Beranův dům bude sloužit veřejnosti jako kulturní centrum
http://www.tv.strakonice.eu/drupal/beran%C5%AFv-d%C5%AFm-bude-slou%C5%BEit-ve%C5%99ejnosti-jako-kulturn%C3%AD-centrum
Beranův dům bude sloužit veřejnosti jako kulturní centrum
5. květen 2014 - 15:08 — Malota
Iniciativa Jihočechů snažící se očistit jméno pracejovického rodáka Rudolfa Berana má své kořeny v devadesátých letech, kdy se o rehabilitaci svého otce marně pokoušel jeho tehdy ještě žijící syn Rudolf. Za velké účasti veřejnosti byl minulý týden v Pracejovicích znovuotevřen rodný dům Rudolfa Berana a odhalena jeho pamětní deska, přestože tohoto prvorepublikového politika, představitele agrární strany a předsedu česko-slovenské vlády přijímá část české veřejnosti s rozpaky.
Rudolf Beran byl po druhé světové válce v měnících se politických poměrech nařčen z kolaborantství, a i když mu tuto vinu tehdejší Národní soud nikdy neprokázal, byl po nástupu komunistů k moci uvězněn v Leopoldově, kde za nelidských podmínek v roce 1954 zemřel. Ani po pádu komunismu však nebylo rozhodnutí pracejovických zastupitelů znovuotevřít Beranův dům jednoduché. "Nejméně od poloviny devadesátých let se myšlenkou znovuotevřít Beranův dům zabývala všechna zastupitelstva, ale až v posledních třech letech nazrál ten správný čas, a tak jsme požádali o dotaci," potvrdil starosta Pracejovic Jaroslav Kuberna.
Pět milionů, tedy padesátiprocentní dotaci, dostala obec na desetimilionovou opravu domu ze Státního zemědělského investičního fondu a na druhou polovinu částky si vzala úvěr. A nejen to, pracejovičtí zastupitelé na letošním dubnovém zasedání vrátili Rudolfu Beranovi čestné občanství obce z roku 1935, které mu bylo v minulém režimu odebráno. Za tyto iniciativy poděkoval zastupitelům Josef Kalbáč, který o plnou rehabilitaci Rudolfa Berana usiluje od devadesátých let. "I to je důkaz toho, že je tady demokracie, že je tady svoboda, a že lidé, kteří tady žijí, ví, co se sluší a patří," pochválil Pracejovické bývalý senátor.
Při slavnostní prohlídce rodného domu Rudolfa Berana mohli lidé podepisovat petici za jeho úplnou rehabilitaci. "Pokoušel jsem se o Rudolfu Beranovi dozvědět co nejvíce, abych si na něj mohl vytvořit názor. Myslím si, že podle informací, které mám, Rudolf Beran vědomě nespolupracoval s nacistickým režimem a že si rehabilitaci zaslouží," řekl po prohlídce domu Jiří Sankot.
Podle Jaroslava Kuberny bude znovuotevřený rodný dům Rudolfa Berana sloužit jako zejména kulturní centrum obce. (puč)
Copyright STTV, telefon: 383 311 533
Video je v originálu, jak jsem jej viděl v TV - Strakonice.
http://www.sankot.cz/rudolf-beran/rudolf-beran-a-strakonicko
Komentáře
Přehled komentářů
U rodinné hrobky Beranů na strakonickém hřbitově sv. Václava se poslední únorový den uskutečnila smuteční tryzna za československého politika Rudolfa Berana, který 28. února před šedesáti lety zemřel v leopoldovské věznici.
Rudolf Beran se narodil 28. prosince 1887 v Pracejovicích. Jako silně pravicový politik a předseda agrární strany se po mnichovské zradě stal na krátký čas premiérem tzv. „druhé republiky“. „Zachovat, co nám po Mnichovu zbylo, a uživit národ,“ tak vnímal tehdejší situaci Rudolf Beran. Měsíc po německé okupaci zbytku Čech a Moravy 15. března 1939 podala Beranova vláda demisi. Beran sám se stáhl do ústraní, ale později byl nacisty zatčen a vězněn za své kontakty s českým odbojem. Přesto byl v poválečném Československu odsouzen ke dvaceti letům vězení a k propadnutí veškerého jmění za údajnou protinárodní činnost a kolaboraci. Přes prokazatelně zmanipulovaný politický proces nebyl nikdy plně rehabilitován. „Chceme Rudolfa Berana rehabilitovat hlavně v očích veřejnosti. Většina lidí se na Berana pořád dívá jako na zrádce, na odpadlíka a kolaboranta,“ řekl při pietním aktu jednatel obnoveného Sboru selských jízd J. Žižky z Trocnova František Sáček. Účastníci smuteční slavnosti podepsali proto petici žádající plnou rehabilitaci Rudolfa Berana. Připomněli si jeho lásku k pravdě, silné pouto k vlasti, k českému sedlákovi a půdě. Rudolf Beran měl nemalé zásluhy také na rozvoji jihočeského regionu. Byl to on, kdo stál u zrodu strakonické zbrojovky a pomohl jí získat velké armádní zakázky. „Díky této investici Strakonice dostaly obrovský rozvojový impuls, který znamenal, že dnes jsou čtvrtým největším městem Jihočeského kraje,“ připomněl u rodinné hrobky Beranů starosta města Pavel Vondrys. (puč)
http://www.svornost.com/wp-content/uploads/Petice_Beran_Rudolf_1-02.pdf
ještě existuje petice k morální rehabilitaci R. Berana:
(Muller, 23. 5. 2014 13:55)