem. Ti, kdož tvrdí, že této země se netřeba bát, neříkají pravdu. Historické zkušenosti nás poučují o něčem jiném.

Přemýšlejme o tom a nezapomeňme, že naší občanskou povinností je, abychom v pátek 26. 1. 2018 nebo v sobotu 27. 1. 2018 šli k volbám! Dejme svůj hlas prof. J. Drahošovi, který je garantem pokračování našeho směřování vpřed – do budoucnosti!

Se Zemanem (a Putinem v zádech) bychom se vrátili zpátky do časů komunismu, do období nesvobody, které již jednou, v listopadu 1989, naši občané odmítli. Neudělejme dvakrát tutéž chybu!

zeman-jako-major-zeman.jpg

─────

P. S.

Po mnoha měsících soustavného lhaní, překrucování faktů a obstrukcí v Poslanecké sněmovně se přiblížil okamžik rozhodnutí o vydání poslanců J. Faltýnka a A. Babiše k trestnímu stíhání. Nastala hodina pravdy. Zatím jen v Mandátovém a imunitním výboru (16. 1. 2018), ve výroční den Palachova sebeupálení. Jistě i tato symbolika v tom sehrála svou roli.

Nepochybuji o tom, že tento fakt ovlivní i voliče tohoto nedemokratického politického subjektu. Ti bystřejší konečně pochopí, že dělali stafáž a fíkový list slovenskému podvodníkovi a na něho napojeným podvodníčkům českým.  A ti „zabednění“ členové ANO 2011 budou dál utvrzovat sami sebe v tom, že Babiš je „hrdina“, kterému všelijací závistivci házejí klacky pod nohy. Skutečnou pravdu zná jedině A. Babiš a ten nám ji nepoví. Už dávno mohl, ale nechtělo se mu, a tak neustále jen mlžil a lhal. Čekat, že by náhle „kápl božskou“, doopravdy nelze.

Doporučuji proto, aby si hnutí/strana ANO 2011 změnilo své stranické logo na: „ANO – strana lhářů a podvodníků“. Přesto věřím tomu, že zdravý rozum nakonec zvítězí a že již do podzimních voleb 2018 bude ANO 2011 vymazáno z politické mapy naší republiky. Opravdu si má veřejnost myslet, že ANO 2011 je jen „kontejnerem“ na politický a lidský odpad? Zatím to tak vypadá. To věru není dobrá vizitka pro vítěze podzimních voleb!

Ale může být ještě hůř! Kdy? Tehdy, když to někdo přežene, když to „přepálí“. Až lidi vezmou spravedlnost do svých rukou a až se ke slovu dostanou ony proslulé a všemi obávané kandelábry. U nás to bylo naposledy v roce 1945 a v Maďarsku v roce 1956.

Něco podobného by se mohlo v blízké budoucnosti přihodit některým politickým prostitutům z jistého, nejmenovaného uskupení. Tipněte si, kterého by se to mohlo týkat? V Čechách bylo vždy dost zvědavců, kteří se na nějaké to „představení“ přijdou rádi podívat. Nebudou za to muset platit ani žádné vstupné. No – nevyužijte toho, když je to zadarmo!

17. 1. 2018

─────

P. P. S.

Ve chvíli, kdy dopisuji závěrečné řádky pod tento obsáhlý předvolební článek, je Praha oblepená Zemanovými billboardy se známým varováním, jež se týká migrantů a Drahoše. Neznámo kým financovaná „nekampaň“ stávajícího prezidenta, alkoholika a hulváta k pohledání, finišuje. Je třeba ulovit ještě pár naivních dušiček a polapit je díky této nekorektní, podpásové předvolební masáži.

Pokud to někoho doopravdy přinutí, aby zvedl svůj zadek a šel to Zemanovi „hodit“, pak je s tímto národem AMEN. Potvrdí se tím jen platnost proslulého, leč časem zasutého výroku našeho „geniálního“ prezidenta, který je uveden jako motto na začátku tohoto článku.

Uvedené konstatování z počátku 90. let 20. století nemusí být daleko od pravdy. Jen cosi závažného vypovídá o neutěšeném stavu naší polistopadové společnosti. Zemanem zmiňovaná třetina populace totiž přesně odpovídá volebnímu výsledku ANO 2011 v podzimních parlamentních volbách 2017. Dnes titíž lidé tvoří voličskou základnu M. Zemana. Bude dobré, když se právě tito voliči seznámí s názorem svého guru na obyčejné občany, ty nevyvolené, neprivilegované. Není nad to, když budou vědět, s kým mají tu čest – oboustranně.

Chceme-li tuto – podle Zemana – „neplnohodnotnou“ část voličů zastavit a nedovolit jim vrátit vývoj naší země opět o desítky let zpátky, do časů nové „normalizace“, je nutno, aby všichni zodpovědní občané šli k volbám a nedali svůj hlas Zemanovi, nýbrž jeho soupeři ‒ J. Drahošovi. Jedině tak se Zemana s konečnou platností zbavíme a pošleme ho odpočívat na Vysočinu.

Spolu s ním pak zmizí z Pražského hradu i další ostudné figurky a na ně navázaní patolízalové a užiteční idioti, kteří pracují ve prospěch V. Putina. Se Zemanem skončí rovněž podivné móresy, jež se tento „ústavně neodpovědný“ prezident pokoušel vnutit většině slušných a poctivých občanů jako „normu“ hodnou následování. Zdá se, že se mu to moc nepodařilo.

Období Zemanova prezidentství přece jen přineslo jednu cennou zkušenost: Občané si takového prezidenta, jakým je Zeman, již nepřejí. Ani teď, ani v budoucnu!

Zemanova éra končí. Buďme rádi a děkujme za to Bohu!

20. 1. 2018

PhDr. Rostislav Janošík

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Ježíš je cesta, pravda a život (Jan 14,6)

(Rafael, 22. 1. 2018 8:17)

"Ukaž mi své cesty, Hospodine, - a pouč mě o svých stezkách..."

Tak vám nevím. Dobré jitro, panímámo. Vy mne znáte - už mi bylo 70, užil jsem si s milenkou rakovinou a tahám v nohách neuropatii. Úděl Boží.
Jdu k volbám, ale zase nevím.

Domníval jsem se, že člověk píšící slovo BŮH s velkým začátečním, snad také jedná ve jménu Desatera. Teď asi přibylo další - jedenácté přikázání - "Ve jménu novin nenávist a zášť kydati budeš!!!" Lhostejno kterých.
Vysmívat se někomu (komukoliv) za jeho zdravotní stav, častovat ho lidskou zrůdou, šíleným monstrem, odpudivým zjevem, hulvátem, buranem a dokonce mu adorovat státní pohřeb - podle mne - není vůbec košér.
Takže jdu k těm volbám. Poučilo mne to, probudilo!

P:S. Svého dosavadní prezidenta ČR jsem v minulých volbách nevolil, nebyl jsem nikdy členem mocné strany, ani spolupracovníkem. Nejsem také zaměstnancem Agrofertu, ani Babišovým agentem. Svědomí mne netrápí.

Hlas svědomí

Netanyahu říká, že většina afrických migrantů nejsou uprchlíci 03.09.2017 22:55:51

(Netanyahu , 1. 2. 2018 16:15)


Netanyahu - timesofisrael.com
Netanyahu říká, že většina afrických migrantů nejsou uprchlíci - 03.09.2017 22:55:51
Předseda vlády Benjamin Netanjahu v neděli uvedl, že desítky tisíc Afričanů, kteří žijí v Izraeli nelegálně, nejsou legálními uprchlíky nebo žadateli o azyl, nýbrž jsou ekonomickými migranty. "Oni nejsou uprchlíci" řekl Netanyahu svým ministrům na začátku týdenního zasedání vlády. "Nebo alespoň většina z nich není." "Většina z nich hledá práci," tvrdil. Netanyahu, který minulý týden oznámil zřízení ministerské komise pro řešení přílivu převážně sudánských a eritrejských migrantů do Izraele v uplynulých letech, slíbil "se zbavit nelegálních cizinců, kteří sem nepatří". Poznámky předsedy vlády pocházejí z rozhodnutí Nejvyššího soudu, podle něhož by vláda mohla pokračovat ve své kontroverzní praxi deportování neregistrovaných přistěhovalců do neznámé třetí země, ale také uvedl, že již nemůže věznit ty, kteří odmítají odejít po 60 dnech. Podle Rozvojového centra afrických uprchlíků je v Izraeli přibližně 46 437 Afričanů, kteří se považují žadateli o azyl. Většina z nich, 73 procent, pochází z Eritrey a přibližně 19% jich pochází ze Súdánu. Utečenci tvrdí, že uprchli před pronásledováním a dokonce i před genocidou ve svých domovských zemích. Rozsudek - účinně zmrzačil deportační program - a setkal se s pobouřením mnoha zákonodárců a obyvatel jižního Tel Avivu, tedy oblasti, která v posledních letech zaznamenala velký příliv nezákonných afrických migrantů.…...
Netanyahu předtím uvedl, že vláda bude mít k tomuto problému třístranný přístup: bezpečnostní plot na egyptské hranici, kterým se již podařilo výrazně snížit počet migrantů, kteří z afrických zemí přejdou do Izraele, zvýšený nátlak proti těm, kteří zaměstnávají nelegální migranty a přistěhovalce, kteří porušují zákon a ministerská komise, kterou jak předseda vlády řekl, bude sám řídit. Vyhoštění do třetí země je v západním světě převážně bezprecedentní. Itálie a Austrálie podepsaly podobné dohody se třetími zeměmi - Itálie s Libyí a Austrálie s Malajsií, ale oba návrhy byly zrušeny místními soudy. V obou případech vydaly soudy zákony, které jsou v rozporu s mezinárodním právem a úmluvou OSN o uprchlících z roku 1951, jejímž členem je i Izrael. Nejvyšší soud však také rozhodl, že vzhledem k tomu, že deportace mohou být prováděny pouze se souhlasem migrantů, odmítnutí opustit Izrael nelze považovat za nespolupracující chování a Izrael nemůže věznit migranty, kteří odmítají odjet po více než 60 dnech. - Zdroj: https://www.timesofisrael.com

Jerusalem Post sestavuje žebříček 50 nejvlivnějších židů světa

(Tel Aviv Lány – Netanjahu - 14. října 2016 ● 18:17, 1. 2. 2018 15:53)

Každoročně deník Jerusalem Post sestavuje žebříček 50 nejvlivnějších židů světa. …... „Don je neuvěřitelně srdečný a tolerantní člověk, který přijal mou rodinu a naše židovství, sotva jsem s Ivankou začal chodit,“ uklidňoval Jared souvěrce znepokojené Trumpovými výroky na pokraji antisemitismu. Spíš než tvrdý rasismus to ostatně byly buranské fóry typu „umíte pěkně smlouvat“ a „nechci jiné účetní než židy“. Pomáhá to? Trochu ano, mezi Američany židovské víry má Trump pětinovou podporu, což je sice málo, ale republikáni obvykle o moc víc jejich hlasů nedostávají... Ať už Donalda Američané zvolí, nebo ne, o Ivance ještě uslyšíme. Vždyť už teď jsou slyšet hlasy, že by do politiky měla jít sama. Ivanka Trump *30. 10. 1981, New York Studovala byznys na Pensylvánské univerzitě, stejně jako otec a bratr Eric. Trumpovi jsou presbyteriáni, ale Ivanka před svatbou přestoupila na manželovu židovskou víru a přijala i jméno Jael (hebrejsky kozorožec). Žebříček nejvlivnějších židů světa podle Jerusalem Post :
1. místo: Haim Saban (71) Finančník a TV magnát, 143. nejbohatší Američan. Podporovatel demokratky Hillary Clintonové.
2. místo: Benjamin Netanjahu (66) Jako premiér Izraele slouží už čtvrtý mandát (1996–1999, od 2009), loni byl v žebříčku první.
3. místo: Sheldon Adelson (83) Jeden z králů hazardu v Las Vegas, 21. nejbohatší muž planety (716 mld. Kč), sponzor republikánů.
4. Ivanka Trump + Jared Kushner
5. Wendy Sherman + Sarah Bard (poradkyně v kampani Hillary Clintonové)
6. Chuck Schumer (americký politik)
7. Moše Ja‘alon, Benny Ganc, Gabi Aškenazi (izraelští opoziční politici)
8. Naftali Bennett, Avigdor Lieberman, Gideon Sa‘ar (izraelští ministři)
9. Jicchak Herzog, Ja‘ir Lapid (šéfové izraelské opozice)
10. Gadi Eizenkot (náčelník gen. štábu izraelských vojsk)
15. místo: Ronald Lauder (72) - Známý ze společnosti CME, vlastníka TV Nova, od r. 2007 předseda Světového židovského kongresu.
17. místo: George Soros (86) Finančník, spekulant a filantrop, má 610 mld. Kč (23. na světě). Podporoval Chartu 77; nepřítel V. Klause.
20. místo: Gal Gadot (31) Izraelská herečka a Miss Izrael 2004, filmová superhrdinka Wonder Woman. Z Česka má prarodiče.
Blahopřeji svému příteli za odvahu říkat pravdu! Netanjahu pochválil Zemana za jeho slova ve Štrasburku. A přidaly se stovky Izraelců - Schvaluje: Miloš Zeman s premiérem Benjaminem Netanjahuem / Putin čínská rozvědka i Ovčáček a Mosad

Díky za poučení a lidské slovo

(čtenářka, 23. 1. 2018 16:38)

Sleduji SN delší dobu, se zájmem a s očekáváním. Někdy jsou články vtipné, poutavé, jindy poučné. Vždy kvalitní poselství, z kterého lze vyčíst, jak moudrým a vnímavým autor je. Bez potřeby kohokoliv urážet. A to čtenáře potěší.

Dnes musím reagovat na článek, plný špíny, nenávisti, zášti. Dá se pochopit, co jím sledujete, ale nezapomínejte, že to taky cosi vypovídá i o Vás. Tím, že jste svobodné internetové médium, neznamená to, že mezi svobodou slova a urážkami je rovnítko.

Nenapadá mne nic jiného než to, že jste nešťastným či zamindrákovaným člověkem. Nechcete se někdy zkusit usmívat a nehromadit v sobě tolik negativních myšlenek?

Přeji Vám, aby se Vám dařilo a my čtenáři se mohli zase těšit z příjemného a obohacujícího čtení.

čtenářka Anna

Re: Díky za poučení a lidské slovo viz: trojlinka! a (Antarkťan, 1. 2. 2018 10:26)

(Antarkťan, 1. 2. 2018 10:33)


(Antarkťan, 1. 2. 2018 10:26)
Trojlinka věčné opoziční smlouvy Zeman na Klause a oba na genia Klause mladšího se sekretářem panem Kopalem s Ovčáčkem a Burýškem?