Svobodné noviny na internetu

Středověký hrad Házmburk (původně se nazýval Klapý) vybudoval Hynek z Lichtenburka kolem roku 1250. Půdorys hradu má protáhlý, téměř obdélníkový tvar v délce 170 a šířce 30 metrů se zaoblenými nárožími. V době založení hradu šlo o stavbu nevelkého rozsahu. Tvořilo ji dnešní jádro hradu s cisternou na dešťovou vodu, opevněné plášťovou hradbou. V roce 1335 získal Házmburk český král Jan Lucemburský, ale vzápětí ho prodal Zbyňku Zajícovi z Valdeka. Právě po tomto rodu nese hrad své jméno, počeštělé z původního německého Hasenburg, což znamená zajíce ve skoku, podle části svého erbu.

Zajícové z Házmburku patřili ve 14. a 15. století k nejmocnějším rodům v českém království a hrad Házmburk byl významnou oporou krále a církve. Zbyněk Zajíc z Valdeka hrad Házmburk znamitě přestavěl. Hradní jádro doplnily další stavby a vznikla také zajímavá cisterna na dešťovou vodu. Hlavní hradbu obklopil parkán a na konci hřebene za jádrem hradu vzniklo další nádvoří nejméně se dvěma budovami. Velká pozornost byla také věnována opevnění předhradí a přístupu k jádru. Vstupní cesta hluboko ve svahu procházela první branou a pak stoupala k novému předhradí, opevněnému hradbou. Takto dostavěný Házmburk představoval jednu z největších a nejmohutnějších hradních staveb, navíc s velmi výhodnou polohou na vysokém osamělém kopci.

Od konce 15. století význam hradu Házmburk pomalu upadal, hlavně proto, že se Zajícové přestěhovali do nového sídla v Budyni nad Ohří, kde si vybudovali honosný renesanční zámek. Již v roce 1586 je v tehdejších rukopisech Házmburk označován jako pustý zámek, stejně tak v roce 1606, což dokazuje, že už nebyl osídlen.

Hrad Házmburk a přilehlá obec Klapý na Litoměřicku byly postiženy rozsáhlými sesuvy zeminy. Poprvé se dala mohutná vrstva horniny do pohybu dne 3. srpna 1882 v ranních hodinách a za silného rachotu a burácení kamene se celý den přibližovala k obytným domům. Její pohyb trval i v noci až do čtvrté hodiny ranní. K dalšímu sesuvu půdy došlo dne 12. března 1898, kdy začala praskat okna a dveře v chalupách, které se během pár chvil zřítily. V té době se uvolnila celá masa horniny, celkem 49 350 metrů čtverečních. Za oběť tehdy padlo 32 budov, včetně místní školy.

V roce 1940 zabrali Bílou hranolovitou věž na západní straně nacisté, kteří si tam zřídili stanoviště letecké pozorovací hlídky. Hradní věž a s ní i celý objekt okupovali Němci až do konce druhé světové války.

Černá válcovitá věž na východním konci dolního hradu má svůj název podle materiálu – konkrétně podle tmavého čediče. Výška této věže dosahuje 26 metrů. Dne 5. května 1974 byli při úderu blesku do Černé věže usmrceni žák ZDŠ Otakar Štilec a vojín Jan Burian. V roce 2009 byli po úderu blesku do západní hranolovité věže zasaženi tři návštěvníci bleskem, a proto je zakázáno pohybovat se v bouřce doprovázené blesky po hradě.

Text a foto: Zdeněk Andršt